Vše kolem dovolené v otázkách a odpovědích (ONLINE ROZHOVOR)

Pokud potřebujete v této oblasti poradit a máte zakoupený náš produkt Mzdy pro lidi, zapojte se dne 16.11.2021, od 13:00 do 14:00 do speciálního online rozhovoru. Vaše dotazy zodpoví JUDr. Eva Dandová.

Datum publikace:10.11.2021
Autor:JUDr. Eva Dandová

Online rozhovor (text)

Dovolená je tradičním institutem pracovního práva a jejím účelem je zajistit zaměstnanci přiměřenou dobu soustředěného odpočinku během kalendářního roku v závislosti na délce nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli a odpracované době v příslušném kalendářním roce. Zákoník práce upravuje dovolenou v části deváté v ustanoveních § 211 až 223 ZP. Dá se konstatovat, že základ právní úpravy se nezměnil od roku 1966, kdy nabyla účinnosti první redakce starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.). Zaměstnanci vzniká za podmínek uvedených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část nebo na dovolenou za odpracované dny, popřípadě vedle toho na dodatkovou dovolenou.

Kratší pracovní doba se zpravidla projeví výhradně v tom, že zaměstnanci trvá delší dobu, než podmínky práva na dovolenou splní, anebo náhrada mzdy nebo platu poskytovaná v době čerpání dovolené je nižší v závislosti na délce směny (pracovního dne). 

Právo na dovolenou jako právo vzniklé z pracovního poměru také neovlivňuje to, zda pracovní poměr sjednává student, poživatel starobního či jiného důchodu apod. Podmínky vzniku práva na dovolenou jsou pro všechny zaměstnance v pracovním poměru stejné. Jestliže má zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vzniklé v každém z těchto vztahů zcela samostatně. To platí i v případě, že má zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele. Samostatně se posuzují nejen podmínky vzniku práva na dovolenou v každém pracovním poměru, ale také čerpání dovolené určuje každý zaměstnavatel ve svém konkrétním pracovním poměru zcela samostatně. Má-li zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů vedle sebe ve stejném období, neznamená to, že musí také ve všech pracovních poměrech čerpat dovolenou ve stejném termínu. Ostatně zaměstnanec ani nemusí mít ve všech souběžně trvajících pracovních poměrech právo na dovolenou ve stejném rozsahu.

Každý zaměstnavatel určuje nástup na dovolenou samostatně bez ohledu na jiný případně uzavřený pracovní poměr, protože navíc o jeho sjednání nemusí ani vědět. Zaměstnavatelé nemají žádnou právní povinnost mezi sebou jednat ohledně nástupu na dovolenou a jediné co mohou, ale nemusí, je vyhovět žádosti zaměstnance o určení termínu čerpání dovolené v určitém období. Ani pro případ, že má zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele, není povinen určit čerpání dovolené ve více pracovních poměrech ve stejném termínu. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel v tomto případě o jiném pracovním poměru ví, měl by při určování čerpání dovolené zohlednit její základní účel, kterým je dlouhodobé volno k regeneraci, a dovolenou zaměstnanci určit, je-li to z provozních důvodů možné, ve stejném termínu ve všech pracovních poměrech za podmínky, že rozsah vzniklého práva na dovolenou ve více pracovních poměrech je takový, že umožňuje určit její čerpání ve stejném rozsahu.

V pracovněprávních vztazích vzniklých na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti právo na dovolenou ze zákona založeno není. Pouze v dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat, popř. vnitřním předpisem stanovit, právo zaměstnance na dovolenou, a to za podmínek upravených v části deváté zákoníku práce, tedy za podmínek poskytování dovolené zaměstnancům v pracovním poměru. U dohody o provedení práce právo na dovolenou nemůže být sjednáno vůbec. Za podmínky, že bude v dohodě o pracovní činnosti právo na dovolenou založeno, postupuje se potom u těchto zaměstnanců stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Právo na dovolenou je osobním právem zaměstnance, nepřevoditelným na jiné osoby. Smrtí zaměstnance právo na dovolenou, která představuje pracovní volno, zaniká. Právo na dovolenou jako takové nemůže být proto převedeno na dědice. Dovolená však představuje kromě práva na volno i právo na poskytování náhrady mzdy nebo platu a toto právo na peněžitou náhradu za nevyčerpanou dovolenou na dědice přechází, protože peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají.

Dne 1. ledna letošního roku nabyla účinnosti část novely zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2000 Sb. Jednalo se právě o ustanovení přinášející změny do části deváté zákoníku práce, do dovolené.

Cílem nové právní úpravy dovolené byla eliminace existujících disproporcí mezi srovnatelnými zaměstnanci v oblasti vzniku práva na dovolenou a při jejím čerpání, vznikajících především v důsledku zařazení zaměstnanců v rozdílných pracovních režimech z hlediska rozvržení jejich týdenní pracovní doby, a ze skutečnosti, že prakticky ve všech případech je právo na dovolenou v příslušném kalendářním roce nutno přepočítávat na „pracovní dny dovolené“ bez ohledu na délku směn připadajících zaměstnanci na tyto dny v době dovolené.

Nová právní úprava přinesla změnu koncepce stanovení práva na dovolenou a její délku v závislosti na odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době umožňuje zrušit její dosavadní samostatný typ, a to dovolenou za odpracované dny (dosud ustanovení § 214 ZP). Odpadá tak odlišný způsob výpočtu dovolené v situaci, kdy zaměstnanec nesplnil podmínku práva na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část odpracováním alespoň 60 dnů v kalendářním roce a současně odpracoval v tomto roce alespoň 21 takových dní. Dovolená se proto napříště z hlediska typů člení již jen na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dodatkovou dovolenou.

O dovolené, o vzniku nároku na ni, o jejím poskytování, o všech s dovolenou spojených otázkách a vůbec o všem dalším ze zákoníku, co by Vás zajímalo, bude naše online poradna 16. listopadu 2021.  Těšíme se na Vaše dotazy!

Na otázky k uvedenému tématu dostanete správnou odpověď, pokud se zeptáte našeho odborníka přímo v online rozhovoru:

Vše kolem dovolené v otázkách a odpovědích (ONLINE ROZHOVOR)

Archiv všech online rozhovorů najdete v záložce Daňová pohotovost nebo zde.

 

 

 

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Související články

Související předpisy SZČR

Partneři

Nastavení souborů cookies

Tato webová stránka používé různé cookies pro poskytování online služeb, za účelem přihlášení, poskytování obsahu prostředníctvím třetích stran, analýzy návštevnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu případně nastavení vašich preferencí. Děkujeme.

Více informací.