DPH u nedoložených mank a škod

V článku se autorka pokusí přiblížit problematiku postupu plátce v případě, kdy dojde ke zničení jeho obchodního majetku, případně ke ztrátě nebo odcizení a plátce není schopen řádně doložit osud tohoto majetku.

Datum publikace:12.10.2021
Autor:Ing. Jana Ledvinková

DPH u nedoložených mank a škod (text)

Díl I 

1. Úvod

Tornádo na Moravě zničilo nejen majetek občanů, ale nevyhnulo se ani majetku podnikatelů, kdy jim byly poškozeny provozní budovy, vybavení strojním zařízením nebo došlo ke zničení materiálu a zboží. Těmto poškozeným podnikatelům by mohl pomoci tento článek, zejména body 3 a 4 – jak doložit vzniklé škody či zničení majetku pojišťovnám, ale zejména finančnímu úřadu pro účely zachování si práva na odpočet při pořízení obchodního majetku, který byl nyní prokazatelně zničen živelní pohromou.

V tomto článku se pokusím přiblížit problematiku postupu plátce v případě, kdy dojde ke zničení jeho obchodního majetku, případně ke ztrátě nebo odcizení a plátce není schopen řádně doložit osud tohoto majetku. V takovém případě musí plátce provést vyrovnání původně uplatněného odpočtu daně podle dále uvedeného postupu dle § 78 ZDPH.

Problematikou vyrovnání odpočtu daně se zabývá ustanovení § 77 zákona o DPH. Zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2017, jehož součástí byla novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, bylo toto ustanovení doplněno v § 77 odst. 2 o písmeno c), které určuje, aby plátce vyrovnal nebo upravil dříve uplatněný nárok na odpočet daně při nedoložených případech zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku.

§ 77 se obecně zakotvuje korekční mechanismus pro obchodní majetek krátkodobého charakteru u odpočtu DPH před jeho použitím, tj. u jiného než u dlouhodobého majetku (drobný majetek, zásoby). V podstatě se bude jednat o zásoby, u kterých uplatnil plátce nárok na odpočet daně v rámci využití pro své ekonomické činnosti a následně použije daný majetek pro jiné účely, než jaké původně předpokládal v rámci ekonomické činnosti.

Původní odpočet daně uplatněný u staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem (evidovány jako zboží) podléhá vyrovnání rovněž po uplynutí lhůty podle § 73 odst. 3 (tj. 3 roky), jsou-li splněny ostatní podmínky.

Prolamuje se zde obecná tříletá lhůta pro uplatnění odpočtu daně pro případy převodu staveb a jednotek, aby nedocházelo ke spekulativnímu postupu při převodech od daně osvobozených staveb a jednotek v závislosti na uplynutí určité lhůty nebo na rozhodnutí plátce.

Prakticky to znamená, že např. developerská společnost při prodeji bytu jako jednotky, který není dlouhodobým majetkem, musí provést vyrovnání odpočtu i po uplynutí tříleté lhůty od jeho uplatnění, pokud by byl jeho prodej osvobozen od daně.

Poznámka:

Podle § 56 odst. 3 zákona o DPH dochází k osvobození od daně při dodání vybrané nemovité věci po uplynutí 5 let od prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí.

Použitím pro jiné účely se mimo jiné dle § 77 odst. 2 písm. c) rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

A právě postupem plátce, kdy nedoloží manka a škody na obchodním majetku, se budeme zabývat v tomto článku.

Vyrovnání odpočtu daně se provádí u obchodního majetku s výjimkou dlouhodobého majetku plátce.

Korekční mechanismus se uplatní v tříleté lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně. V nedoložených případech nevzniká daňová povinnost na výstupu, ale vznikne povinnost vyrovnat původně uplatněný odpočet daně na vstupu. Vyrovnání odpočtu se uvede jednorázově na ř. 45 daňového přiznání a neuvádí se do kontrolního hlášení.

 K tomuto vyrovnání dochází pouze jednorázově a použití zboží případně v následujících letech se již nezohledňuje.

Cílem zákonodárce bylo, aby plátce vyrovnal nebo upravil dříve uplatněný nárok na odpočet daně při nedoložených případech zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku. Povinnost provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH se vztahuje na situace, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku jiného než dlouhodobého majetku.

