Placené a neplacené pracovní volno

I když titulek přesně nevyjadřuje legislativní úpravu, je nutné si pod ním představit pracovní volno s náhradou (tzv. placené), nebo bez náhrady mzdy. Většinou se jedná o překážky v práci z důležitých osobních důvodů nebo z obecného zájmu. Pravidla pro jejich poskytování upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen ZP) a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Při jakých překážkách v práci se poskytuje náhrada mzdy (placené pracovní volno) a kdy zaměstnanec může dostat neplacené pracovní volno?

Pracovní volno z důvodu obecného zájmu 

Podle § 203 ZP se jedná o pracovní volno s náhradou mzdy k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace, rady zaměstnanců. Dále se poskytuje pracovní volno k výkonu jiné odborové činnosti (účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech), k účasti na školení pořádaném odborovou organizací – ovšem v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce. Podmínkou dále je, že poskytnutí volna nebrání vážné provozní důvody. V uvedených „odborových“ úkonech náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Mezi jiné úkony v obecném zájmu dále patří např. činnost dárce krve, afereze a při odběru dalších biologických materiálů a činnost člena Horské služby. Dále je v nich zahrnuta činnost zaměstnance při přednášce nebo výuce, v rozsahu nejvýše 12 směn v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Pracovní volno se dále poskytuje vedoucím táborů dětí a mládeže (např. tábory letní i zimní pořádané odborovými orgány, Skautem, Junákem, charitativními a dalšími společenskými organizacemi), jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní atd.

Úkony v obecném zájmu

Jde o tři skupiny překážek, které ZP blíže charakterizuje a stanoví, že ve všech případech se poskytuje náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jedná se o výkon veřejné funkce (např. člen zastupitelstva obce, poslanec Sněmovny, senátor), občanskou povinnost (účast svědka v trestním řízení) a jiné úkony v obecném zájmu (např. činnost vedoucího na dětském táboře, dárci krve apod.).  

Výkonem veřejné funkce se rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a je obsazována přímou nebo nepřímou volbou nebo jmenováním.  Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle svého zaměstnání, může být poskytnuto pracovní volno z tohoto důvodu v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce. Touto úpravou se sleduje větší úspornost.

Povinnost občana k plnění občanských povinností je založena pro jednotlivé případy ve zvláštních právních předpisech. Z nich mu vyplývá povinnost, jejímž nevykonáním se vystavuje možnému postihu, např. povinnost svědčit u soudu, podrobit se opatřením proti přenosným nemocem, lékařským prohlídkám, které je povinen absolvovat podle zdravotnických předpisů. ZP je upravuje v § 202. O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci nebo při požární ochraně, při živelních událostech apod.

Od koho náhradu mzdy?

Právě při jiných úkonech docházelo dříve k největším nesrovnalostem a k nerovnému postavení zaměstnanců. Mnohdy se tyto otázky vysvětlovaly účelově. Na některých pracovištích považovali určité činnosti (např. sportovní reprezentace, vystupování kulturních souborů v zahraničí apod.) za jiné úkony v obecném zájmu a poskytovali pracovní volno s náhradou mzdy, jinde zaměstnanec dostával „jen“ neplacené pracovní volno. Těmto problémům zabránila jednoznačná právní úprava. Není-li v § 203 NZP u konkrétního jiného úkonu v obecném zájmu uvedeno, že přísluší pracovní volno s náhradou mzdy, tak jde o pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno). Náhradu mzdy v těchto případech poskytne subjekt, pro něhož byl zaměstnanec činný nebo pro něhož vykonával jiný úkon v obecném zájmu. Pokud by náhradu mzdy poskytl zaměstnavatel, musí ten, pro něhož byl zaměstnanec uvolněn, tuto náhradu mzdy refundovat zaměstnavateli.

Např. zaměstnanec je uvolněn pro činnost vedoucího v dětském táboře nebo na přednášku pro vzdělávací agenturu. Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy. Poskytne ji pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura. V případě, že ji poskytne zaměstnavatel, pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura ji uhradí (refunduje) zaměstnavateli.

Náhrada mzdy

Článek je zde uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete na: Placené a neplacené pracovní volno