Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (mladiství, důchodci, ženy pečující o dítě apod.) (ONLINE ROZHOVOR)

Pro online poradnu ve čtvrtek 4. května 2023 jsme zvolili téma „Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (mladiství, důchodci, ženy pečující o dítě)“. Často se totiž setkáváme s dotazy na toto téma, protože tato problematika bývá v praxi až na okraji zájmu o vlastní úpravu pracovněprávních vztahů, protože se dotýká jen jednotlivců a personalista se s ní setká jen občas.

Pojem pracovní podmínky úzce souvisí s pojmem péče o zaměstnance. Pracovní podmínky představují určitá práva a povinnosti vyplývající z obecně závazných právních předpisů, kolektivních či pracovních smluv, které umožňují, aby výkon práce byl bezpečný a neohrožoval zdraví zaměstnanců. Je totiž třeba mít na paměti, že pracovní poměr je většinou záležitost dlouhodobá, že občan – zaměstnanec v něm prožije značnou část svého života a že ve značné míře ovlivňuje i jeho život mimopracovní, soukromý. Z těch všech důvodů se na různých místech zákoníku práce setkáváme s opatřeními zaměřenými na vytváření bezpečného výkonu práce a zajištěních ochrany zdraví zaměstnanců.

Do oblasti pracovních podmínek můžeme zařadit vedle bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i právní úpravu pracovní doby, dovolené na zotavenou, překážek v práci, zjednodušeně řečeno všechna opatření, která zaměstnancům usnadní a zpříjemní pracovní i mimopracovní život.

S právní úpravou tzv. zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců se setkáme v části osmé, hlavě čtvrté zákoníku práce.

Zákonodárce do této části zařadil právní úpravu pracovních podmínek

• fyzických osob se zdravotním postižením,
• zaměstnankyň,
• zaměstnankyň-matek,
• zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby,
• mladistvých zaměstnanců.

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

• invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
• invalidními v prvním nebo druhém stupni,
• zdravotně znevýhodněnými.

Tito zaměstnanci jsou chráněni v pracovněprávních vztazích úpravou obsaženou v zákoníku práce, například povinností zaměstnavatele zajistit jim rovné pracovní podmínky a zákazem diskriminace, případně povinností zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů, nebo povinností nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti a při přístupu k zaměstnání zákonem o zaměstnanosti. Zohlednění zdravotního postižení jako funkční poruchy zdravotního stavu odpovídá mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům, stejně jako hlavní zásada, že fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapované, se při přístupu k zaměstnání i při zaměstnání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče.

Podle § 238 ZP je zakázáno zaměstnankyně zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Právní úprava zákazu prací vychází především z té skutečnosti, že zaměstnankyně vzhledem k svému mateřskému poslání nemohou vykonávat všechny práce. Jsou proto chráněny zákazem některých prací, které by mohly způsobit trvalé snížení plodnosti. Zákazy výkonu prací stanovených zákoníkem práce se vztahují na zaměstnankyně těhotné, zaměstnankyně, které kojí a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu. Seznamy těchto prací a pracovišť jsou upraveny vyhláškou č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Zákazy prací pro zaměstnankyně se vztahují nejenom na práce konané v pracovním poměru, ale i na práce konané na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Ustanovení § 238 ZP obsahuje tři právní tituly prací zakázaných zaměstnankyním:

• Seznamy zakázaných prací – zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. K vydání konkrétních seznamů zakázaných prací a pracovišť je zmocněno Ministerstvo zdravotnictví, neboť základním kritériem při stanovení těchto prací a pracovišť je zdravotní hledisko (viz vyhláška č. 180/2015 Sb.),
• Zákaz prací vycházející ze zdravotního stavu konkrétní zaměstnankyně – těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu nesmějí být zaměstnávány pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. Posudek vystavuje většinou ošetřující lékař, protože zdravotní nezpůsobilost k výkonu prací se může týkat i prací, které ostatní zaměstnankyně nebo těhotné zaměstnankyně mohou bez obtíží vykonávat.
• Zákaz práce přesčas – těhotné zaměstnankyně nesmí zaměstnavatel zaměstnávat prací přesčas, zákaz se však vztahuje jak na nařízenou, tak i dohodnutou práci přesčas. Zaměstnankyním, které pečují o dítě mladší než jeden rok, nemůže být práce přesčas nařízena, v dohodě s nimi ji však konat mohou.

Právo EU v současné době vychází ze zásady, že i zaměstnankyně mají mít rovné podmínky, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, a jejich ochrana vyjádřená v zákazu konání některých prací či práce na některých pracovištích má být odůvodněna výhradně mateřským posláním.

Poslední kategorie – mladiství mají s ohledem na svůj věk právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, včetně zvláštní ochrany v pracovních vztazích. Mladistvým zaměstnancem se rozumí zaměstnanec mladší 18 let. Pojem mladistvý v zákoníku práce není totožný s pojmem nezletilý v občanském zákoníku. Podle občanského zákoníku může nezletilý nabýt svéprávnosti ještě před dosažením 18 roku věku, a to jednak tzv. emancipací, kterou mu udělí rodiče po dosažení 16 roku věku nebo uzavřením sňatku. Takto nabytá svéprávnost však pro účely pracovního práva nemá význam.

Pro účely pracovního práva platí, že nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce, a má tedy pracovněprávní způsobilost.

Ochrana mladistvých zaměstnanců v zákoníku práce zohledňuje zásady upravené evropským právem, zejména směrnici Rady 94/33/ES o ochraně mladistvých zaměstnanců. V právní úpravě mladistvých zaměstnanců jsou i promítnuty principy Úmluvy MOP č. 138/1973 o nejnižším věku, kdy je přípustné zaměstnání. Seznam prací, které jsou pro mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví, je obsažen ve vyhlášce č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).

O zvláštních pracovních podmínkách některých zaměstnanců a vůbec o všem dalším ze zákoníku, co by Vás zajímalo, bude naše online poradna ve čtvrtek 4. května 2023.  Těšíme se na Vaše dotazy!

Na otázky k uvedenému tématu dostanete správnou odpověď, pokud se zeptáte našeho odborníka přímo v online rozhovoru:

Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (mladiství, důchodci, ženy pečující o dítě apod.) (ONLINE ROZHOVOR) 

Archiv všech online rozhovorů najdete v záložce Daňová pohotovost nebo zde.