Daň z nemovitých věcí

Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc., pracuje na katedře Finančního účetnictví a auditingu Vysoké školy ekonomické v Praze.

Úvod

Daň z nemovitých věcí patří mezi majetkové daně. Platí se finančnímu úřadu, pod který příslušný poplatník spadá, resp. v jehož katastrálním území se daná nemovitá věc nachází. Daň z nemovitých věcí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDNV), v členění na

• daň z pozemků,
• daň ze staveb a jednotek.

Výhodou této daně je, že se nemovité věci nedají jen tak přemístit z místa na místo, jsou viditelné, a navíc je většina z nich v evidenci katastru nemovitostí, takže se dají velmi těžko zatajit. Od ostatních daní se tato daň liší v tom, že se platí dopředu. Další specialitou je daňové přiznání, které se podává jen jednou při nabytí nemovité věci, termín pro podání je do konce ledna. Pak už finanční úřad jen každý rok vyzývá poplatníka, který je zároveň i plátcem, k zaplacení daně; nové daňové přiznání se posílá, až když se na nemovitosti něco podstatného změní, případně při změně vlastnictví.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok; rozhodný je vždy stav k 1. 1. daného zdaňovacího období. Daň je splatná ve dvou stejných splátkách, přesáhla-li částku 5 000 Kč, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu. V případě, kdy roční daň z nemovitostí nepřesáhne částku 5 000 Kč, je daň splatná najednou, nejpozději do 31. května.

1. Daň z pozemků

Předmětem daně jsou pozemky na území České republiky a jsou evidované v katastru nemovitostí. Zákon dále uvádí, které pozemky předmětem daně nejsou (§ 2 ZDNV).

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník nebo spoluvlastník, nájemce či pachtýř, případně specifický typ poplatníka, kterým může být organizační složka, státní podnik, případně stavebník (§ 3 ZDNV). Zákon dále uvádí, které pozemky jsou od daně osvobozené. Jedná se například o pozemky ve vlastnictví České republiky, ve vlastnictví obcí a řada dalších (§ 4 ZDNV).

Pozemky se v souvislosti s daní dělí na zemědělskou a nezemědělskou půdu. Základ daně je vyjádřen buď hodnotově, nebo ve fyzických jednotkách, což jsou metry čtvereční.

U zemědělské půdy se využívá hodnotového vyjádření základu daně, a to konkrétně u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, lesních pozemků a vodních ploch, kde je základem daně cena půdy. Ta se určí jako násobek velikosti pozemku (v metrech čtverečních) a průměrné ceny půdy (na metr čtvereční), která je dána ve vyhlášce pro každé katastrální území. Sazba daně pak dosahuje 0,75 %. U travních porostů, ...