Daň silniční - 1. část,

Úvod

Tento článek je první částí příspěvků na téma věnované dani silniční. Zde konkrétně je pozornost věnována několika klíčovým ustanovením, konkrétně vymezení předmětu daně, stanovení poplatníka daně a konečně v závěru informace k základu a základní sazbě této daně. Na tento příspěvek pak navazuje část druhá věnovaná již samotnému stanovení výše daňové povinnosti, zaměřená nejen na výpočet daně jako takové, ale také na možnosti uplatnění některé z forem daňové úlevy, ať již osvobození, snížení sazby daně či uplatnění slevy na dani. 

Předmět daně

Obecná úprava

Obecně platí, že předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou:

• registrovaná v České republice,
• provozovaná v České republice a současně
• používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob (výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů) nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). 

Jde o tři kumulativně stanovené podmínky, které v případě, že vozidlo podléhá zdanění daní silniční, musí být splněny současně. Při absenci splnění kterékoliv z nich tak není zcela naplněn předmět daně silniční a takové vozidlo pak dani silniční v České republice nepodléhá.

Veřejně prospěšný poplatník

V případě veřejně prospěšných poplatníků platí u daně silniční speciální úprava. Podívejme se nejprve, kdo je veřejně prospěšným poplatníkem.

Veřejně prospěšný poplatník je pojem vycházející ze zákona o daních z příjmů a je jím poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním (dle § 17a odst. 1 zákona o daních z příjmů). Jedná se například o zájmové sdružení právnických osob (není-li zřízeno za účelem podnikání), spolek, odborovou organizaci, politickou stranu a politické hnutí, registrovanou církev a náboženskou společnost, nadaci a nadační fond, obecně prospěšnou společnost a ústav, veřejnou vysokou školu a veřejnou výzkumnou instituci, školskou právnickou osobu, organizaci zaměstnavatelů, organizační složku státu, obec, kraj, dobrovolný svazek obcí, příspěvkovou organizaci, státní fond, organizaci zaměstnavatelů atd. U zájmových sdružení právnických osob zastupujících podnikatelské subjekty je kritériem pro zařazení do skupiny veřejně prospěšných poplatníků skutečnost, že mají osvobozeny členské příspěvky od daně z příjmů. Pokud se týče předmětu daně z příjmů veřejně prospěšných poplatníků, je třeba pro účely daně silniční vycházet
z § 18a zákona o daních z příjmů.

Zákon o daních z příjmů rovněž výslovně stanoví, které subjekty za veřejně prospěšné poplatníky pro své účely nepovažuje, konkrétně nejsou dle tohoto zákona veřejně prospěšným poplatníkem:

• obchodní korporace,
• Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,li>
• profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
• zdravotní pojišťovna,
• společenství vlastníků jednotek a
• rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond, které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.

Pro účely daně silniční se však Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář a zdravotní pojišťovna považují za veřejně prospěšné poplatníky daně z příjmů právnických osob, a to proto, že zákon o dani ...