Ozdravný balíček (aktualizováno 13.10.2023)

2. Příjmy

Více úspor než nových příjmů:

Zvýšení daně z příjmů právnických osob

Zvýšení daně z příjmů právnických osob

• Zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. Současná sazba daně ve výši 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby a zvýšením na 21 % se přiblížíme k evropskému průměru. Navýšení sazby daně o 2 procentní body bude podle úpravy rozpočtového určení daní 100% příjmem státního rozpočtu. 
• Firmy, které mají většinu transakcí v  cizí měně, budou od 1. 1. 2024 moci vést účetnictví ve funkční měně (EUR, USD, GBP) a zároveň v této měně vyplnit daňové přiznání a daň zaplatit.
• Zdanění příjmů z právnických osob budou podléhat pouze realizované kurzové operace. Opatření se týká tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy musí dodaňovat. Má-li např. firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje. Nově bude tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný.

Zavedení nemocenského pojištění

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance 

Návrh: Znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %. 

Odůvodnění: Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba -8 mld. Kč. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu. 

Modelový příklad: Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %). 

Daň z nemovitých věcí

Zvýšení daně z nemovitých věcí a ponechání 100 % výnosů daně obcím

Návrh: Sazby daně z nemovitých věcí se zvýší přibližně na 1,8 násobek, čímž vzroste inkaso této daně o 10 mld. Kč. Veškerý výnos daně zůstane obcím. Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu snížení příjmů obcí ze sdílených daní právě o 10 mld. Kč, aby se pozitivní dopad zvýšení daně z nemovitých věcí promítl výlučně do státního rozpočtu. Aktuální podíl obcí na sdílených daních je 25,84 %.

Mezinárodní srovnání: Daňové zatížení segmentu nemovitostí v ČR je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020. Podíl výnosu běžné daně z nemovitých věcí v ČR na celkovém daňovém výnosu za rok 2020 dosahoval podílu ve výši 0,6 %, což nás řadilo na 24. místo ze zemí EU. Zároveň na HDP dosahoval zanedbatelného podílu ve výši 0,2 %, což nás rovněž řadilo na 24. místo ze zemí EU (a 36. místo z 37 zemí OECD s průměrnou hodnotou 1,8 % HDP). Při navrženém zvýšení daně z nemovitých věcí by se umístění ČR změnilo na 19. - 20. místo v EU. 

Úprava daně z nemovitých věcí u zemědělských pozemků

Obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady a ovocné sady) zavést místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5. Obce tak dostanou možnost zavedením místního koeficientu ve výši 0,5 eliminovat u těchto pozemků efekt zvýšení daně z nemovitých věcí. Zároveň obcím zůstává pravomoc tyto pozemky od daně zcela osvobodit.

Zrušení a snížení daňových úlev a výjimek

Omezení výjimek na dani z příjmů právnických osob

• Omezující daňová uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu. Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů tzv. „na firmu“. Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v ČR registrováno na firmu. Fakticky se jedná o částečný návrat před rok 2007, kdy platilo v zákoně o dani z příjmů pro odpisování automobilů omezení ve výši 1,5 mil. Kč. 

Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob

• Parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.
• Zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840,- Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem na úrovni minimální mzdy. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Počítá se s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.
• Zrušení slevy na dani na studenta. Hlavním důvodem je nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky větší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Do okruhu uživatelů pak budou patřit mimo jiné i osoby, které mají status studenta jen formálně (tj. sice jsou ke studiu zapsaní, ale vzdělávací zařízení již nenavštěvují). 
• Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 20 162 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Zaměstnanec bude moci nadále jako doposud čerpat např. příspěvek na zájezdy, kulturní nebo sportovní akce, na tištěné knihy apod. Penzijní spoření zůstane nadále stejně zvýhodněné. U příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu.
• Zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (tzv. manažerské stravenky). V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách.
• Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů.  Toto vynětí ze zdanění existovalo kvůli postupnému předávání bytového fondu, kterým disponovali velcí zaměstnavatelé z doby před rokem 1989 a odměňovali tak vybrané pracovníky. Přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona.
• Snížení limitu pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč.  Naplnění tohoto limitu se počítá jako rozdíl mezi součtem výher a součtem vkladů v rámci jednoho zdaňovacího období. Přesahuje-li rozdíl stanovený limit, je příjem z výher z hazardních her zdaněn v režimu ostatních příjmů. Úplné zrušení tohoto osvobození by již nebylo produktivní, neboť by znamenalo výraznou dodatečnou administrativní zátěž pro stát, kdy by každý hráč musel podávat daňové přiznání a v něm dokládat nejen své příjmy, ale i výdaje (tj. každé „zatočení“ v automatu). 
• Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní výjimku. Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací - např. výchova a vzdělávání mládeže, sport apod. a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit, proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění. 

Další změny v daňových výjimkách bez významného dopadu na státní rozpočet

• Zrušení osvobození náhrady za vyvlastnění, které bude nově ve stejném daňovém režimu jako prodej majetku.
• Zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 Kč na reprezentaci.
• Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
• Zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníkům.
• Sjednocení selektivních výjimek do obecného neúčelového limitu do 30 tisíc Kč ročně.

