Daňový řád - rozsáhlá novela od 1. 1. 2021

Dnem 1. 1. 2021 nabývá účinnosti novela daňového řádu. Začnou platit změny v kontrolních postupech, novinky budou i v oblasti sankcí. Pozitivně lze hodnotit také zavedení institutu zálohy na daňový odpočet.

Datum publikace:05.01.2021
Autor:Ing. Zdeněk Burda

Daňový řád - rozsáhlá novela od 1. 1. 2021 (text)

V posledních létech nedocházelo k velkým změnám daňového řádu. Od 1. 1. 2021 však nabyde účinnosti novela č. 283/2020 Sb., ve které zaznamenáváme značné změny oproti současnému stavu.    

1. Daňové informační schránky

1.1. Funkčnost daňových informačních schránek

Daňové informační schránky (pozor – neplést s datovými schránkami) existují již v současnosti. Jejich využití je však velmi omezené. V současné době ji nemá zřízenu každý daňový subjekt automaticky. Dozvědět se z ní může např. stav svého osobního účtu u správce daně podle jednotlivých daní, osobní daňový kalendář, údaje o tom, k jakým daním je registrován, a další registrační údaje či informace o některých dokumentech, zejména daňových tvrzeních či dalších písemnostech. Některé z nich je možno i zobrazit tak, jak byly podány.

Nová úprava daňového řádu podstatně rozšiřuje funkčnost daňových informačních schránek. Na úvod je však třeba zmínit, že je rozdíl mezi možnostmi legislativními a možnostmi reálnými. Jinými slovy, novela daňového řádu umožňuje rozšíření některých funkčností daňové informační schránky od 1. 1. 2021, což ovšem automaticky neznamená, že veškeré novinky budou k tomuto datu plně funkční. Konkrétní průběh rozšíření možností daňových informačních schránek (DIS) tak bude záležet na finančních a programátorských kapacitách finanční správy, a tak některé novinky budou zprovozňovány postupně.

Kromě toho je třeba upozornit na skutečnost, že „správce daně“ není jen finanční úřad, ale např. i místní úřady pro poplatky ze psů, soudy pro soudní poplatky atd., takže u některých správců daně nebudou nové možnosti zřejmě vůbec realizovány.

V médiích byly nové možnosti komunikace s finanční správou označovány obvykle jako projekt „Moje daně“ nebo „finanční úřad on-line“.

Nově bude mít DIS každý daňový subjekt.

Příklad

Pan Hlaváček nemá zájem o DIS. Přesto ji bude mít zřízenu, ale v podstatě tzv. „spící“. Pokud se do ní nepřihlásí, pak o ní v podstatě nebude ani vědět, její aktivace se povede právě až zmíněným přihlášením do ní, tedy daňový subjekt učiní „projev vůle“ směřující k prvnímu přistoupení do daňové informační schránky.

Pokud se pan Hlaváček pokusí vstoupit do své DIS v rámci informačního systému daňových informačních schránek, pak uskuteční právě zmíněný „projev vůle“. Daňový řád však neobsahuje přesné technické řešení přístupu.

1.1.1. Daňová přiznání a další podání prostřednictvím DIS

Asi nejpodstatnější novinkou pro uživatele bude možnost podávat přes DIS různé písemnosti, např. daňová přiznání, počítá se i s možností jejich interaktivního vyplňování včetně toho, že systém DIS některé údaje (např. jméno a adresu poplatníka či součtové řádky) automaticky doplní.

1.1.2. Doručování písemností z finančního úřadu do DIS

Při přípravě zákona se diskutovala možnost „opačného směru“, tedy doručování písemností z finančního úřadu daňovému subjektu pomocí DIS. Nakonec bylo od této možnosti upuštěno. I když se tato skutečnost na první pohled jeví jako omezení komfortu DIS, vypuštění doručování pomocí DIS je však třeba hodnotit kladně. Musíme si totiž uvědomit, že při doručování podle daňového řádu platí fikce doručení po deseti dnech, pokud si adresát písemnost nevyzvedne (buď z datové schránky, či na poště u těch, co ji nemají). Pokud by byla možnost doručování i do DIS, musel by daňový subjekt průběžně kontrolovat nejen svou poštovní či datovou schránku, ale i DIS, jinak by mu hrozilo doručení fikcí. Převážil názor, že není potřeba dále rozšiřovat oblasti, které je nucen daňový subjekt průběžně kontrolovat, aby se vyhnul právě doručení fikcí. I nadále se však hovoří o tom, že by do DIS případně mohly být doručovány „neformální“ písemnosti, které se dosud řeší telefonem či e-mailem. Řešení této otázky však není zcela triviální.

