Strašák koronavirus: Jak ovlivňuje pracovní prostředí?

Českem se šíří hysterie okolo koronaviru (COVID-19). Částečně oprávněná, částečně zbytečná. Bohužel pro ty, kteří se v nedávné době vrátili ze zemí největší nákazy (Čína, Jižní Korea či evropská Itálie), to může znamenat možná rizika s touto nemocí spojená. Již dnes jsou někteří lidé po návratu z dovolené (např. z hotelu z Tenerife či z určitých italských provincií) ve 14denní domácí karanténě. Podívejme se na tuto problematiku blíže – jak postupovat, co z toho pro zaměstnance vyplývá a jaká opatření by zaměstnavatel měl v práci zavést, aby předcházel možnosti nákazy?

Koronavirus řeší primárně Ministerstvo zdravotnictví (MZ), ale do jisté míry zasahuje i do pracovních záležitostí. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vydalo začátkem března tiskovou zprávu, ve které se zabývá situacemi, kdy se zaměstnanec vrátil z oblasti zasažené koronavirem, ale nebyla mu nařízena karanténa, dále kdy je zaměstnanec v nařízené karanténě v ČR a co když je v karanténě v zahraničí a také se zabývá situací, kdy vznikne karanténa na pracovní cestě.

Podívejme se tedy na jednotlivé situace:

1. Zaměstnanec se vrátil z oblasti zasažené koronavirem, ale není mu nařízena karanténa

Podle § 106 odst. 1 zákoníku práce (ZP) „je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům“. Aby se tak zaměstnavatel mohl zachovat, měl by zaměstnanec v tomto případě oznámit zaměstnavateli, že se vrátil ze země zasažené koronavirem.

Jestliže orgány ochrany veřejného zdraví nestanoví žádná mimořádná opatření, pak zaměstnavatel upozorní tohoto zaměstnance, aby v případě příznaků infekčního onemocnění kontaktoval svého registrujícího lékaře, který ho případně uzná dočasně práce neschopným nebo na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví mu bude nařízena karanténa.

Opět s ohledem na uvedený paragraf a zároveň na § 248, který se zabývá prevencí, by bylo ze strany zaměstnavatele vhodné předcházet rizikům nákazy ostatních zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že inkubační doba je asi čtrnáct dní, měl by zaměstnavatel přijmout po tuto dobu určitá bezpečnostní opatření.

• Pokud je to možné, pak by se zaměstnavatel mohl se zaměstnancem domluvit po inkubační dobu na práci z domu (home office).
• Zaměstnavatel může udělat jiný harmonogram směn (o tom by měl být ale zaměstnanci, kterých se to týká, informováni 14 dní předem, pokud se zaměstnavatel s nimi nedohodl jinak – to plyne z § 84 ZP).
• Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené. Zde ale podle § 217 odst. 1 ZP platí, že „určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době“. Bez dohody tedy zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou na následující den.
• Pokud není žádné další východisko, je možné poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Na to lze uplatnit § 200, který se zabývá překážkami v práci z důvodu obecného zájmu.

Jestliže zaměstnanci není nařízena karanténa a ani není uznán dočasně práce neschopným a zaměstnavatel mu přesto nebude přidělovat práci, přestože je zaměstnanec připraven vykonávat práci v místě výkonu práce, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší na základě § 208 ZP náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

2. Zaměstnanec je v nařízené karanténě v ČR

O nařízení karantény rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví. Jestliže je zaměstnanci nařízena karanténa, pak je zaměstnavatel podle § 191 ZP „povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti či po dobu nařízené karantény…“ Stejně tak tento paragraf uvádí, že je zaměstnavatel povinen omluvit tohoto zaměstnance i po „dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění…“. To znamená, pokud sice zaměstnanec není v karanténě, ale jeho dítě mladší 10 let je z důvodu uzavření školy v domácí karanténě, pak má právo zůstat s dítětem doma. V takovém případě se jedná o překážku na straně zaměstnance a podle § 192 ZP zaměstnanci přísluší po dobu 14 dní náhrada mzdy nebo platu, stejně jako když je dočasně práce neschopen.

Povinností zaměstnance je předložit zaměstnavateli potvrzení „Oznámení o nařízení karantény“, které získá od svého lékaře nebo od hygienika.

Důležité je ještě poznamenat, že jestliže zaměstnanec čerpal dovolenou a v době čerpání dovolené mu byla nařízena karanténa, pak se dovolená nepřerušuje a náhrada mzdy mu přísluší až po ukončení čerpané dovolené, pokud stále platí karanténa.

