Aktuality v daních z příjmů 2013

1. Paušální výdaje

Pro poplatníky, kteří uplatňují paušální výdaje, došlo od zdaňovacího období 2013 k několika důležitým změnám:

• omezení absolutní výše 30% a 40% paušálních výdajů,
• omezení využití slevy na manželku (manžela) bez vlastních příjmů dle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
• omezení využití daňového zvýhodnění na děti.

Možnosti stanovení základu daně u fyzických osob s příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti:

• vedení daňové evidence dle § 7b zákona o daních z příjmů,
• uplatnění paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů,
• vedení podvojného účetnictví dle zákona o účetnictví.

Dále může být daň stanovená paušální částkou dle § 7a zákona o daních z příjmů, ale tato možnost se v praxi příliš nevyužívá.

Přehled paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů:

Obdobně lze uplatnit paušální výdaje dle § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů:

Do zákona o daních z příjmů se nově od roku 2013 dostalo omezení výdajů při uplatnění výdajových paušálů ve výši 30% a 40%.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vést:

• záznamy o příjmech,
• evidenci pohledávek.

V souladu s pokynem GFŘ D-6 může daňové výdaje procentem z příjmů uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Pro účely daně vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek).

Pro zdaňovací období 2013 současně přibyl v zákoně o daních z příjmů nový § 35ca . Uplatní-li poplatník paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně:

• nemůže snížit daň o slevu na manželku (manžela) bez vlastních příjmů dle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
• nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti.

Při souběhu zaměstnání a podnikání může zaměstnanec uplatňovat daňové zvýhodnění na děti u zaměstnavatele. Pokud po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání zjistí, že nemá nárok na daňové zvýhodnění, protože jeho základ daně z podnikání, kde uplatňuje paušální výdaje, je vyšší, "vrátí" v rámci daňového přiznání daňové zvýhodnění na děti.

Výkladové problémy vznikají u spolupracující osoby v případě, že hlavní OSVČ uplatňuje paušální výdaje. Pravděpodobně omezení výše výdajů se bude vztahovat již na výdaje hlavní OSVČ před rozdělením na spolupracující osobu. Na druhou stranu by měla spolupracující osobě být zachována možnost uplatnit daňové zvýhodnění na děti. V současnosti je tato problematika projednávána na koordinačním výboru.

Pro některé fyzické osoby využívající paušálních výdajů může být výhodnější přejít od roku 2013 na uplatňování skutečných výdajů v daňové evidenci při současném uplatnění daňového zvýhodnění na děti, popř. slevy na manželku bez vlastních příjmů.

Pokud chce poplatník přejít z uplatňování paušálních výdajů na skutečné výdaje, musí postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3. zákona o daních z příjmů. Ve zdaňovacím období, které předchází změně uplatňování výdajů, je třeba provést úpravy základu daně. Při přechodu z uplatňování paušálních výdajů v roce 2012 na skutečné výdaje v daňové evidenci v roce 2013 je třeba provést úpravy základu daně v daňovém přiznání za zdaňovací období 2012. Pokud se však poplatník rozhodne až po podání daňového přiznání za rok 2012, potom provede úpravy v dodatečném daňovém přiznání za rok 2012. V případě, kdy důvodem podání dodatečného daňového přiznání, jsou pouze úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, se má za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Pokud se poplatník rozhodne až při zpracování daňového přiznání za rok 2013 a podá v termínu pro podání daňového přiznání za rok 2013 dodatečné daňové přiznání za rok 2012 z důvodu úprav při změně uplatňování výdajů, neměly by mu být vyměřeny sankce.

Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje v daňové evidenci se základ daně:

• zvyšuje o cenu nespotřebovaných zásob,
• zvyšuje o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů] a zaplacených záloh.

Vychází se ze stavu k 31. 12. zdaňovacího období, které předchází změně uplatňování výdajů.

Dle § 5 odst. 9 zákona o daních z příjmů se pro fyzické osoby hodnotou pohledávky rozumí její jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena, u plátce daně z přidané hodnoty snížená o daň z přidané hodnoty.

2. Solidární zvýšení daně

Pro rok 2013, 2014 a 2015 bylo v § 16a zákona o daních z příjmů stanoveno solidární zvýšení daně ve výši 7%. Těchto 7% se odvádí z příjmů ze závislé činnosti a z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tedy z příjmů, které podléhají pojistnému na sociální zabezpečení), a to z té části, která převyšuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení v roce 2013 činí 1 242 432 Kč.

Dle důvodové zprávy k zákonu č. 500/2012 Sb. se při výpočtu podle § 16 daň zvýší o solidární zvýšení daně, tzn. že součástí výpočtu podle § 16 není pouze součin základu daně a sazby daně, ale v případě, kdy poplatník dosahuje nadlimitního příjmu, tak je součástí tohoto výpočtu rovněž zvýšení daně o solidární zvýšení daně. Tato skutečnost následně vede k tomu, že lze uplatnit slevy a daňové zvýhodnění také na solidární zvýšení daně, jelikož je nutné pod pojmem "daň vypočtená podle § 16 " spatřovat i ono solidární zvýšení daně, tj. v případě aplikace paragrafu § 35 , § 35a , § 35b , § 35ba a § 35c se bude používat daň vypočtená podle § 16 , která v sobě obsahuje zvýšení podle § 16a . Daň je nejprve zvyšována o solidární zvýšení daně a teprve poté snižována o slevy na dani a zvýhodnění.

Při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti se provádí solidární zvýšení daně u záloh dle § 38ha zákona o daních z příjmů. Solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7% se provádí z rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 1/12 z maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (1 242 432 / 12 = 103 536Kč ). Vypočtený rozdíl musí být uveden na mzdovém ...