Důchodová reforma 1.

Zákonem č. 417/2024 Sb. došlo k novele zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Tato novela zákona o důchodovém pojištění je označována jako tzv. důchodová reforma provedená za účelem zajištění stability a finanční udržitelnosti našeho důchodového systému. Účinnost této důchodové reformy je dělená, to znamená, že změny zákona o důchodovém pojištění budou platné postupně. Některé změny jsou účinné již od 1. 1. 2025, další změny budou nabývat účinnosti v průběhu roku 2025 a dále od 1. 1. 2026 i od 1. 1. 2027.

V tomto článku se zaměříme na nejvýznamnější změny zákona o důchodovém pojištění, a to na důchodový věk a parametrické změny způsobu výpočtu důchodu, které se týkají redukčních hranic pro zápočet příjmů a hodnocení procentní úrovně za roky pojištění. V následujících odstavcích se tedy dozvíte, kdy dosáhnete důchodového věku a rovněž, jak se budou hodnotit příjmy a získané roky pojištění pro výši důchodů přiznávaných v následujících letech.

Důchodový věk

S účinností od 1. 1. 2025 dochází ke změně ve stanovení důchodového věku dle ustanovení § 32 zákona o důchodovém pojištění. Důchodový věk pojištěnců narozených před rokem 1936 se nemění.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973 se stanoví dle přílohy
č. 1 k zákonu o důchodovém pojištění (viz následující tabulka).

Tabulka – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973

Vysvětlivky:

·       „r“ – znamená rok

·       „m“ – znamená kalendářní měsíc

Z aktualizované přílohy č. 1 k zákonu o důchodovém pojištění je zřejmé, že od 1. 1. 2025 bylo prolomeno tzv. zastropování důchodového věku na 65 letech, což se v praxi projeví u ročníků narození po roce 1965.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá rozdílu v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973.

Důchodový věk u pojištěnců narozených po roce 1988 činí 67 let.

Důchodová reforma tedy v případě důchodového věku pojištěnců postupně prodlužuje dosažení důchodového věku z 65 na 67 let.

Parametrické změny výpočtu důchodu – změna rozsahu zápočtu osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice (§ 15 zákona o důchodovém pojištění)

Rozhodující pro rozsah zápočtu osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice je rok přiznání důchodu. Pokud bude důchod přiznán od data spadajícího do období před 1. 1. 2026, tedy v období do 31. 12. 2025, nedochází k žádné změně a výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 % a k částce nad druhou redukční hranici se již nepřihlíží. Redukční hranice pro daný kalendářní rok stanovuje vždy vláda svým nařízením na podzim předcházejícího kalendářního roku. Výše redukčních hranic pro rok 2025 byla stanovena nařízením vlády č. 282/2024 Sb. Dle ustanovení § 2 zmíněného nařízení vlády činí výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025 v případě první redukční hranice 20 486 Kč a v případě druhé redukční hranice 186 228 Kč. Pro důchody s datem přiznání v roce 2025 tedy platí, že částka osobního vyměřovacího základu do 20 486 Kč (první redukční hranice) včetně se hodnotí 100% částka mezi první a druhou redukční hranicí (tj. mezi 20 487 Kč do 186 228 Kč se hodnotí 26 %) a částka nad 186 228 Kč se již nehodnotí.

Výši redukčních hranic pro rok 2026 tedy stanoví vláda svým nařízením na podzim letošního roku. Pokud bude důchod přiznán od data spadajícího do období po 31. 12. 2025, výpočtový základ se nově stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že do částky první redukční hranice se počítá:

• v roce 2026 99 %,
• v roce 2027 98 %,
• v roce 2028 97 %,
• v roce 2029 96 %,
• v roce 2030 95 %,
• v roce 2031 94 %,
• v roce 2032 93 %,
• v roce 2033 92 %,
• v roce 2034 91 % a 
• po roce 2034 90 %.

V období let 2026 až 2035 tedy postupně dojde ke snížení zápočtu částky do první redukční hranice ze 100 % na 90 %. U částek mezi první a druhou redukční hranicí a nad druhou redukční hranici k žádným změnám nedochází. Tímto postupným snižováním ...