Celkem: 444 výsledků
Vyberte z následujících zdrojů pro upřesnění výsledku vyhledávání. Zobrazené texty můžete v pravém menu dále filtrovat pro rychlé nalezení hledané problematiky.

Zobrazit filtrySkrýt filtry

...
Publikováno: 13.09.2019
Autor: Ing. Josef Krátký
Právní stav od: 01.04.2019

Fyzická osoba chce fyzickým osobám (sestře a přítelkyni) darovat každé polovinu bytu, s tím, že v bytě dožije (věcné břemeno). Sestra ne, ale přítelkyně dárce by měla zaplatit  15% daň, což by byla vysoká částka. Přítelkyně by ji měla zaplatit tedy příští rok, ale peníze z prodeje bytu by fyzické osoby měly až po úmrtí dárce, pokud by se byt neprodával. Je nějaká možnost osvobození od daně?

Publikováno: 11.09.2019
Autor: Ing. Josef Krátký
Právní stav od: 01.04.2019

Paragraf 21 odst. 8 písm. a) uvádí, že zdanitelné plnění nemusí být vyfakturováno k 31. 12. každého kalendářního roku, pokud došlo v roce k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň. Touto úplatou se myslí záloha. Platí totéž i pro vyfakturované dílčí plnění, které bylo sjednáno ve smlouvě?

Publikováno: 06.09.2019
Autor: Zdeněk Křížek
Právní stav od: 01.01.2019

Firma měla uzavřenou DPP s panem Novákem od 1. 12. 2018 do 30. 6. 2019. Ani v jednom měsíci jeho odměna nedosáhla hranice 10 000 Kč, tudíž firma žádné sociální a zdravotní pojištění neodváděla. Pracovník měl podepsáno i růžové prohlášení, tudíž se nesrážela z jeho odměny žádná částka. Teď firma zvažuje uzavření řádného pracovního poměru. Je to možné? Totiž za rok 2019 odpracoval pan Novák na DPP celkem 286 hodin. Uzavřením pracovní smlouvy určitě přesáhneme 300 hodin. Nebo se tyto hodiny nesčítají?

Publikováno: 06.09.2019
Autor: Ing. Ivana Pilařová
Právní stav od: 01.01.2019

Fyzická osoba ukončí podnikatelskou činnost k 31. 12. 2015. Tímto datem dojde k vyřazení nemovitosti z jejího obchodního majetku. Od 1. 1. 2016 byla nemovitost pronajímána a příjmy daněny v § 9 ZDP. Co bude výdajem, z jaké zůstatkové ceny je potřeba vycházet?

Publikováno: 04.09.2019
Autor: Zdeněk Křížek
Právní stav od: 01.01.2019

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání občana Evropské unie – Poláka?

Publikováno: 04.09.2019
Autor: Ing. Josef Krátký
Právní stav od: 01.04.2019

Společnost (plátce DPH) uzavře smlouvu se slovenskou firmou, neplátce DPH, na provedení přednášky na Slovensku. Jde o jednorázovou akci, registraci k DPH na Slovensku nemá. Jak má účetní v tomto případě postupovat s DPH?

Publikováno: 30.08.2019
Autor: Ing. Ivan Macháček
Právní stav od: 01.01.2019

Lékař má v průběhu roku 2019 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. Ve fakultní nemocnici vykonává funkci primáře (zaměstnavatel A) se smluvní mzdou 80 000 Kč měsíčně, u tohoto zaměstnavatele učiní zaměstnanec prohlášení k dani a uplatňuje slevu na dani z příjmů na poplatníka. Lékař dále vykonává poradenskou činnost ve zdravotním středisku v místě svého bydliště v rámci pracovního poměru uzavřeného na zkrácený pracovní úvazek (zaměstnavatel B) se smluvní mzdou 55 000 Kč, u tohoto zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani.

Publikováno: 30.08.2019
Autor: Ing. Josef Krátký
Právní stav od: 01.04.2019

Firma řeší problémy s hledáním lidí a chtěla by odměnit nejen svoje zaměstnance za doporučení nových pracovníků, ale i soukromé fyzické osoby. Jak by v tomto případě měla postupovat, aby se jednalo o daňový náklad? Je to z daňového pohledu vůbec možné?

Publikováno: 30.08.2019
Autor: Ing. Ivan Macháček
Právní stav od: 01.01.2019

Lékař dosáhnul za rok 2019 příjmy z provozování soukromé lékařské praxe zdaňované dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP ve výši 1 820 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Ordinaci má umístěnu ve vlastním činžovním domě, který vložil do obchodního majetku. Několik bytů v domě najímá a zdaňuje je podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP (příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku). V roce 2019 dosáhnul příjmy z tohoto nájmu bytů ve výši 720 000 Kč.

Publikováno: 28.08.2019
Autor: Ing. Josef Krátký
Právní stav od: 01.04.2019

Společnost připraví likvidační protokol, budou v něm uvedeny veškeré náležitosti z hlediska zákona o daních z příjmů (mimo jiné důvod likvidace = poškození). Je možné při likvidaci poškozeného zboží (výrobky na skladě) toto zboží daňově zlikvidovat podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů?

...