Technické zhodnocení nemovitého majetku z účetního a daňového hlediska

Příspěvek je věnován aktuální právní úpravě technického zhodnocení se zaměřením na nemovité věci, a to jak z pohledu účetních předpisů, tak z pohledu daně z příjmů.

Datum publikace:09.01.2020
Autor:Ing. Zdeněk Morávek

Technické zhodnocení nemovitého majetku (text)

V následujícím příspěvku bychom se věnovali blíže aktuálnímu stavu právní úpravy technického zhodnocení se zaměřením na nemovité věci, a to jak z pohledu účetních předpisů, tak z pohledu daně z příjmů. Současně bychom upozornili na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu ČR, která se k této oblasti vztahuje.

Z pohledu účetních předpisů je technické zhodnocení vymezeno v § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Technickým zhodnocením se podle této úpravy rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

Lze tak konstatovat, že technické zhodnocení dlouhodobého majetku má tyto definiční znaky:

  • Musí být provedeno na dlouhodobém majetku, který je uveden do užívání, je tedy dokončen a zařazen ve smyslu úpravy § 6 odst. 9 a § 7 odst. 11 prováděcí vyhlášky. Pokud jsou zásahy charakteru technického zhodnocení provedeny na majetku ještě před jeho zařazením, stávají se součástí pořizovací ceny majetku;
  • Jedná se o zásahy do tohoto majetku, které mají definované následky, kterými jsou změna účelu nebo technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti, nástavba, přístavba nebo stavební úprava;
  • Náklady vynaložené na tyto zásahy musejí dosáhnout stanoveného ocenění, tedy ocenění stanoveného účetní jednotkou při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku;
  • Tato hodnota je vztažena na souhrn nákladů na dokončené zásahy na jednotlivém majetku za účetní období. Znamená to tedy, že zásahy na majetku se sčítají za celé účetní období a v tomto smyslu je posuzování stejné jako v dani z příjmů. Pro úplnost ale doplňme, že stejná úprava, tj. sčítání zásahů za účetní období, se týká nepodnikajících účetních jednotek účtujících podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ovšem odlišná úprava se vztahuje na vybrané účetní jednotky (vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), u kterých se náklady vynaloženými na technické zhodnocení rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku, takže se posuzuje každý jednotlivý dokončený zásah samostatně a dokončené zásahy v rámci účetního období se nesčítají.

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete : Technické zhodnocení nemovitého majetku

 

 

 

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Funkcie

--%>