Zrušení či snížení výjimek u spotřebních daní z minerálních olejů

• Zrušení osvobození leteckých pohonných hmot (letecký benzín, kerosen) od spotřební daně u vnitrostátních letů. Stávající směrnice EU obsahuje povinné osvobození tryskového paliva v rámci mezinárodní přepravy a přepravy uvnitř EU. Aktuálně probíhá revize této směrnice na úrovni EU.

• Stanovení vratek za tzv. zelenou naftu podle normativů, čímž odpadne podnikatelům povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů a dojde tak k výraznému snížení administrativy na straně podnikatelů i státu. Zelenou naftou se zde rozumí nárok zemědělců na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu (vyjma rybníkářství). 

• Zrušení vratky spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v mineralogických a metalurgických procesech. 

Zrušení výjimek u energetických daní

• Zrušení osvobození metalurgických a mineralogických procesů od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny.  

Odvody u osob samostatně výdělečně činných

Úprava odvodové zátěže OSVČ

Návrh: Zvýšení odvodové zátěže OSVČ

Odůvodnění: V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se zvýší odvody OSVČ. Konkrétně v letech 2024-2026 vzroste minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Zvýšení daně z tabáku

Zvýšení daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku a zavedení daně z alternativních výrobků

Návrh: Pravidelné zvýšení spotřební daně z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos o +10 % v roce 2024 a o +5 % v každém roce 2025-2027. Pravidelné zvýšení daně u zahřívaného tabáku o 15 % v každém roce 2024-2027. Zavedení nové spotřební daně a její postupné zvýšení u e-cigaret o 2,5 Kč/ml náplně v každém roce 2024-2027 a u nikotinových sáčků postupné zvýšení daně o 0,4 Kč/g v každém roce 2024-2026 až o 0,5 Kč/g v roce 2027. 

Odůvodnění: V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV bude pokračovat postupné zvyšování spotřební daně na tyto výrobky po roce 2023, kdy končí nastavený tříletý harmonogram růstu sazeb. Rychlejší růst sazeb u zahřívaného tabáku sleduje vývoj v okolních zemích a odborníky doporučované přiblížení zdanění zahřívaného tabáku k cigaretám. Aktuálně představuje daňové zatížení náplně zahřívaného tabáku zhruba 21 % daně z kusu cigaret, v roce 2024 by měl být tento poměr na úrovni 29 %. Mechanismus nové spotřební daně z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret vychází z pracovní verze novely evropské tabákové směrnice, která zavede regulaci těchto produktů obsahujících nikotin včetně EU minimálních sazeb. Zdanění tabáku do vodních dýmek se navrhuje upravit tak, aby podstatná část nákupu ke spotřebě v ČR nebyla realizována v zahraničí (čistě z důvodu vysoké daně). 

Mezinárodní srovnání: Nejvyšší minimální sazba spotřební daně z cigaret je v Německu (177 EUR/1 000 ks), dále v Rakousku (158 EUR), v České republice (144 EUR), na Slovensku (132 EUR) a na posledním místě v Polsku (107 EUR). Polsko uplatňuje v letech 2023-2026 víceletý plán navyšování sazeb ze všech tabákových výrobků ve výši 10 % ročně. K mírnému navyšování v posledním roce přistoupily všechny okolní země s výjimkou Rakouska.

Zvýšení daně z hazardních her a změna rozpočtového určení daně z hazardních her

Zvýšení daně z hazardních her a změna rozpočtového určení daně z hazardních her

Návrh: Zvýšení druhé sazby daně z hazardních her z 23 % na 30 %

Odůvodnění: V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi se navrhuje druhá sazba 23 % uplatňovaná aktuálně u živých her (např. kostky, karty, ruleta), binga, kursových sázek (sázky na výsledek, live sázky), totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (poker) zvýší na 30 %. Základní sazba 35 % uplatňovaná aktuálně u loterií a technických her zůstane ve stávající výši. U technických her jsou důvodem rizika plynoucí z překročení vrcholu tzv. Lafferovy křivky, kdy další navýšení daně už kvůli rozšíření šedé ekonomiky negeneruje dodatečný přínos pro státní rozpočet. Nově se vyřeší zásadní neproporcionalita, kdy výnos daně z technických her (jak land-based, tak na internetu) doposud plyne na úkor ostatních obcí pouze vybrané skupině obcí, které na svém území mají povolené technické hry, což je zejména u technické hry na internetu bezdůvodné. Dopady hraní na internetu u všech typů her totiž v principu nejsou vázány na místo, kde má hazardní společnost provozovnu/sídlo. Z tohoto důvodu se navrhuje změna rozpočtového určení daní tak, že výnos ze všech online hazardních her bude nově 100% příjmem státního rozpočtu a současně výnos ze všech land-based hazardních her bude nově z 55% příjmem státu, 22,5 % se bude rozdělovat mezi obce podle počtu povolených herních automatů na jejich území a zbývajících 22,5 % mezi všechny obce podle počtu obyvatel.

