Text se věnuje aktualitám v účetnictví a daních z příjmů, ke kterým došlo v průběhu roku 2020 a na začátku roku 2021.
1. Nepřetržité trvání
Dle § 7 odst. 3 zákona o účetnictví je účetní jednotka povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
Pokud není předpoklad nepřetržitého trvání splněn, musí to účetní jednotka zohlednit při účtování (oceňování, odpisování, odhady, rezervy a další) a uvést v příloze v účetní závěrce (viz kapitola 13. Příloha v účetní závěrce). Při zpracování účetní závěrky za rok 2020 je třeba vzhledem ke koronavirovým omezením věnovat posouzení předpokladu nepřetržitého trvání zvýšenou pozornost.
2. Dlouhodobý hmotný majetek
V rámci inventarizace dlouhodobého hmotného majetku by se měla provádět i kontrola ocenění dlouhodobého hmotného majetku. V roce 2020 by měly účetní jednotky zvážit navíc dopady koronaviru na ocenění. V případě dočasného snížení hodnoty majetku by měla být vytvořena opravná položka. Měly by být zkontrolovány odpisy, které vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku, případně zaktualizován odpisový plán nebo zaúčtován mimořádný odpis.
Odpisování dlouhodobého majetku upravuje především § 28 zákona o účetnictví a § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Účetní jednotky sestavují odpisový plán včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. Majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Odpisování se provádí postupně v průběhu používání majetku. Průběh používání může být vyjádřen ve vazbě na čas, na výkony apod. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Účetní jednotka může při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu komponentního odpisování majetku dle § 56a vyhlášky. Dle § 56 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.
V případě, že účetní jednotka nemůže majetek využívat, měla by zvážit, zda pomocí opravné položky nesnížit jeho ocenění na úroveň předpokládané zbytkové hodnoty, tj. odhadované prodejní ceny snížené o náklady s prodejem související.
Dne 31. 12. 2020 byl publikován zákon č. 609/2020 Sb., který od 1. 1. 2021 zvýšil limit pro daňovou vstupní cenu samostatných hmotných movitých věcí a dospělých zvířat v zákoně o daních z příjmů ze 40 000 Kč na 80 000 Kč. Obdobně byl změněn limit i pro technické zhodnocení. Dle přechodných ustanovení lze na hmotný majetek a technické zhodnocení hmotného majetku uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2020 použít nové znění zákona o daních z příjmů.
Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se dle přechodných ustanovení pro obchodní majetek pořízený do 31. 12. 2020 použije staré znění zákona o dani z přidané hodnoty i staré znění zákona o daních z příjmů, a to i v případě, že poplatník daně z příjmů na tento majetek použije od 1. 1. 2020 nové znění zákona o daních z příjmů. Definice dlouhodobého hmotného majetku v zákoně o dani z přidané hodnoty je vázána na zákon o daních z příjmů. Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty a pro budoucí úpravy odpočtu daně z přidané hodnoty je třeba evidovat v roce 2020 dlouhodobý hmotný majetek nad 40 000 Kč.
Účetní jednotka se může rozhodnout na začátku účetního období pro změnu limitu pro dlouhodobý hmotný majetek v účetnictví a ke změně v účetnictví by tak mělo dojít od prvního dne účetního období.
Pro rok 2020 účetní jednotka může použít pro daňové odpisy nový limit 80 000 Kč s tím, že majetek nad 40 000 Kč do 80 000 Kč bude v roce 2020 evidovat jako účetní dlouhodobý hmotný majetek, který bude daňově odepisovat dle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů, tzn. daňové odpisy budou stejné jako účetní.
Byl obnoven § 30a Mimořádné odpisy zákona o daních z příjmů. Mimořádné odpisy jsou daňové odpisy, které lze uplatnit u hmotného majetku zařazeného do 1. nebo 2. odpisové skupiny pořízeného v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 za podmínky, že poplatník je jeho prvním odpisovatelem. Nelze je uplatnit u hmotného majetku odpisovaného časovými odpisy dle § 30 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů.
Přičemž za prvního odpisovatele se dle § 31 odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii. Pořízením by měl být okamžik uvedení majetku do stavu způsobilého užívání dle § 26 odst. 10 zákona o daních z příjmů.
Mimořádné odpisy lze uplatnit u hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině s daňovou vstupní cenou nad 80 000 Kč. Použití mimořádných odpisů v roce 2020 u hmotného majetku s daňovou vstupní cenou od 40 000 Kč do 80 000 Kč je nejasné ve vazbě na přechodná ustanovení k zákonu č. 609/2020 Sb. bodu 16.
Při rozhodování, zda poplatník použije jako daňové odpisy rovnoměrné, zrychlené nebo mimořádné odpisy, je třeba si uvědomit, že mimořádné odpisy jsou v podstatě rychlými časovými odpisy, které nelze přerušit. Poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání ve smyslu § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Majetek
| Mimořádný odpis
|
Hmotný majetek v 1. odpisové skupině
| Rovnoměrně bez přerušení do 100 % za 12 měsíců
|
Hmotný majetek v 2. odpisové skupině
| Rovnoměrně bez přerušení do 60 % za prvních 12 měsíců,
rovnoměrně bez přerušení do 40 % za druhých 12 měsíců
|
Jedná se o daňové odpisy, nikoliv odpisy účetní. V účetnictví se majetek odpisuje postupně v průběhu používání ve vazbě na čas nebo výkony. Je vhodné majetek, z něhož budou uplatněny mimořádné daňové odpisy, evidovat na samostatných analytických účtech.
