Daňové řešení produktu spoření na stáří

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů, zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si v úvodu ukážeme, k jakým změnám s účinností od 1. 7. 2024 dochází při poskytování státního příspěvku na penzijní spoření a následně si s využitím příkladů blíže rozebereme daňové řešení produktu spoření na stáří v zákonu o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024.

Změny v poskytnutí státního příspěvku na penzijní spoření

Na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření je poskytován měsíční státní příspěvek ve výši:

• do 30. 6. 2024 se státní příspěvek poskytuje od částky měsíčního příspěvku účastníka 300 Kč, přičemž maximální výše státního příspěvku činí 230 Kč, a to při výši měsíčního příspěvku účastníka 1 000 Kč a více;
• od 1. 7. 2024 se státní příspěvek poskytuje od částky měsíčního příspěvku účastníka 500 Kč, přičemž maximální výše státního příspěvku činí 340 Kč při výši měsíčního příspěvku účastníka 1 700 Kč a více.

S účinností od 1. 7. 2024 nemá nárok na státní příspěvek účastník, kterému byl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění.

Vymezení produktu spoření na stáří v §15a ZDP

Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí:

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
4. soukromé životní pojištění,
5. dlouhodobý investiční produkt.

Okruh produktů spoření na stáří přitom odpovídá dosavadním daňově podporovaným produktům uvedeným v §6 odst. 9 písm. p) a §15 odst. 5 a 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 s tím, že se do výčtu produktu spoření na stáří zavádí nově s účinností od 1. 1. 2024 takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který je pro účely daní z příjmů definován v §15a odst. 5 ZDP.

V §15a odstavec 2 ZDP je vymezena instituce penzijního pojištění, přičemž se přebírá definice z dosavadního §6 odst. 14 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023. Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je

1. provozován na principu fondového hospodaření,
2. zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
3. povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

V §15a odst. 3 ZDP nalezneme vymezení soukromého životního pojištění. Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Další podmínka je stanovena pro ta pojištění, ve kterých je sjednaná pojistná částka pro případ dožití. Tato pojistná částka musí činit nejméně

1. 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo
2. 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

Označení jednotlivých typů pojištění vychází z výčtu odvětví životních pojištění v příloze 1 zákona č. 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Výše daňových úlev v rámci produktu spoření na stáří

1) příspěvky zaměstnavatele hrazené na produkt spoření na stáří zaměstnanci

U zaměstnance se nemusí na jednotlivých druzích produktu spoření na stáří podílet jen sám zaměstnanec jakožto fyzická osoba vlastními příspěvky, ale může na tyto druhy produktu spoření na stáří přispívat i zaměstnavatel. V ustanovení §6 odst. 9 písm. m) ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb. se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v §6 odst. 9 písm. m) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktu spoření na stáří. Pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění resp. na soukromé životní pojištění a na dlouhodobý investiční produkt popř. na kombinaci těchto druhů produktů spoření na stáří poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny resp. na účet u společnosti poskytující DIP převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud získá zaměstnanec příspěvek na produkty spoření na stáří od více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku, sleduje se limit 50 000 Kč příspěvku osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti u každého zaměstnavatele samostatně. Půjde např. o případ, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změní zaměstnání a každý ze zaměstnavatelů mu přispívá na příslušný druh produktu spoření na stáří.

Daňové výhody na straně zaměstnance nelze uplatnit v případě, že příspěvek na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění anebo na soukromé životní pojištění po případě na investice v rámci DIP je poskytnut zaměstnavatelem ve finanční podobě přímo zaměstnanci. V tomto případě by naopak byl finanční příspěvek poskytnutý zaměstnanci v plné výši zdaňován současně s jeho mzdou a byl by zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům na příslušné produkty spoření na stáří vyplývá u zaměstnavatele ze znění §24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, který obsahuje režim daňově uznatelných nákladů na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Příspěvky zaměstnancům na příslušný druh produktu spoření na stáří budou u zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši, pokud jejich poskytování zaměstnavatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude i příspěvek uhrazený za zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud bude splněna podmínka §24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

2) nezdanitelné části základu daně v případě zaplacených příspěvků poplatníkem na produkt spoření na stáří

V ustanovení §15 odst. 5 ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb. se uvádí, že od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění. Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (blíže v §15c ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb.).

V navazujícím odstavci 6 ustanovení §15 ZDP se uvádí, že:

• v případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření;
• v případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

Změnou oproti dosavadnímu stavu účinnému dle ZDP ve znění do 31. 12. 2023 je, že se stanoví souhrnný limit 48 tis. Kč, který lze od základu daně odečíst a do kterého se započítávají příspěvky na všechny uvedené produkty; neplatí tedy již samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření a vedle toho samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle §15 odst. 5 a odst. 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023.

V důvodové zprávě k oběma ustanovením novely ZDP obsažené v zákonu č. 462/2023 Sb. se mimo jiné uvádí:

• Nadále se zachovává pravidlo, podle kterého si může poplatník daně z příjmů fyzických osob od základu daně odečíst příspěvky zaplacené v daném zdaňovacím období na své penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění. Nově se mezi podporované produkty zařazuje i dlouhodobý investiční produkt, zaváděný v novele ZPKT (zákon č. 462/2023 Sb.).
• Produkty penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření jsou oproti ostatním produktům spoření na stáří specifické tím, že kromě daňové podpory je na ně poskytována i přímá podpora ze státního rozpočtu v ...