Valorizace minimální daně za herní automaty

Návrh: Zvýšení minimální daně za 1 herní automat na 13 400 Kč.

Odůvodnění: V současné době činí minimální poplatek za jeden herní automat 9 200 Kč. Tato částka se od r. 2016 nevalorizovala, přestože za dobu 2016-2023 činí kumulovaná inflace index 1,46. Valorizace přispěje i ke snížení motivace umísťování herních automatů za účelem zvýšení inkasa daně z land-based hazardních her na území jiných obcí.

Úpravy daně z příjmu fyzických osob

Posun prahu 23 % daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy

Návrh: Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23% sazba daně, bude namísto 4-násobku průměrné mzdy začínat na 3-násobku průměrné mzdy.

Odůvodnění: Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí. 

Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují v návaznosti na růst průměrné mzdy).

Odvody z dohod o provedené práci

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Návrh: Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

• první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a
• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. 

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Odůvodnění: Jde o řešení současné nepříznivé situace, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory. 

Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod. Následně tak takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů. 

Zjednodušení evidence dohod o provedení práce

Návrh: Odbourání některých administrativních povinností z původního návrhu na řešení DPP, které povede k celkovému zjednodušení navrhovaného systému. Podrobnosti připravuje MPSV.

Odůvodnění: Záměrem je snížení objemu u mzdového plnění a počtu DPP bez placení pojistného tak, aby DPP byly využívány jen v souladu se svým účelem, tedy jako doplňkové nebo krátkodobé zaměstnání k získání příležitostného příjmu. Zaměstnanci na základě DPP mají v současnosti povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení, pokud jejich příjem u jednoho zaměstnavatele přesáhne 10 tis. Kč v kalendářním měsíci. Součet příjmů od více zaměstnavatelů přitom není regulován. 

Zvýšení daně z lihu

Zvýšení daně z lihu

Návrh: Zvýšení spotřební daně z lihu o +10 % v každém roce 2024-2025 a o +5 % v roce 2026. 

Odůvodnění: V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV bude nastaven čtyřletý harmonogram růstu sazeb spotřební daně z lihu po vzoru navrženého zdanění u tabákových výrobků. Čtyřletý harmonogram zvyšování sazeb přinese transparentní plán pro obě odvětví a svým přesahem přes volební stávající období této vlády nebude ovlivněn volebním cyklem. Na základě trvalé výjimky dojednané v EU se bude nadále uplatňovat poloviční sazba u produktů z pěstitelského pálení pro vlastní spotřebu. 

Mezinárodní srovnání: Ve srovnání s okolními zeměmi má ČR aktuálně nižší zdanění lihu než Polsko a Slovensko a jsme tak na úrovni Německa.

Ostatní příjmy

Zvýšení ceny dálniční známky a její pravidelná valorizace 

Návrh: Zvýšení ceny dálniční známky o 800 Kč z 1 500 na 2 300 Kč/rok od 1. 3. 2024. Zavedení nového pravidelného valorizačního schématu, které bude reflektovat výši inflace.

Odůvodnění: Současná cena dálniční známky je platná již od roku 2012 a v důsledku vývoje cenové úrovně se propadla její reálná hodnota. Jelikož jsou sazby dálničních známek nastaveny fixní částkou a vlivem růstu cenové hladiny jejich výše postupem času reálně klesá, je nutné jejich cenu pravidelně valorizovat. Ke zvýšení ceny dálniční známky bude docházet při kumulativní valorizaci, která umožní zvýšení ceny dálniční známky vždy v řádu celých stokorun.

Zvýšení poplatků za dobývání nerostů 

V souladu s programovým prohlášením vlády budou navýšeny úhrady za dobývání nerostů. Dosavadní systém stanovení výše úhrady z vytěženého množství a sazby dle typu nerostu zůstává zachován, upravuje se pouze výše podílu sazby k referenční ceně u uhlí o 3 %, u stavebních surovin o 2 % a u silikátových a ostatních surovin o 1 %. 

Revize sazeb daně z přidané hodnoty

Redukce sazeb DPH a snížení daně 

Návrh: Redukce počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %. Přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH. 

Odůvodnění: V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se zjednoduší systém DPH sjednocením dvou snížených sazeb (15 % a 10 %) do jedné společné ve výši 12 %. Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva. Sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 % se současně sníží DPH (a tím i inkaso státního rozpočtu) u řady aktuálně citlivého zboží a služeb jako např. u potravin bez nápojů, vybraných léků či farmaceutických výrobků, stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb. Speciální položkou jsou knihy, které nebudou DPH vůbec zatíženy, a bude na ně aplikována nulová sazba. Naopak položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly zařazeny do snížené sazby minulou vládou v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, povinnost EET), budou přesunuty do základní sazby DPH. Konkrétně se jedná o kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorů a umělců, sběr, přeprava a skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce, palivové dřevo, noviny. Ostatní položky z některé ze dvou snížených sazeb zůstávají ve sjednocené snížené sazbě 12 %. Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá pouze příležitostná hromadná autobusová doprava osob. Tištěné noviny budou daněny 12% sazbou DPH, stejně jako časopisy.