Daňové řešení výzkumu a vývoje

Co je účelem daňového řešení podpory výzkumu a vývoje?

Zákon o daních z příjmů umožňuje v rámci podpory výzkumu a vývoje poplatníkům daně z příjmů uplatnit:

• výdaje na výzkum a vývoj jako daňově uznatelné výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při dodržení podmínek pro uznání daňových výdajů uvedených v § 24 ZDP,
• odpočet výdajů vynaložených na výzkum a vývoj od základu daně z příjmů v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, a to ve výši 100 % resp. 110 % vynaložených výdajů na výzkum a vývoj.

Podpora výzkumu a vývoje spočívá tedy v tom, že kromě odpočtu těchto výdajů od základu daně z příjmů jsou tyto výdaje uplatněny rovněž v základu daně z příjmů jako klasické daňově uznatelné výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tento odpočet je uplatňován především právnickými osobami, ale vztahuje se i na poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří v rámci svého podnikání provádějí výzkum nebo vývoj.

Vymezení pojmů výzkum a vývoj

Oblastí podpory výzkumu a vývoje se zabývá zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, ve znění zákona č. 110/2009 Sb. a zákona č. 50/2020 Sb.

K jednotnému postupu při uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle ustanovení ZDP ve znění zákona č. 80/2019 Sb. byl vydán metodický Pokyn č. MF-17 a sdělení k vydání Pokynu č. MF-17, které jsou obsaženy ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí částka 8 ze dne 5. května 2020. V pokynu je v návaznosti na § 2 zákona č. 130/2002 Sb. a na článek 2 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 obsaženo následující vymezení základních pojmů pro účely uplatnění odpočtu výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu a vývoje od základu daně z příjmů:

• výzkumem se rozumí základní výzkum nebo aplikovaný výzkum a vývojem se rozumí experimentální vývoj;
• základním výzkumem se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;
• aplikovaným výzkumem se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; součástí aplikovaného výzkumu jsou průmyslový výzkum a experimentální vývoj;
• experimentálním vývojem se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb;
• průmyslovým výzkumem se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb.

Zákon č. 130/2002 Sb. v § 2 odst. 1 pod písmenem d) ještě definuje pojem inovace. I když výdaje na inovace jsou daňově uznatelnými výdaji, odpočet od základu daně dle § 34 odst. 4 ZDP se na ně nevztahuje (nejde o výzkum a vývoj).

Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je považována přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Pro jejich posouzení jsou uvedena v pokynu MF-17 tato doplňující (pomocná) kritéria:

• stanovené cíle projektu (jejich dosažitelnost a vyhodnotitelnost po ukončení projektu),
• prvek novosti nebo novátorství (v rámci možných informací, které může mít poplatník k dispozici v dané době),
• hledání předtím neodhalených jevů, struktur nebo vztahů,
• aplikace poznatků nebo techniky novým způsobem,
• výsledkem má být nové, hlubší chápání jevů, vztahů, principů s významem širším než pro jednoho poplatníka,
• očekávaný přínos, tj. patent, licence, chráněný vzor apod.,
• kvalifikace pracovníků zařazených do projektu,
• používané metody,
• souvislost s větším celkem (např. s programem, s činností podniku),
• míra obecnosti předpokládaných výsledků,
• souvislost projektu s jinou vědeckotechnickou činností.

Poplatník však není povinen splnit zároveň všechna z uvedených doplňujících kritérií pro to, aby jeho aktivity bylo možno označit za výzkum a vývoj. Přítomnost ocenitelného prvku novosti a požadavek na vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty jsou u projektu výzkumu a vývoje zachovány i v případě, že cíl projektu nebo jeho část je již známa jiným subjektům a daňový subjekt řešící projekt výzkumu a vývoje prokáže, že je pro něj věcně či ekonomicky nedostupný nebo nepoužitelný z jiného věcného či ekonomického důvodu nebo v době řešení projektu neměl o jeho existenci informace.

Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí dle § 34a odst. 1 ZDP součet:

1. 100 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a
2. 110 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu.

Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu rozumí doba, která končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a je stejně dlouhá jako období. Obdobím se pro účely odpočtu rozumí zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání. Z důvodu porovnatelnosti je nutné srovnávat stejně dlouhá období. Pokud je obdobím, za které poplatník uplatňuje odpočet od základu daně z příjmů, zdaňovací období v délce 12 měsíců (např. od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021), bude rozhodnou dobou období 12 měsíců (od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020), i kdyby bylo ...