Škoda na majetku podnikatele daňově

V článku si rozebereme daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele, která je způsobena činností podnikatele, v důsledku živelní pohromy anebo odcizením (krádeží) neznámým, resp. zjištěným pachatelem.

Škoda ve smyslu občanského zákoníku

V hlavě III dílu 1 ustanovení § 2894 až 2971 občanského zákoníku nalezneme část nazývající se „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“. Z § 2894 ObčZ vyplývá, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). V § 2910 ObčZ se pak uvádí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. V § 2913 ObčZ se specifikují následky porušení smluvní povinnosti: Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit, přičemž této povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

Škodou na nemovité věci se zabývá § 2926 ObčZ. Zde se uvádí, že kdo, byť oprávněně, provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

Způsobem a rozsahem náhrady vzniklé škody se zabývá § 2951 až § 2971 ObčZ. Z § 2951 ObčZ vyplývá, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Při určení výše škody na věci se dle § 2969 ObčZ vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

Škoda ve smyslu zákona o daních z příjmů

Škodou se podle § 25 odst. 2 ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Aby bylo možno mluvit o škodě z hlediska zákona o daních z příjmů, musí tedy být splněny dvě podmínky:

• škoda je způsobena na majetku poplatníka,
• majetek je následkem vzniklé škody vyřazen z obchodního majetku poplatníka.

Za škodu se však nepovažuje poškození majetku v případě, že je majetek opraven.

V § 25 odst. 2 ZDP se hovoří v souvislosti s vymezením škody o manku. Mankem rozumíme inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav sledované veličiny je nižší než účetní. Za škodu a manko se podle § 25 odst. 2 ZDP nepovažují:

• technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků),
• ztratné v maloobchodním prodeji a 
• nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem.

Ve všech výše uvedených případech půjde o daňový výdaj (náklad), a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může přitom ze zákona posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není také prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

Přirozené úbytky zásob odpovídající stanovené normě jsou součástí spotřeby zásob, pouze úbytky zásob nad stanovené normy přirozených úbytků jsou inventarizačním rozdílem a považují se za manko, a tudíž jsou daňově neuznatelné.

Škoda způsobená na cizím majetku

Článek je uveden pouze ve zkráceném znění. Celý odborný článek si môžete přečíst zde: Škoda na majetku podnikatele daňově