Datum publikace:29.04.2024
Pro naši květnovou pracovněprávní poradnu jsme zvolili téma „Dodržování pracovněprávních předpisů a inspekce práce“, a to proto, že toto téma je poslední dobou velice často diskutováno. I v naší poradně dostáváme řadu dotazů ohledně kontrol prováděných inspekcí práce u zaměstnavatelů. Tyto kontroly nejsou zaměřeny pouze na porušení bezpečnostních předpisů v případě vzniku pracovního úrazu na pracovišti, ale dotýkají se i obecné pracovněprávní úpravy zákoníku práce. Inspektoři práce často kontrolují dodržování pracovní doby nebo postupy zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Zvláštní důraz pak přikládají také otázkám rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Úvodem
První potřeba změny právních předpisů v oblasti pracovněprávní a zejména v oblasti BOZP nastala již v roce 2000, když byla přijata tzv. první euronovela starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.) a do hlavy páté části druhé zákoníku práce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo transponováno právo zemí Evropských společenství. Tehdy již vyvstala nezbytná potřeba jednak změny starých právních předpisů v této oblasti a pak i vlastní kontroly na tomto úseku.
Pokud jde o právo evropských společenství, je třeba zdůraznit, že zvláštní směrnice upravující oblast inspekce práce neboli labour inspection neexistuje. Inspekce práce ve státech Evropské unie není řešena podle jednotného modelu, ale podle národních úprav vycházejících z úmluv Mezinárodní organizace práce č. 81 z roku 1947, o inspekci práce v průmyslu a obchodě a č. 129 z roku 1969 o inspekci práce v zemědělství. Tyto úmluvy však zatím Česká republika neratifikovala.
V zájmu vytvoření jednotného prostředí v oblasti bezpečnosti práce ve všech členských státech Evropské unie byl rozhodnutím Evropské komise č. 95/319/EC ze dne 12. července 1995 vytvořen Výbor představitelů orgánů inspekce práce (SLIC) jako poradní orgán Evropské komise. Úkolem Výboru představitelů orgánů inspekce je především pravidelně hodnotit úroveň činností orgánů inspekce práce členských států, sjednocovat jejich činnost a zajišťovat efektivní výměnu informací. Výbor představitelů orgánů inspekce práce v roce 1974 vypracoval a v roce 1997 zpřesnil dokument „Obecné principy pro inspektoráty práce týkající se inspekce bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích“. Tyto dokumenty byly zohledněny při přípravě našeho zákona o inspekci práce č. 251/2005 Sb.
Zákon o inspekci práce vychází z pojmů „ochran práce“ (labour protection) a „inspekce práce“ (labour inspection), které jsou obsaženy v dokumentech Mezinárodní organizace práce i Evropského společenství. Vedle toho pracuje s pojmem „pracovní prostředí“, se kterým pracují dokumenty Mezinárodní organizace práce i zemí Evropských společenství a kterým se rozumí fyzikální, chemické, sociální a kulturní faktory, působící na osoby v pracovním procesu, neboť sociálními a kulturními faktory se bezpečnostní předpisy zatím nezabývají. Pracovním prostředím jsou tak všechny podmínky, za kterých se uskutečňuje pracovní proces a soubor vlivů, které působí na zaměstnance v průběhu pracovního procesu. Mezi ně se v poslední době zařazují i psychosociální pracovní podmínky, kterými se rozumí pracovní a technologické postupy, pracovní doba a režimy práce, bezpečnostní postupy, opatření zaměstnavatele, vzdělání a dovednosti zaměstnanců, způsoby odměňování, motivační stimuly a sociální programy. Toto pojetí je širší, než jak bylo dříve vykládáno platnými právními předpisy.
Také je třeba poznamenat, že právní úprava kontroly dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, dozoru vykonávaného orgány státní báňské správy, dozoru vykonávaného orgány státního zdravotního dozoru ve vztahu k ochraně zdraví při práci a kontrola vykonávaná Státním úřadem pro jadernou bezpečnost nebyla v právním řádu České republiky nikdy konstruovaná jako jednotná, nýbrž jako decentralizovaná. V působnosti resortu ministerstva práce a sociálních věcí vždy byla a je soustředěna kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a pracovních podmínek.
Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou právních předpisů týkajících se pracovních podmínek a právních předpisů o bezpečnosti práce, byly původně oprávněny vykonávat Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, které jsou mu podřízeny podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek vykonávaly původně orgány státního odborného dozoru, jimiž byl Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Uvedené orgány byly v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a z toho důvodu také zákon o inspekci práce v podstatě sloučil pod jeden Úřad provádění kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví a kontrolu pracovněprávní.
Zákon o inspekci práce se nedotýká působnosti a pravomocí ostatních inspekčních orgánů, činných v této oblasti mimo rámec systému Ministerstva práce a sociálních věcí. I nadále státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené zákonem o státním odborném dozoru nad bezpečností práce výhradně k tomuto účelu (Institut technické inspekce). Dozor vykonávaný orgány státní báňské správy nadále vykonávají Český báňský úřad a obvodní báňské úřady. Dozor vykonávaný orgány státního zdravotního dozoru ve vztahu k ochraně zdraví při práci nadále vykonávají Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.
Kontrola prováděná inspekcí práce podle zákona č. 251/2004 Sb. se řídí postupy rozhodování ve správním řízení podle správního řádu. Orgány inspekce práce rozhodují v prvním stupni o přestupcích fyzických osob (jednotlivých zaměstnanců, zejména vedoucích zaměstnanců) nebo právnických a podnikajících fyzických osob (zaměstnavatelů).
Co se týče vlastní inspekce, je třeba konstatovat, že zákon soustřeďuje kontrolu pracovněprávních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání žen-zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu.
Inspektorát vykonává kontrolu v rozsahu výše uvedeném, přitom ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle § 322 odst. 3 ZP.
Zvláštní pozornost věnuje inspektorát kontrole příčin a okolností pracovních úrazů. Orgány inspekce práce mají právo se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje, základním úkolem inspektorátů je pak poskytovat úřadu údaje o pracovních úrazech, pro vedení informačního systému o pracovních úrazech, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin a o rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění, též z důvodu vedení informačního systému.
O dodržování pracovněprávních předpisů a inspekci práce a vůbec o všem dalším ze zákoníku práce, co by vás zajímalo, bude naše on-line poradna v pondělí 6. května 2024. Těšíme se na vaše dotazy!
Na otázky k uvedenému tématu dostanete správnou odpověď, pokud se zeptáte našeho odborníka přímo v online rozhovoru:
Archiv všech online rozhovorů najdete v záložce Daňová pohotovost nebo zde.

Proč si pořídit portál Daně pro lidi?
Prémiový přístup k celému obsahu, funkcím a službám. Ideální pro profesionály - daňaře, auditory a účetní
Více než 30 000 aktuálních dokumentů
100+ videoškolení s top lektory
Odborníci pomáhají denně na e-mailu, online chatu a telefonu
Pravidelné online a video rozhovory
Osobní profil a personalizované funkce
Zákony pro lidi PLUS zdarma, slevy a bonusy
Roční přístup: 11 950 Kč bez DPH (33 Kč / denně)
Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU
Poznámky pod čarou:
Související předpisy SZČR