2. Obchodním majetkem jiným než dlouhodobým se pro účely § 77 zákona o DPH rozumí např.:

  • Materiál – materiálem jsou zejména mazadla, palivo, čisticí prostředky, náhradní díly, obaly, laky, pokusná zvířata, hmotné movité věci a jejich soubory považované za drobný hmotný majetek atd.
  • Zboží – zbožím jsou zejména movité věci, nemovité věci, zvířata, a to vše za předpokladu, že jsou nabyté za účelem prodeje. Ačkoli se nemovité věci zpravidla považují za dlouhodobý majetek, v případě, kdy s nimi obchodují realitní kanceláře, developeři či stavební společnosti, hovoříme o zboží.
  • Polotovary – polotovarem je zejména určitý výrobek, který doposud neprošel všemi fázemi výrobního cyklu a bude následně dokončen či zkompletován.

Ustanovení § 77 zákona o DPH se uplatňuje pouze u majetku před jeho použitím. Lze tedy vyvodit, že zejména drobný majetek vydaný ze skladu (kalkulačky, pracovní nářadí) a fakticky použitý k ekonomické činnosti nebo drobný majetek pořízený pro přímé použití a fakticky užitý k ekonomické činnosti (nábytek, výpočetní technika) tomuto vyrovnání nepodléhají. Naproti tomu materiál vydaný ze skladu, který je v době zničení, ztráty nebo odcizení již obsažen v polotovaru či v již hotovém výrobku, avšak tento polotovar či hotový výrobek nebyl fakticky užitý k ekonomické činnosti, vyrovnání nároku na odpočet daně podléhá.

Povinnost provést úpravu odpočtu daně se týká také dlouhodobého majetku v případě, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení dlouhodobého majetku, a to podle nového ustanovení § 78e zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017, o kterém pojednáme v II. oddílu článku.

Znění § 77 odst. 2 písm. c)§ 78e zákona o DPH se vztahuje pouze na zničení, ztrátu či odcizení obchodního majetku.

  • Zničení věci je taková změna fyzického stavu věci, kterou není možné odstranit opravou. Věc pak již nemůže být použita ke svému původnímu účelu. Zničením věci je také možné rozumět např. fyzickou likvidaci věci.
  • Za ztrátu věci se zpravidla považuje situace, kdy osoba ztratí nejčastěji nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat jako by byla jejím vlastníkem. Za ztrátu lze rovněž považovat zejména opuštění věci ve smyslu § 1045§ 1050, nebo § 1051 občanského zákoníku. Může se jednat o situaci, kdy plátce zapomene nově zakoupený laptop ještě v originálním obale ve vlaku a ten nebude již nikdy nalezen.
  • Za odcizení bývá považován takový čin, při kterém se nějaká osoba zmocní cizí věci, aby s ní nakládala jako vlastník.

Aby plátce nebyl povinen provést úpravu odpočtu daně, musel by věrohodně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku a že zná jeho osud. To současně předpokládá správně vedené účetnictví, pravidelné provádění zákonné inventarizace obchodního majetku, mít k dispozici řádné daňové doklady pro doložení oprávněného uplatnění nároku na odpočet daně a v neposlední řadě uvádět ve vnitřní směrnici způsoby účetního a daňového řešení vzniklých mank a škod na majetku.

3. Jak doložit skutečnosti o zničení, ztrátě nebo odcizení obchodního majetku

Důkazní prostředky se budou odvíjet od toho, jakým způsobem došlo ke zničení, ztracení či odcizení obchodního majetku.

V každém případě by měl mít plátce k dispozici soupis majetku, který by měl obsahovat pořizovací cenu bez daně, základ daně, sazbu daně a výši daně, též datum pořízení obchodního majetku a zdaňovací období, kdy byl odpočet uplatněn a v jaké výši, zda byl uplatněn plný odpočet nebo krácený odpočet daně.

Řádné doložení zničení, ztráty nebo odcizení majetku, lze prokázat zejména posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, případně jinými důkazními prostředky specifikovanými podle způsobu vzniku manka a škody na majetku.

4. Zničení majetku živelnými událostmi

Zničení obchodního majetku nastává zpravidla při živelné události, kterou může být například:

  • povodeň,
  • požár, nebo
  • vichřice.

