Vyhledávání > Důvodová zpráva > Aktuální > Správa daní a poplatků
Celkem: 24 výsledků
Vyberte z následujících zdrojů pro upřesnění výsledku vyhledávání. Zobrazené texty můžete v pravém menu dále filtrovat pro rychlé nalezení hledané problematiky.

Zobrazit filtrySkrýt filtry

Účelem navržené úpravy je urychlení soudního přezkumu rozhodnutí a dalších aktů (a nečinnosti) správních orgánů, a to ve fázi řízení před Nejvyšším správním soudem, tedy v řízení o kasační stížnosti, která je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud se potýká s masivním nárůstem svého zatížení zejména v hlavní kasační agendě.

Návrh kromě dále popsaných jednotlivých témat zároveň obsahuje dílčí změny právní úpravy, ke kterým dochází na základě vyhodnocení potřeb aplikační praxe, vývoje jiných právních předpisů a judikatury, v návaznosti na jiné změny navrhované touto novelou, jakož i na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti. Tyto změny jsou podrobně popsány ve zvláštní části důvodové zprávy. V některých případech (např. rozpočtová pravidla, celní zákon nebo zákon o Celní správě ČR) se jedná o jediný typ změn v rámci novel příslušných zákonů.

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 a vyhlášením nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví na území České republiky od 14:00 hodin dne 12. března 2020 byl přijat zákon o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 a snahou zmírnit negativní ekonomické a sociální dopady napříč celou společností je nezbytné přijmout řešení formou navrhované právní úpravy. Cílem navrhované právní úpravy je zmírnit dopady pandemie onemocnění COVID-19 na poskytovatele průvodcovských služeb. 

Daň z nabytí nemovitých věcí byla zavedena zákonným opatřením Senátu v návaznosti na rekodifikaci občanského a obchodního práva. V důsledku toho bylo zapotřebí novou úpravu daně z nabytí nemovitých věcí přizpůsobit a provázat především s novým zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v menší míře potom i se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), neboť tyto základní předpisy obsahují právní úpravu, která má dopad na zdanění úplatných nabytí nemovitých věcí.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění, je souborem novel těchto daňových zákonů:

  1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“),
  2. zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“),
  3. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“),
  4. zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní“).

Problematiku dvojího zdanění upravují specializované mezinárodní smlouvy, smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, zakotvující pravidla, která mají za cíl vyloučit dvojí zdanění jednoho příjmu. Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena tzv. Arbitrážní konvence neboli Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (úmluva o přistoupení České republiky k arbitrážní konvenci byla publikována pod č. 93/2006 Sb. m. s.). 

Při aplikaci těchto smluv může dojít ke sporu o výklad těchto smluv ať již na vnitrostátní úrovni mezi daňovým subjektem a správcem daně, nebo na mezinárodní úrovni mezi smluvními stranami takové smlouvy, tedy mezi státy nebo daňovými jurisdikcemi

Nosičem klíčových témat je navržená novela daňového řádu, která je řazena na prvním místě, zatímco zbývající návrhy změn se týkají navazujících souvislostí v zákonech, které jsou vůči daňovému řádu v postavení speciální právní úpravy (lex specialis). Řazení ostatních zákonů odpovídá datu jejich platnosti. Těžištěm navrhovaných změn jsou čtyři tematické celky, kterým se podrobně věnují následující kapitoly. Jde o tato témata:

  1. podpora elektronizace,
  2. zjednodušení kontrolních postupů,
  3. revize sankčního systému,
  4. vracení daňového odpočtu.

Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“), byl přiznán tzv. kompenzační bonus osobám samostatně výdělečně činným (s výjimkou těch, které jsou účastny na nemocenském pojištění jako zaměstnanci). Podmínkou poskytnutí kompenzačního bonusu je přitom skutečnost spočívající v tom, že samostatná výdělečná činnost žadatele byla zcela nebo z části znemožněna aktuálními událostmi souvisejícími s koronavirem.

Za hlavní princip navrhované úpravy lze označit zejména zprístupnění institutu oddlužení jako institutu právního řádu, jehož prostřednictvím je možné řešit významnou zadluženost
osob, a to v případech, kdy souhrn dluhů v kombinaci se všemi disponibilními prostředky dlužníka vylučuje efektivní řešení zadluženosti cestou soukromého práva bez významnější
ingerence státu.

Partneři

Nastavení souborů cookies

Tato webová stránka používé různé cookies pro poskytování online služeb, za účelem přihlášení, poskytování obsahu prostředníctvím třetích stran, analýzy návštevnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu případně nastavení vašich preferencí. Děkujeme.

Více informací.