V ustanovení § 101h ZDPH jsou uvedeny dvě kategorie pokut. Jedná se jednak o pokuty, jejichž výše a podmínky pro jejich udělení jsou přesně vymezeny zákonem (§ 101h odst. 1 ZDPH), a jednak o pokuty, k jejichž udělení je zmocněn správce daně (§ 101h odst. 2 a 3 ZDPH). Pokuty, jejichž výše se pohybuje v rozmezí 30 000 Kč a 50 000 Kč, postihly a v budoucnu mohou postihnout kteréhokoliv plátce, i když jinak bezchybně respektuje povinnosti spojené s kontrolním hlášením. Přitom dosavadní praxe potvrdila, že ve vztahu ke konkrétnímu plátci se jedná ve většině případů o ojedinělá, nikoli stále se opakující, formální pochybení spočívající pouze ve zmeškání zákonné lhůty pro reakci na výzvu správce daně, aniž by plátci vznikla povinnost opravit nebo změnit údaje v podaném kontrolní hlášení. Součástí následujícího textu jsou případy z praxe obsahující nejen konkrétní popis situace, ale i doporučení, jak v obdobných případech postupovat s cílem eliminovat riziko uložení sankce v podobě pokuty.
Pokuty „ex lege“
Pokuty podle § 101h odst. 1 ZDPH jsou koncipovány jako sankce vznikající ze zákona („ex lege“). Správce daně tak nemá prostor pro správní uvážení ohledně jejich výše, která je určena absolutní částkou. Zákon o DPH v cit. ustanovení rozlišuje čtyři různé situace podle závažnosti daného pochybení a v návaznosti na to je odstupňována i výše pokuty od částky 1 000 Kč až do výše 50 000 Kč. Určitý prostor pro zmírnění dopadu těchto pokut nabízí Pokyn GFŘ-D-29 ve znění Dodatku č. 1 a Dodatku č. 2 ve formě žádosti o prominutí.
Zákon o DPH ani procesní předpis (daňový řád) explicitně nestanoví lhůtu pro vydání rozhodnutí o uložení pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
Rychlá odpověď na výzvu správce daně
V případě, že je plátce správcem daně vyzván k podání kontrolního hlášení z důvodu, že jej plátce ve stanovené lhůtě nepodal, má plátce povinnost podat kontrolní hlášení do 5 pracovních dní od oznámení výzvy (§ 101g odst. 1 ZDPH). Pokud je plátce přesvědčen, že mu povinnost podat kontrolní hlášení za sledované období nevznikla, podá jako reakci na výzvu správce daně tzv. „nulové“ kontrolní hlášení“ s vyplněním pouze údajů v záhlaví kontrolního hlášení a svojí identifikace s volbou tzv. rychlé odpovědi na výzvu v podobě „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH).“ Současně je plátce povinen vyplnit položku „č. j. výzvy“ (resp. celé číslo jednací správce daně z doručené výzvy, ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, vč. uvedených oddělovačů). Tímto úkonem plátce stanoveným způsobem reaguje na výzvu správce daně, a pokud tak učiní v zákonné lhůtě 5 pracovních dní, nevystavuje se riziku pokuty ve výši 10 000 Kč.
Jestliže je plátce vyzván správcem daně k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti k původně podanému kontrolnímu hlášení, má plátce povinnost jej podat do 5 pracovních dní od oznámení této výzvy (§ 101g odst. 2 a 3 ZDPH). V následném kontrolním hlášení uvede plátce všechny údaje z původního kontrolního hlášení s promítnutím oprav nebo s doplněním požadovaných údajů. Jestliže je však plátce přesvědčen o správnosti a úplnosti deklarovaných údajů v původním kontrolním hlášení, pouze potvrdí tyto původní údaje a v tomto případě (bez nutnosti jejich využije tzv. rychlou odpověď na výzvu v podobě „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“. Současně je plátce povinen vyplnit položku „č. j. výzvy“ (resp. celé číslo jednací správce daně z doručené výzvy, ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, vč. uvedených oddělovačů). Podáním následného kontrolního hlášení s využitím rychlé odpovědi na výzvu plátce stanoveným způsobem reaguje na výzvu správce daně, a pokud tak učiní v zákonné lhůtě 5 pracovních dní, nevystavuje se riziku pokuty ve výši 30 000 Kč.
Příklad č. 21: Reakce na výzvu správce daně ve lhůtě stanovené výzvou neformálním způsobem
Obchodní společnost, plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím, podala dne 26. 2. 2018 (pondělí), tj. v zákonné lhůtě, daňové ...
Související předpisy SZČR