Benefity vyplývající ze zákoníku práce

Zákoník práce, založený na filozofii „co není zakázáno, je dovoleno“, umožňuje zaměstnavateli poskytovat nadlimitní plnění zaměstnancům a různá plnění ve formě zaměstnaneckých benefitů, které mohou mít příznivý vliv v souvislosti se změnou pracovního trhu. Tyto benefity přežijí i návrh vládního zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů 2024 (sněmovní tisk č. 488), obsahující zrušení osvobození nepeněžních plnění zaměstnavatele od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 ZDP.

V textu se zaměříme na následující benefity, které vyplývají ze zákoníku práce – benefity ve mzdové oblasti, poskytnutí vyššího odstupného, vyšší cestovní náhrady, poskytnutí delší dovolené, benefity spojené s pracovní neschopností zaměstnance, zajištění poradenské služby zaměstnanci. V závěru se zmíníme o novém řešení práce na dálku ve smyslu projednávané novely zákoníku práce (sněmovní tisk č. 423).

Podmínky v zákoníku práce

Jak vyplývá z § 4a odst. 1 ZP odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. V § 4a odst. 2 ZP jsou uvedeny formy právního jednání, které může práva a povinnosti upravovat odchylně. Může to být provedeno smlouvou (pracovní smlouva, manažerská smlouva, dohoda o pracovní činnosti atd.) nebo vnitřním předpisem (tento je vymezen v § 305 ZP). Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce.

Benefity týkající se mzdové oblasti

Ve mzdové oblasti se u podnikatelských subjektů může jednat o následující zaměstnanecké výhody poskytnuté zaměstnavatelem na základě následujících ustanovení zákoníku práce:

• příplatky ke mzdě za práci přesčas vyšší, než je 25 % průměrného výdělku (dle § 114 ZP),
• příplatky k dosažené mzdě za práci ve svátek vyšší, než je průměrný výdělek zaměstnance místo náhradního volna (dle § 115 odst. 2 ZP),
• příplatky ke mzdě za noční práci vyšší, než je 10 % průměrného výdělku (dle § 116 ZP),
• příplatky ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyšší než 10 % základní sazby minimální mzdy (dle § 117 ZP),
• příplatky ke mzdě za práci v sobotu a v neděli vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 118 ZP),
• odměna za dobu pracovní pohotovosti vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 140 ZP),

Vzhledem k tomu, že se jedná o příplatky ke mzdě, budou veškeré tyto benefity zdaněny u zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti současně se zúčtovanou nebo vyplacenou mzdou za kalendářní měsíc a rovněž jsou součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Možnost poskytnutí vyššího odstupného

Poskytnutím odstupného zaměstnanci se zabývá § 67 a § 68 ZP. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku jeho průměrného výdělku ve vazbě na trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Kromě zákonného odstupného ve smyslu § 67 a § 68 ZP může zaměstnavatel v souladu se zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“ sjednat další – smluvní – odstupné, a to nad výši uvedenou v obou ustanoveních ZP, popřípadě z jiných než zákonných důvodů, a to na základě úpravy v kolektivní smlouvě, pracovní nebo manažerské smlouvě se zaměstnancem nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Z hlediska daňového je veškeré poskytnuté odstupné jak v zákonné, tak smluvní výši zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP jako příjem ze závislé činnosti. Ve smyslu § 38h odst. 1 ZDP je výše odstupného u zaměstnance zdanitelným příjmem pro účely stanovení zálohy na daň v kalendářním měsíci, ve kterém byl zúčtován zaměstnavatelem v účetnictví jako závazek vůči zaměstnanci, a to bez ohledu na to, kdy bylo odstupné skutečně zaměstnanci vyplaceno.

Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. se odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, což platí jak pro zákonem stanovenou výši odstupného, tak pro částku odstupného, o kterou zaměstnavatel jako benefit navýšil povinnou výši odstupného. Tento postup platí pouze pro odstupné poskytnuté z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP. Obdobné řešení platí i pro pojistné na zdravotní pojištění [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.].

Možnost delší než zákonné dovolené

Článek je uveden pouze ve zkráceném znění. Celý článek nabízíme ke čtení zde: Benefity vyplývající ze zákoníku práce