Elektronická evidence tržeb

Jeden z hlavních důvodů pro zavedení elektronické evidence tržeb je zlepšení prostředí všem podnikatelům a nejen podnikatelům, ale všem účastníkům soutěže, a to prostřednictvím odstranění nerovných podmínek v boji s konkurencí. Předchůdce zákona o evidenci tržeb byl připravován již v letech 2002–2003. Tímto zákonem k potlačení úniků na DPH byl zákon o registračních pokladnách, který měl v podstatě fungovat stejně jako EET. Tehdejší koaliční vláda však nedokázala tento zákon zrealizovat, což vedlo až k jeho zrušení.

1  Zákon o evidenci tržeb

1.1 Subjekt a předmět evidence tržeb

Subjekt a předmět evidence tržeb je vymezen v § 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Subjektem evidence tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob. Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb uvádí, že toto ustanovení se váže k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatník daně z příjmů fyzických osob je definován v § 2 zákona o daních z příjmů, přičemž poplatníky jsou vždy fyzické osoby. Poplatník daně z příjmů právnických osob je definován v § 17 zákona o daních z příjmů.

Předmětem evidence tržeb jsou dle § 3 odst. 2 ZoET evidované tržby poplatníka, resp. evidované tržby uskutečňované poplatníky daní z příjmů.

1.2 Evidovaná tržba

Evidovanou tržbu se podle ZoET rozumí platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem. Abychom mohli příjem považovat za evidovanou tržbu, musí být naplněny podmínky obou znaků, pokud zákon nestanoví jinak. První podmínkou je formálnost, druhou podmínkou je znak materiální, kterým je založen rozhodný příjem.

Za evidovanou tržbu je také považována platba, která splňuje formální náležitosti a je buď určena k následnému čerpání, nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem. Tento případ se týká elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Záměrem je, aby evidenci tržeb podléhaly obě tyto transakce. Sleva, bez ohledu na to, v jaké formě je zákazníkům poskytnuta, není evidovanou tržbou.

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu dle § 5 ZoET splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna:

• v hotovosti,
• bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, jenž má tržbu evidovat,
• šekem,
• směnkou,
• v jiných formách, které mají charakter obdobný formám dle předchozích bodů (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby – kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů, včetně virtuálních měn),
• započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů.

1.2.1 Rozhodný příjem

Rozhodným příjmem se pro účely elektronického zaznamenávání tržeb rozumí u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním. Výjimkou z tohoto pravidla jsou příjmy, které buď nejsou předmětem daně, příjem, který je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo příjem, který podléhá srážkové dani.

Rozhodným příjmem se pro účely elektronického zaznamenávání tržeb také rozumí příjem z činnosti, která je podnikáním u poplatníka daně z příjmů právnických osob. Platí zde stejné výjimky jako u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, navíc je zde výjimka, že rozhodným příjmem není příjem, který podléhá dani ze samostatného příjmu.

Pokud je poplatníkem účetní jednotka, je od účetního zachycení odhlíženo právě proto, že záměrem evidence tržeb je zachycení reálného toku majetku a nikoliv záznam v účetní evidenci, který může být zaznamenán v jiném časovém okamžiku.

Máme zde však příjmy, jejichž přijetí nesouvisí s podnikatelskou činností poplatníka, tudíž nepodléhají elektronické evidenci tržeb. Jsou jimi například:

• příjmy fyzických osob plynoucí z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv a práv příbuzných autorskému právu,
• příjmy z nájmů podle § 9 a ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů ve smyslu příjmů z nahodilých a jednorázových činností,
• příjmy spolku, který vyvíjí i příležitostnou, nikoliv soustavnou činnost vedle činnosti hlavní.

Často ...