3. Zaměstnanec je v nařízené karanténě v zahraničí

Může také nastat situace, kdy zaměstnanec je v zahraničí a právě tam se dostane do nařízené karantény. Pokud se jedná o státy Evropské unie, popřípadě státy, se kterými má České republika bilaterální dohodu, pak je situace stejná, jako v případě karantény v České republice. Tedy zaměstnavatel je povinen zaměstnance omluvit a zaměstnanci náleží po dobu prvních 14 dní karantény náhrada mzdy či platu. Potvrzení o nařízené karanténě získá zaměstnanec v zahraničí.

Pokud se zaměstnanec dostane do nařízené karantény v zemi mimo EU či zemi, se kterou nemá Česká republika uzavřenou bilaterální dohodu, pak pokud trvá karanténa i po skončení dovolené, je zaměstnavatel také povinen nepřítomnost zaměstnance omluvit. Překážka v práci z důvodu karantény bude následovat po ukončení dovolené.

4. Karanténa na pracovní cestě

Pracovní cestou a cestovními náhradami se zabývají § 42, který definuje pracovní cestu, § 163, popř. § 176 zabývající se stravným a § 152 a další, které řeší cestovní výdaje a náhrady. Cestovní náhrady náležejí zaměstnanci po celou dobu pracovní cesty. Tisková zpráva MPSV uvádí: „Je-li zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu nařízena karanténa, není tato skutečnost důvodem pro ukončení nebo přerušení pracovní cesty. Je nutno vycházet z toho, že zaměstnanci by v místě konání pracovní cesty nebyla karanténa nařízena, kdyby tam nebyl zaměstnavatelem vyslán. Tato okolnost obecně nemůže být k tíži zaměstnance a není tomu tak ani v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance či jeho hospitalizace.“

Z toho zaměstnanci plyne oznamovací povinnost – tedy informovat zaměstnavatele o nastalé situaci, aby se podle ní mohl zaměstnavatel zařídit (např. zrušit ubytování, letenky apod.).

Po dobu karantény na pracovní cestě se pracovní cesta nepřerušuje ani neukončuje, takže zaměstnavatel dále poskytuje zaměstnanci cestovní náhrady vč. stravného. Pokud je zaměstnanci během karantény poskytnuto bezplatné stravování (snídaně, oběd nebo večeře), pak se stravné krátí dle § 163 odst. 2, či § 170 odst. 5 ZP. Pokud není zaměstnanci v rámci karantény poskytnuto ubytování a zaměstnanec má zajištěné ubytování zaměstnavatelem, pak zaměstnavatel hradí i náklady na ubytování.

Následující infobox si uvádí fakta a mýty o koronaviru…

Zdroj: webové stránky MZČR

Příprava pracoviště

Pokud se ve firmě ještě neprojevil koronavirus, jedině dobře. Tak i tak by ale zaměstnavatel měl v rámci prevence udělat několik opatření.

• Vyvarujte se pracovních cest a hromadných akcí (např. veletrhů, konferencí) do rizikových oblastí.
• Umožněte svým zaměstnancům sick days.
• Informujte, že jestliže má zaměstnanec kašel či zvýšenou teplotu, ať zůstane doma.
• Zajistěte pravidelný a častější úklid, včetně všech povrchů (židle, stoly, telefony, klávesnice) dezinfekčními prostředky.
• Připomeňte důležitost pravidelného umývání rukou e-mailem, vytiskněte informační plakáty, které si můžete zdarma stáhnout zde nebo ze stránek MZČR.
• Zajistěte dezinfekční dávkovače na mytí rukou a kontrolujte jejich pravidelné doplňování.
• Zajistěte respirační hygienu (zakoupením kapesníků a upozorněním, aby zaměstnanci kýchali a kašlali do těchto jednorázových kapesníků).

Koronavirus tu je a jistě během následujících dní či týdnů jen tak nevymizí. Celý svět se s ním bude pravděpodobně potýkat několik měsíců, ne-li déle. Není sice nutné vykupovat regály s moukou a těstovinami, ale je vhodné přijmout některá opatření v oblasti hygieny, a to nejen na pracovišti, ale také a zejména mimo něj. Počáteční investice do těchto bezpečnostních opatření se mohou zdát být drahá (i když i za málo peněz se dá udělat hodně muziky), je to jistě levnější, než kdyby se koronavirus objevil přímo na Vašem pracovišti, protože následná opatření by mohla ovlivnit chod celé společnosti.