Komentář k cestovním náhradám pro rok 2019 - 262/2006 Sb., část sedmá

Předmětné ustanovení § 157 ZP zajišťuje zaměstnanci náhradu výdajů za použití dopravního prostředku podle předem určeného způsobu dopravy. Není rozhodující druh dopravního prostředku, je však důležité, aby zaměstnavatel předem stanovil podmínky pracovní cesty (§ 153 ZP) a určil dopravní prostředek, kterého má být použito. Náhradu jízdních výdajů pak prokazuje zaměstnanec, pokud by ji neprokázal, náhrada jízdních výdajů mu nepřísluší. Pokud pro účely přepravy použije zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele namísto hromadného dopravního prostředku motorové vozidlo, které není zahrnuto v majetku zaměstnavatele, tzn., nejedná se o služební vozidlo, přísluší podle předmětného ustanovení § 157 odst. 2 ZP zaměstnanci náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za původně určený hromadný dopravní prostředek. V tomto případě zaměstnavatel určuje konkrétního přepravce (např. Student Agency), jehož cena potřebná ke kalkulaci náhrad bude použita, popř. stanoví režim vycházející z kilometráže uvedené na internetových stránkách.

Zaměstnanec však právo na náhradu nákladů za dopravu nemá, pokud tyto náklady sám nevynaložil, např. proto, že použije k dopravě autostop nebo požádá jinou osobu, aby jej do místa určení odvezla, nebo jede jako spolujezdec s jiným zaměstnancem zaměstnavatele, pokud je jim určena společná pracovní cesta.

Dokument je uveden ve zkráceném znění. Celý komentář najdete na : Komentář k cestovním náhradám pro rok 2019

Autor: JUDr. Eva Dandová