Zničení obchodního majetku také nastává likvidací obchodního majetku, příp. také zničením majetku třetí osobou, vytopením skladovacích prostor závadou na vodovodním řadu/instalaci, špatným skladováním obchodního majetku, neodborným zacházením s majetkem atd.

Výše uvedený výčet zničení obchodního majetku není konečný, jelikož mohou nastávat nepřeberné situace, kdy ke zničení obchodního majetku může dojít.

Povodeň

Pro řádné prokázání zničení obchodního majetku při povodni je nutné doložit zejména potvrzení povodňové komise (zejména obecního úřadu, městského úřadu, městského úřadu městské části), ve kterém podepsaný zástupce příslušného úřadu deklaruje, že určité místo bylo zasaženo povodní.

Požár

Pro řádné prokázání zničení obchodního majetku při požáru je nutné doložit zejména zprávou státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatele požáru.

Vichřice a tedy i tornádo

Pro řádné prokázání zničení obchodního majetku při vichřici je nutné doložit zejména informacemi o vichřici, které může poskytnout Český hydrometeorologický ústav.

Tato informace je v současné době velmi aktuální pro jižní Moravu zasaženou tornádem. Samozřejmě na tento důkaz navazuje zjištění skutečného stavu poškození obchodního majetku pracovníkem pojišťovny.

5. Likvidace

Likvidace obchodního majetku ve vlastní režii plátce

Likvidací obchodního majetku by se z obchodního majetku měla stát zpravidla odpadová surovina. Odpadovou surovinu je dále možné v zásadě využít např. k recyklaci, ke spálení ve spalovně, event. k uložení na skládku odpadů.

Při fyzické likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii plátce by měl být vyhotoven likvidační protokol, který je velmi obsáhlý.

Obsah likvidačního protokolu:

  • důvody likvidace,
  • způsob likvidace,
  • čas likvidace,
  • místo provedení likvidace,
  • specifikace předmětů likvidace (název vyřazovaného majetku, pořizovací cena, množství majetku),
  • způsob naložení se zlikvidovanými předměty,
  • •pracovníci zodpovědní za provedení likvidace (osoba vystavující likvidační protokol, osoba, která likvidaci majetku schválila, osoba odpovědná za provedení likvidace majetku),
  • jiné další relevantní údaje, kterými je např. fotodokumentace likvidovaného obchodního majetku (tj. jeho stavu před provedením likvidace).

Pokud likvidační protokol nebude obsahovat veškeré výše uvedené náležitosti, je na plátci, aby jinými důkazními prostředky prokázal, že došlo k reálné likvidaci obchodního majetku. Takovými jinými důkazními prostředky mohou být např. dokumenty o likvidaci majetku v souladu s interními předpisy / vnitropodnikovými směrnicemi plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a cena, včetně data, kdy byl majetek zlikvidován.

Likvidace nebezpečného odpadu, ekologická likvidace třetí osobou

Likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii zpravidla plátce nebude provádět při likvidaci autovraků, obalů, elektrických a elektronických zařízení, zářivek a výbojek, baterií a akumulátorů nebo pneumatik. Bude-li se jednat o likvidaci autovraku, je nezbytné doložit doklad o ekologické likvidaci vozidla, resp. tzv. „Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků“. Tento doklad musí být vystaven autorizovanou společností, která je evidována Ministerstvem životního prostředí v seznamu společností ke sběru nebo zpracování autovraků.

Likvidace jiného majetku zejména obalů, elektrických a elektronických zařízení, zářivek a výbojek, baterií a akumulátorů, pneumatik musí být provedena v souladu s relevantními právními předpisy (např. zákon o odpadech nebo zákon o obalech a navazující prováděcí právní předpisy).

Pokud je realizátorem likvidace jiná osoba než plátce, bude povinna pro plátce vystavit potvrzení o likvidaci, které by mělo obsahovat zejména:

 

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete: DPH u nedoložených mank a škod

 

 

 

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Související články

Související aktuality

Související příklady z praxe

Související předpisy SZČR

Partneři

Nastavení souborů cookies

Tato webová stránka používé různé cookies pro poskytování online služeb, za účelem přihlášení, poskytování obsahu prostředníctvím třetích stran, analýzy návštevnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu případně nastavení vašich preferencí. Děkujeme.

Více informací.