Daňové řešení ostatních příjmů dle § 10 ZDP

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 ZDP a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP.

Specifika pro daňovou skupinu ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 ZDP

Pro příjmy zdaňované dle § 10 ZDP platí tato specifika:

• dílčí základ daně dle § 10 ZDP se nezapočítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění;
• dílčí základ daně dle § 10 ZDP se vyloučí pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a odst. 1 ZDP;
• příjmy zdaňované dle § 10 ZDP se nezahrnovaly do limitu pro účely uplatnění solidárního zvýšení daně (účinnost solidárního zvýšení daně skončila 31. 12. 2020), ale zahrnují se do celkového základu daně pro účely uplatnění druhé sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 23 % s účinností od 1. 1. 2021 (§ 16 ZDP).

Z ustanovení § 10 odst. 4 ZDP vyplývá, že pro příjmy zdaňované podle § 10 ZDP je dílčím základem daně vždy příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené pouze na jeho dosažení. To znamená, že nelze uplatnit výdaje na zajištění a udržení příjmu, jako jsou např. odpisy hmotného majetku, rezervy na opravy hmotného majetku apod. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příslušný příjem, k tomuto rozdílu se nepřihlíží – nelze tedy uplatnit ztrátu z prodeje jako je tomu v případě zdanění příjmů podle § 7 a rovněž tak nelze kompenzovat ztrátu z jednoho druhu příjmu se ziskem z druhého druhu příjmu. V rámci jednotlivého druhu příjmu však lze kompenzovat zisk dosažený z jednoho příjmu se ztrátou dosaženou z druhého příjmu. V pokynu GFŘ D-22 k § 10 odst. 4 ZDP se uvádí, že jednotlivým druhem příjmů se rozumí např. příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností a příjem z příležitostného nájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy podle § 10 odst. 1 ZDP.

Pokud plynou ostatní příjmy vymezené v § 10 odst. 1 ZDP manželům ze společného jmění manželů, pak v tomto případě se příjmy zdaňují u jednoho z manželů; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů. Pokud však plynou manželům příjmy z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, pak se tyto příjmy zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se nepřihlíží k době uvedené v § 4 ZDP vztahující se k majetku nebo právu zahrnutému v obchodním majetku.

Nejčastější ostatní příjmy vymezené v § 10 odst. 1 ZDP

V § 10 odst. 1 je pod písmeny a) až o) uveden výčet příjmů, které zejména spadají mezi ostatní příjmy. Blíže si uvedeme daňové řešení nejčastěji se vyskytujících příjmů:

•  písm. a) – příjmy z příležitostných činností (jde o nahodilý příjem, tato činnost nesmí být vykonávána soustavně – např. příjem za sousedskou výpomoc při různých opravách a pracích, za výpomoc v sadu souseda apod.), příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí [nespadá sem příležitostný nájem nemovitých věcí, který je zdaňován dle § 9 nebo dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP], příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem (dle § 10 odst. 4 lze uplatnit k těmto příjmům paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů), a příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem;
• písm. b) – příjmy z úplatného převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci, pokud nejsou tyto příjmy osvobozeny od daně dle § 4 [u úplatného převodu nemovitých věcí jde o § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b), u úplatného převodu cenných papírů jde o § 4 odst. 1 písm. w) a písm. x)]. Za věc (a to hmotnou a movitou) se pro účely daně z příjmů považuje dle § 21b odst. 1 ZDP i živé zvíře, část lidského těla a ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje;
• písm. c) – příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu družstevního podílu, pokud nejsou tyto příjmy osvobozeny od daně dle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP;
• písm. d) – příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému;
• písm. f) – podíl člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu;
• písm. g) – vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění;
• písm. h) – výhry z hazardních her – v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z:

1. loterie a tomboly,
2. kursové sázky a totalizátorové hry,
3. technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a 
6. jiných hazardních her (jedná se o hazardní hry specifikované v zákoně č. 186/2016 Sb.);

• písm. ch) – výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z účtenkové loterie, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže;
• písm. l) – příjem z výměnku, vymezení výměnku nalezneme v § 2707 až § 2715 ObčZ. Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout;
• písm. m) – příjem obmyšleného ze svěřenského fondu;
• písm. n) – bezúplatný příjem; jedná se o příjmy z titulu dědění, darování a majetkového prospěchu, které nejsou příjmy dle § 6 (dary zaměstnanci poskytnuté ...