Příklad 1:
Počítač byl pořízen 15. 4. 2020 za pořizovací cenu 120 000 Kč.
Daňový odpis v roce 2020: 8 x (120 000/12) = 80 000 Kč
Daňový odpis v roce 2021: 4 x (120 000/12) = 40 000 Kč
Příklad 2:
Osobní automobil byl pořízen 15. 11. 2020 za pořizovací cenu 360 000 Kč.
60 % z 360 000 = 216 000
40 % z 360 000 = 144 000
Daňový odpis v roce 2020: 1 x (216 000/12) = 18 000 Kč
Daňový odpis v roce 2021: 11 x (216 000/12) + 1 x (144 000/12) = 210 000 Kč
Daňový odpis v roce 2022: 11 x (144 000/12) = 132 000 Kč
V tomto příkladě je vidět, že při pořízení majetku koncem roku vyjdou běžné rovnoměrné nebo zrychlené daňové odpisy v roce 2020 vyšší než při použití mimořádných odpisů.
Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného mimořádnými odpisy dle § 30a zákona o daních z příjmů nezvyšuje daňovou vstupní cenu. Technické zhodnocení takového majetku se odpisuje samostatně bez možnosti využití mimořádných odpisů. Zatřídí se do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek rovnoměrnými nebo zrychlenými odpisy. Naproti tomu v účetnictví technické zhodnocení zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku. Součet výdajů na provedená technická zhodnocení, která budou dokončena a uvedena do stavu způsobilého k užívání v prvním roce odpisování technického zhodnocení, bude vstupní cenou samostatně evidovaného technického zhodnocení jako jiného hmotného majetku a při jeho odpisování se použije sazba (koeficient) pro první rok odpisování tj. § 31 odst. 1 nebo § 32 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V případě zvýšení vstupní ceny samostatně evidovaného technického zhodnocení hmotného majetku v důsledku opakovaného technického zhodnocení provedeného v dalších letech, se pro odpisování tohoto technického zhodnocení použije sazba (koeficient) pro zvýšenou vstupní cenu, resp. zvýšenou zůstatkovou cenu.
Rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou dlouhodobého hmotného majetku a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého hmotného majetku je titulem pro odložený daňový závazek nebo pohledávku.
Přehled daňových odpisů hmotného majetku:
V okamžicích krizí obvykle účetní jednotky nemají problém s nedostatkem nákladů, ale s nedostatkem výnosů. Výhodu větších daňových odpisů je možné využít v kombinaci s možností zpětného uplatnění daňové ztráty (viz kapitola 11. Zpětné uplatnění daňové ztráty).
Zákonem č. 386/2020 Sb. byla zrušena daň z nabytí nemovitých věcí se zpětnou účinností pro vklady do katastru nemovitostí od prosince 2019. Tím můžeme přestat diskutovat o tom, kdy je daň z nabytí součástí pořizovací ceny a kdy není.
3. Dlouhodobý nehmotný majetek
Zákonem č. 609/2020 Sb. byl zrušen od 1. 1. 2021 nehmotný majetek v zákoně o daních z příjmů. Dle přechodných ustanovení na nehmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít nové znění zákona o daních z příjmů.
Dle přechodných ustanovení se však u technického zhodnocení ke starému nehmotnému majetku dle § 32a zákona o daních z příjmů postupuje postaru dle znění zákona o daních z příjmů účinného k 31. 12. 2020.
Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se dle přechodných ustanovení pro obchodní majetek pořízený do 31. 12. 2020 použije staré znění zákona o dani z přidané hodnoty i staré znění zákona o daních z příjmů, a to i v případě, že poplatník daně z příjmů na tento majetek použije od 1. 1. 2020 nové znění zákona o daních z příjmů. Definice dlouhodobého nehmotného majetku v zákoně o dani z přidané hodnoty je od 1. 1. 2021 vázána na účetní předpisy. Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty a pro budoucí úpravy odpočtu daně z přidané hodnoty je třeba evidovat v roce 2020 dlouhodobý nehmotný majetek dle starého § 32a zákona o daních z příjmů.
V účetnictví dlouhodobý nehmotný majetek zůstává. Jedná se zejména o software, ocenitelná práva a nehmotné výsledky vývoje s dobou použitelnosti delší než jeden rok od výše ocenění určeného účetní jednotkou, goodwill, povolenky na emise a preferenční limity. Stejná výše ocenění by měla být použita i pro technické zhodnocení nehmotného majetku, přičemž výše nákladů vynaložených na technické zhodnocení se posuzuje za účetní období. Účetní jednotka se může rozhodnout na začátku účetního období pro změnu limitu pro dlouhodobý nehmotný majetek v účetnictví a ke změně v účetnictví by tak mělo dojít od prvního dne účetního období.
Dlouhodobý nehmotný majetek se účetně odpisuje dle odpisového plánu postupně v průběhu jeho používání ve vazbě na čas, výkony apod. Účetní jednotka může při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu.
Daňové odpisy u většiny nehmotného majetku budou uplatňovány dle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů ve výši účetních odpisů.
Obdobně jako u dlouhodobého ...