Druhy směnek a jejich účtování

Směnka je cenný papír, který může mít formu buď abstraktní, nebo listinou. Směnečný a šekový zákon rozlišuje dva druhy směnek:

• cizí směnku,
• vlastní směnku.

Vlastní směnka má dva účastníky. Výstavce směnky se zavazuje na určitém místě a v určitém čase zaplatit určitou částku. Směnka cizí má tři účastníky. Výstavce směnky má zaplatit příslušnou částku majiteli směnky. Tuto směnku však vystavuje třetí osoba – výstavce.

Vlastní směnka musí mít tyto náležitosti:

• označení, že jde o směnku,
• údaj o místě, kde má být placeno,
• jméno toho, komu má být placeno,
• datum a místo vystavení směnky,
• podpis výstavce.

Cizí směnka musí obsahovat tyto náležitosti:

• označení, že jde o směnku,
• příkaz zaplatit určitou částku,
• jméno toho, kdo má zaplatit,
• údaj o splatnosti,
• jméno toho, komu má být zaplaceno,
• místo, kde má být zaplaceno,
• datum a místo vystavení směnky,
• podpis výstavce.

Cizí směnka musí být akceptována směnečníkem. Akceptace se píše na směnku slovem „přijato“.

Účtování o směnkách upravuje Český účetní standard č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly. O směnkách se účtuje ve třech formách:

Formy směnky:

• dlužný cenný papír,
• platební prostředek,
• zajišťovací instrument.

Dlužné cenné papíry jsou pořizovány ...