Nová úprava srážkové daně

Dne 27. 3. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.

Datum publikace:14.5.2019
Autor:JUDr. Eva Dandová

Zdanění příjmů FO – daň. nerezidenta (text)

Úvodem

Dne 27. 3. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.

Tento zákon mění řadu zákonů v oblasti daní a některé další zákony. Konkrétně se jedná o zákon o daních z příjmů, zákon o dani z hazardních her, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o spotřebních daních, celní zákon, daňový řád, zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, zákon o Finanční správě České republiky a zákon o Celní správě České republiky.

Kromě výše uvedených novel daňových zákonů je součástí tohoto zákona také novela zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Vazba na daňové zákony je u novely insolvenčního zákona jednoznačně dána jejím obsahem, který upravuje oblast opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení upravenou zákonem o dani z přidané hodnoty pro účely insolvenčního řízení.

Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) zvyšuje přehlednost, neboť změny daňových zákonů jsou obsaženy v jednom právním předpisu.

Novely jednotlivých zákonů zařazených do zákona spolu věcně souvisí, neboť se týkají daní v širokém slova smyslu (daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění) a jejich správy. Zákonem je tak novelizována specifická část právního řádu, kterou lze označit jako pozitivní daňové právo (hmotné i procesní), ve které se uplatňují stejná pravidla a principy a v jejímž rámci se jako obecný právní předpis používá daňový řád (obecný právní předpis upravující správu daní v širokém slova smyslu).

Stěžejným tématem tohoto zákona a zejména novely zákona o daních z příjmů je implementace směrnice ATAD.

Směrnice ATAD stanoví pět opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem: pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu, pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti a hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právní kvalifikací). Všechna tato opatření se vztahují pouze na právnické osoby, a to na všechny poplatníky podléhající v jednom nebo více členských státech dani z příjmů právnických osob, včetně stálých provozoven poplatníků, kteří jsou pro daňové účely daňovými rezidenty třetí země, pokud se nacházejí v jednom nebo více členských státech.

Podle čl. 3 je směrnice postavena na principu „minimální úrovně ochrany“, členské státy tedy mohou uplatňovat striktnější pravidla, než jaká jsou obsažena ve směrnici. Směrnice např. v pravidlech pro odpočitatelnost úroků stanoví, které výdaje jsou daňově neuznatelné, a členské státy se mohou rozhodnout stanovit striktnější pravidla, než jaká požaduje směrnice, tj. jako daňově neuznatelné určit větší rozsah výdajů. Tento princip odlišuje transponovanou směrnici od ostatních směrnic přijatých v režimu čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, které obvykle mají za cíl harmonizovat určitou oblast tím způsobem, že by se členské státy neměly odchylovat od navrhované harmonizace, aby došlo ke sjednocení úprav členských států, zatímco transponovaná směrnice pouze za účelem omezení přesouvání zisků a eroze základu daně z příjmů právnických osob stanovuje minimální standard ochrany a vymezuje tak pouze z jedné strany uzavřený interval. Tento interval je na druhé straně uzavřen pouze vnitrostátními limity a limity stanovenými primárním právem.

Omezení primárním právem Evropské unie vyplývá především z ochrany volného pohybu osob, služeb, kapitálu a plateb. S ohledem na tuto skutečnost je nutné v případě, že by při transpozici směrnice bylo zvoleno tak striktní pravidlo, že by tím došlo k zásahu do práv zaručených primárním právem Evropské unie, takové pravidlo podrobit testu proporcionality. S ohledem na zvolená striktnější pravidla oproti tomu, co je uvedeno ve směrnici, je však míra odchylky tak malá, že se transpozicí zásah do svobod upravených primárním právem Evropské unie nepředpokládá.

V některých situacích směrnice obsahuje několik variant, jak určité ustanovení implementovat, a každý členský stát si může zvolit jednu z nabízených variant. Základním východiskem pro rozhodování o variantách implementace směrnice bylo přijmout takovou úroveň „tvrdosti“ pravidel, která zajistí ochranu fiskálních zájmů České republiky proti agresivnímu daňovému plánování, bude snadno aplikovatelná i spravovatelná a nebude zbytečně zatěžovat poplatníky daní z příjmů právnických osob. Zároveň byl brán ohled na to, aby nedošlo ke zhoršení konkurenčního postavení českých poplatníků daní z příjmů oproti poplatníkům jiných států Evropské unie.

Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů 27. března 2019 a obecně nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, ovšem s několika výjimkami. Některá ustanovení zákona nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, některá 1. ledna 2020 a některá dokonce 1. ledna 2021.

Nás však dnes nebude zajímat nová úprava zdaněná právnických osob, ale jedna „nepatrná“ změna zákona o daních z příjmu týkající se zdanění drobných přivýdělků fyzických osob. Tato změna byla do zákona vložena až v průběhu legislativního procesu ve Sněmovně, na základě doporučení garančního výboru. Tato změna má však širší souvislost se změnou v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která nastala 1. ledna 2019, a proto si vysvětlíme i změnu v zákoně o nemocenském pojištění.

Úvodem ještě připomeneme, že nová právní úprava, kterou se budeme zabývat, nabyla účinnosti 1. dubna 2019.

Několik poznámek k zákonu o nemocenském pojištění

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete na : Nová úprava srážkové daně

 

Poznámky pod čarou:

Autor: JUDr. Eva Dandová

Související formuláře

Související dokumenty

Související aktuality

Související články

Funkcie

Partneři