K některým opakovaným otázkám souvisejícím s inventarizací majetku a závazků

Povinnost účetním jednotkám, nejen tedy některým vybraným účetním jednotkám, inventarizovat majetek a závazky ukládá ustanovení § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Z ustanovení § 29 a 30 zákona o účetnictví mimo jiné vyplývá, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků, tento zjištěný skutečný stav zaznamenávají do příslušných inventurních soupisů a ověřují, zda zjištěné skutečné stavy majetku a závazků odpovídají stavům příslušného majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví.

V souvislosti s inventarizací majetku a závazků je nutné také zdůraznit, že základní předpoklady průkaznosti a věrohodnosti účetnictví jsou vymezeny v ustanovení odst. 4 § 8 zákona o účetnictví, které stanoví, že účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (viz ustanovení § 33a zákona o účetnictví – podpisový záznam osoby odpovědné a okamžik připojení podpisového záznamu, tzn. původnost) a účetní jednotka provedla inventarizaci. Ustanovení § 31 zákona o účetnictví řadí mezi průkazné účetní záznamy mimo jiné i inventurní soupisy.

V případě některých vybraných účetních jednotek je nutné upozornit na ustanovení odst. 4 § 29 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá, že požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 270/2010 Sb.“).

Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že mezi předpoklady průkaznosti a věrohodnosti účetnictví a (na jeho základě) sestavené účetní závěrky nesporně patří i povinnost inventarizovat nejen majetek a závazky, ale i jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti účtované v knize podrozvahových účtů.

Prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků jsou účetní jednotky povinny po dobu 5 let po jejím provedení.

Z ustanovení § 30 odst. 12 zákona o účetnictví vyplývá, že ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů.

Určení předmětu inventarizace

Při určení „předmětu inventarizace“ by příslušná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou části účetní závěrky, tj. z rozvahy a přílohy. Dalším neméně důležitým „dokumentem“ pro jednoznačné určení „předmětu inventarizace“ je účtový rozvrh příslušné účetní jednotky.

Podle ustanovení § 4 odst. 8 zákona o účetnictví jsou i vybrané účetní jednotky při vedení účetnictví povinny dodržovat mimo jiné i uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů.

Dále § 4 odst. 8 v písm. f) zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví též směrnou účtovou osnovu.

Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů a směrnou účtovou osnovu pro některé vybrané účetní jednotky vymezuje vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (viz Hlava II, VII a Příloha č. 7).

Při stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá:

• na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů uskutečňujících se v účetní jednotce a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce (tj. syntetické, analytické a podrozvahové účty),
• účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat.

V případě určení předmětu inventarizace je možné konstatovat, že předmětem inventarizace jsou všechny položky rozvahy (aktiv a pasiv) s výjimkou výsledků hospodaření a všechny položky knihy podrozvahových účtů s výjimkou účtu 999.

„Vznik“ položky C.III.2. pasiv rozvahy Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (syntetický účet 431) souvisí v prvé řadě s položkami výkazu zisku a ztráty, tj. s položkami nákladů a výnosů a syntetickým účtem 493, jehož zůstatek se převádí při uzavírání účetních knih na syntetický účet 492 – Konečný účet rozvažný, jehož zůstatek se při otevírání účetních knih k 1. 1. následujícího účetního období převádí na syntetický účet 491 – Počáteční účet rozvažný, ze kterého se zisk/ztráta převádí na syntetický účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem ke skutečnosti, že na syntetický účet 431 je účtováno při otevírání účetních knih, syntetický účet 431, resp. příslušná položka rozvahy, není předmětem inventarizace majetku a závazků. V ...