Příklad

Správce daně vyzve „neformálně“ e-mailem pana Nováka k předložení daňových dokladů k DPH za dané období, protože chce prověřit jeho nárok na odpočet DPH se lhůtou jednoho týdne, namísto toho, aby zahájil postup k odstranění pochybností či daňovou kontrolu. Pan Novák na e-mail nezareaguje. V takovém případě se pan Novák ničeho závadného nedopustil a správce daně neprokáže, že mu nějakou výzvu doručil, protože komunikace e-mailem není prokazatelné doručení písemnosti. Pokud však nově takovou výzvu doručí do DIS a pan Novák se do ní nepřihlásí, nebude finanční úřad opět mít možnost z nereagování pana Nováka nic vyvozovat. V praxi však možná vzniknou spory, zda daňový subjekt nějak pochybil, pokud se pan Novák do DIS přihlásí a opět nezareaguje.

Zatím je předčasné uzavírat tuto otázku, protože záleží na praktickém (či případně soudním výkladu) § 69 odst. 2 písm. b) novelizovaného daňového řádu, dle kterého může daňový subjekt získávat prostřednictvím DIS vybrané informace o svých právech a povinnostech.

Naopak, z téhož ustanovení vyplývá, že DIS by měl její uživatel dostávat také např. informace o tom, že se mu blíží splatnost daně či zálohy na ní apod. Oproti současným DIS by také mělo být v nových k dispozici více písemností, které o něm shromažďuje správce daně. Podle prvních informací se však nemáme těšit na to, že bychom mohli chápat DIS jako jakousi kompletní elektronickou verzi spisu, který na nás vede správce daně, taková funkčnost slibována bohužel není.

1.2. Přihlašování do daňových informačních schránek

Do DIS bude možno se přihlásit:

  1. přes postupně budovaný Centrální portál [Portál občana- Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA)],
  2. pomocí identifikačních údajů pro elektronickou evidenci tržeb,
  3. pomocí nových občanských průkazů, které umožňují odpovídající „elektronickou“ funkčnost,
  4. pomocí přístupových údajů pro datovou schránku,
  5. počítá se s možností požádat o samostatné přístupové údaje do DIS přidělených na žádost daňového subjektu.

Naopak se již nepočítá s přístupem přes zaručený elektronický podpis (ZAREP), který byl doposud dominantním způsobem přihlašování ZAREP (důvodem je, že dle pravidel poskytovatelů ZAREP nejde o nástroj sloužící k takovému ověření identity - jde primárně o nástroj pro autorizaci konkrétního podání). Znemožnění přihlašování do DIS pomocí ZAREP bude zřejmě překvapením pro řadu subjektů. Z údajů předkladatelů zákona vyplývá:

  • Aktivní DIS (duben 2019): 149 244 osob
  • Přihlašování do DIS pomocí ZAREP: 122 619 osob (64 %)
  • Přihlašování do DIS pomocí údajů z datové schránky: 68 005 osob (36 %).

Z výše uvedeného vyplývá, že právě přihlašování pomocí ZAREP bylo doposud dominující.

1.2.1. Plná moc a DIS

Pro přístup do DIS nebudou postačovat dosavadní plné moci (např. účetních či daňových poradců), a to včetně generálních.

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek je Vám k dispozici na: Daňový řád - rozsáhlá novela od 1. 1. 2021

 

 

 

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Související články

Funkcie

Partneři

Nastavení souborů cookies

Tato webová stránka používé různé cookies pro poskytování online služeb, za účelem přihlášení, poskytování obsahu prostředníctvím třetích stran, analýzy návštevnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu případně nastavení vašich preferencí. Děkujeme.

Více informací.