1. Úvod
Kryptoměny se staly fenoménem počátkem jednadvacátého století a boom zažily zejména v době koronavirového lockdownu, kdy jejich hodnoty stoupaly do maxima. Kryptoměny mají své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou zisků je však nutno řešit i otázku jejich zdanění a otázku celkové regulace, kterou se začínají zabývat všechny země světa. Je třeba posoudit kryptoměny nejen optikou práva a ekonomiky, ale také ověřit, do jaké míry jsou kryptoměny zneužitelné „pro praní špinavých peněz“. Tuto otázku ponecháme na právnících a kontrolních orgánech.
V článku si kladu za cíl seznámit čtenáře, jak nahlížet na kryptoměny pohledem zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.) a pohledem zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.).
2. Je kryptoměna vůbec měna?
Žádná kryptoměna není tzv. „fiat měnou“. Fiat měna je soustava peněz zavedená v určitém státě a upravena právním řádem každého státu. V České republice je tedy fiat měnou koruna česká. Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Kryptoměna je tedy měnou spíše pojmově. Kryptoměny mají sice platební funkci, avšak spíše fakultativní – dobrovolnou, ale nikoliv obligatorní, jako fiat měny. Dle stanoviska České národní banky kryptoměny nejsou bezhotovostními peněžními prostředky ani elektronickými penězi, nemají povahu ani cenného papíru.
Nejznámější a často používanou kryptoměnou je bitcoin. Jeho hodnota se koncem loňského roku pohybovala kolem 40–50 tis. EUR (tedy okolo 1–1,4 mil. Kč v závislosti na měnové konverzi za euro). O stabilitu kurzu bitcoinu se nestará cíleně žádná organizace. Jeho stabilita je dána důvěrou jeho vlastníků. Každý výkyv důvěry se okamžitě promítne do jeho ceny. Nestabilita pak může vzbuzovat nedůvěru. Zároveň tato nestabilita komplikuje jeho užívání. Kurz bitcoinu je závislý i na geografickém místě daného trhu.
Jinou cenu má bitcoin na trhu v České republice, jinou cenu v Brazílii, jinou hodnotu v afrických zemích. Pokud v dané lokalitě je o bitcoin např. z politických nebo jiných důvodů velký zájem, může lokální kurz prudce stoupnout. Avšak další mechanismy zajistí, že se tento výkyv promítne posunem ceny bitcoinu po celém světě.
Co praví o kryptoměnách Wikipedie:
„Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod-kdokoliv, kdo by mohl o síti rozhodovat.
Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře k jejímu (centrálnímu) vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě. Měna je tak závislá na široké komunitě. Bitcoin není kryt zlatem ani jinými komoditami. Sociální média tak mohou nepřímo ovlivňovat kurz bitcoinu.“ (konec citace)
V praxi se setkáme s dalšími kryptoměnami jako litecoin, nebo repple, údajně již existuje okolo dva tisíce různých kryptoměn.
Kryptoměnu lze označit jako „virtuální peníze“, ale není jednoznačné, zda ji lze označit za měnu. Lze ji přirovnat k bezhotovostním penězům. Je možno ji tedy spíše označit za smluvní platidlo. Budeme dále pracovat s pojmem směna kryptoměn a těžba kryptoměn, což bude mít zásadní vliv na způsob zdanění.
Těžbu kryptoměn lze definovat jako zapůjčení kapacity vlastního výpočetního zařízení (počítače – který není vůbec levný) za účelem zprostředkování transakce, za níž těžař obdrží určitou hodnotu kryptoměny. Neexistuje žádná centrální autorita typu centrální banky, která by měla výhradní právo k jejich těžbě, nemá žádný emisní monopol.
Jaké postavení má kryptoměna pohledem zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku?
Podle § 489 občanský zákoník definuje pojem věc. „Věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ Pohledem českého soukromého práva se jedná o věc v právním slova smyslu. Na základě analýzy těchto právních předpisů lze konstatovat, že kryptoměny jsou z pohledu českého soukromého práva věcí v právním slova smyslu, a to věcí nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Zároveň účinná veřejnoprávní úprava neumožňuje zařadit kryptoměny mezi peníze ani elektronické peníze, ani investiční nástroje, jak uvádí sdělení Ministerstva financí k účtování a vykazování digitálních měn.
3. Pohled české daňové soustavy na kryptoměny
3.1 Daň z příjmů právnických osob (zákon č. 586/1992 Sb.)
Podle stanoviska ministerstva financí se na kryptoměnu hledí jako na zásobu vlastního druhu. Česká účetní legislativa na kryptoměny pohlíží jako na zboží, v případě těžby jako na vlastní výrobky, nikoliv jako na finanční majetek.
a) Těžba kryptoměny
Při těžbě kryptoměn se v rámci daně z příjmů právnických osob uplatní daňový režim jako u vlastní výroby. Při získání kryptoměny těžbou nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu. Vytěžená kryptoměna se ocení ve výši vlastních nákladů ve smyslu § 25 odst. 1 písm. d), písm. l) a odst. 5 zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) a § 49 vyhlášky o účetnictví (č. 500/2002 Sb.). Kryptoměna tak bude zaúčtována na příslušný majetkový účet v ocenění vlastními náklady a souvztažně bude na příslušném účtu nákladů určeném k účtování změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace zaúčtováno jejich snížení (v částce vlastních nákladů, které jsou dle účetních předpisů zahrnovány do ocenění zásob vytvořených vlastní činností). Ke vzniku zdanitelného příjmu dochází až v okamžiku prodeje kryptoměny (tj. směny za fiat měnu) nebo směny kryptoměny za zboží nebo služby, resp. kryptoměny za kryptoměnu.
b) Nákup a prodej zboží/služeb za kryptoměnu
Uvedené transakce s kryptoměnami jsou směnou a z daňového hlediska se na ně hledí jako na nákup a prodej věci. Neuzavírá se smlouva kupní, ale uzavírá se smlouva směnná. Příjem ze směny kryptoměny za jinou věc (případně službu) se zdaňuje jako příjem dosažený vzájemnou směnou v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo příjmu dosaženo. Obdobně je zdaňovaný i příjem plynoucí ze směny kryptoměny za jinou kryptoměnu.
c) Směna kryptoměny za fiat měnu
Směna kryptoměny za fiat měnu (tj. prodej kryptoměny za koruny české) není z pohledu daní z příjmů směnárenskou činností a peněžní příjem z prodeje kryptoměny podléhá zdanění jako příjem z prodeje nehmotné movité věci (zásob „svého druhu“). Jako daňově uznatelný náklad se uplatní hodnota kryptoměny zachycená v účetnictví (tj. zpravidla pořizovací cena u kryptoměny nabyté úplatně nebo vlastní ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies