Senát projednal schválený sněmovní tisk týkající se zásadních změn zákoníku práce, tj. flexi novelu s účinností tak, jak je uvedeno níže. Výklad je rozdělen do dvou dílů a má za cíl objasnit čtenářům zásadní změny v několika paragrafech včetně názorných příkladů.
Právní předpis má nabýt účinnosti od druhého měsíce po měsíci, kdy bude zveřejněno ve Sbírce zákonů. Prezident novelu podepsal, a proto se účinnost očekává již od 1. 6. 2025.
Poznámka:
Autor záměrně ponechal v textu stávající úpravu, která je pak konfrontována s novou právní úpravou.
Obsah:
1. Změny v § 34b zákoníku práce – souběžné pracovněprávní vztahy u jednoho zaměstnavatele
2. Změny v § 35 zákoníku práce – zkušební doba
3. Změny v § 39 zákoníku práce – pracovní poměr na dobu určitou, neurčitou
4. Změny v § 41 zákoníku práce – převedení na jinou práci
5. Změna v § 47 zákoníku práce – návrat na původní pracovní pozici po mateřské dovolené
6. Změna v § 51 zákoníku práce – běh výpovědní doby
7. Změna v § 52 zákoníku práce – výpovědní důvody a nárok na odstupné
8. Změna v § 56 a § 58 zákoníku práce – zrušení/rozvázání pracovního poměru
9. Změna v § 67 zákoníku práce – odstupné při uplynutí expoziční doby
Platné znění s vyznačením změn a doplnění s účinností od 1. 6. 2025.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
1. § 34b – Souběžné pracovněprávní vztahy u jednoho zaměstnavatele
(1) Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87).
(2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Toto omezení neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.
Komentář k odst. 2:
Cílem je umožnit zaměstnancům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, aby mohli vykonávat na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti (a to i opakované), u téhož zaměstnavatele stejně druhově vymezené práce.
Příklad č. 1:
Zaměstnankyně – mzdová účetní ukončila mateřskou dovolenou 28. 5. a následně si požádala od 29. 5. o čerpání svojí řádné dovolené a zároveň si požádala o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte.
Dne 7. 7. 2025 se dohodla se svým zaměstnavatel na uzavření dohody o pracovní činnosti na dobu do 31. 12. 2026, a to za podmínek uvedených v § 76 zákoníku práce na stejnou druhovou práci, tj. mzdová účetní. Kromě tohoto pracovněprávního vztahu jí zaměstnavatel na základě její žádosti o samorozvrhování počátku a konci směn vyhověl a uzavřel s ní dohodu o podmínkách při samorozvrhování pracovní doby. (Tuto variantu lze aplikovat i pro alternativu uzavření dohody o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele – výkon práce na dálku s odkazem na § 317 zákoníku práce).
2. § 35 – Zkušební doba
§ 35
Zkušební doba
(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
A. 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36),
B. 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance.
(2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3).
(3) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
(4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.
(5) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
(6) Zkušební doba musí být sjednána písemně.
(1) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební doba musí být sjednána písemně.
(2) Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než
- 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
- 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
(3) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
(4) Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích odstavců 2 a 3 písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.
(5) Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
Komentář:
1) S odkazem na shora uvedené změny, především na odstavec 2, zákon v prvním odstavci připomíná, že:
- zkušební doba musí být sjednána písemnou formou,
- nejzazší termín pro sjednání délky zkušební doby musí být ke dni vzniku pracovního poměru a
- v neposlední řadě je možné sjednat zkušební dobu i v případech, kdy je zaměstnanec jmenován do funkce (jmenování na pracovní pozici s odkazem na § 33 zákoníku práce).
2) Zásadní změna je uvedena v odstavci druhém, kde se zkušební doba může mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednat oproti předchozí právní úpravě o 1 měsíc déle, tj. ze 3 měsíců na 4 měsíce, a to u běžného zaměstnance a u vedoucího zaměstnance o 2 měsíce, tj. z původních 6 měsíců na 8 měsíců.
Poznámka k druhému odstavci – prodloužení zkušební doby:
Důvod spočívá v tom, že by se měla posílit smluvní volnost stran a umožnit, aby si strany vzájemně lépe ověřily, že jim uzavřený pracovní poměr po všech stránkách vyhovuje.
3) Třetí odstavec jen připomíná zásadu, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než činí polovina dohodnutého krátkodobého pracovního poměru.
4) V pořadí druhá zásadní změna je dána odstavcem čtvrtým, kdy je umožněno zaměstnavateli prodloužit zaměstnanci již sjednanou zkušební dobu, avšak jen za předpokladu, že:
- se uzavře písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, dále pak
- že tato dohoda bude uzavřena za trvání dosavadní zkušební doby a že
- při prodloužení nebude překročena zkušební doba uvedená v odstavci druhém a třetím.
Příklad č. 2:
Zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem dvouměsíční zkušební dobu ode dne nástupu, tj. od 1. 7. 2025. V případě, že se ...