Podstatou odpočtu je možnost si daňově uplatnit skutečně vynaložené náklady na projekt výzkumu a vývoje dvakrát, a to jednou jako daňově uznatelný náklad a jednou jako odčitatelnou položku od základu daně. Rizika a nejistoty, které jsou s uplatněním odpočtu spojeny, jsou však často opomíjena. Proto bychom Vás v tomto článku chtěli seznámit alespoň se základními pravidly a úskalími, která mohou při kontrole ze strany správce daně činit nemalé problémy.
Identifikace činnosti výzkumu a vývoje
Pro daňový subjekt je v první fázi nejsložitější stanovit, zda činnosti, které uskutečňuje, resp. se chystá uskutečňovat, by bylo možné považovat za výzkum a vývoj (dále také VaV) či nikoli. Mezi VaV a ostatními činnostmi je totiž velice tenká hranice.
Termíny výzkum, vývoj a inovace lze nalézt v zákoně o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon č. 130/2002 Sb.).
Výzkum je intelektuální proces, který produkuje informace, teorie, zákony atp. Cílem výzkumu je získat znalosti, objevit podstatu pozorovaných či zkoumaných jevů. Výzkum se nejčastěji používá v souvislosti s vědou a vědeckými metodami. Jedná se o základní, aplikovaný nebo průmyslový výzkum.
Vývoj je přirozený nebo umělý proces, při kterém dochází ke změně aktuálního stavu do stavu nového. Ne vždy musí být vývoj nutně kladný, ale může vyjadřovat také zápornou hodnotu. V technice se jedná výhradně o vývoj umělý, prováděný za účelem vytvoření nebo zlepšení věci. Jedná se o systematické a tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.
Pro posouzení, zda se o VaV jedná, lze také podpůrně použít pravidlo původně stanovené americkou Nadací pro vědu (NSF):
...
Související předpisy SZČR