Kam kráčí paušální daň?

1. Kdy je toto téma aktuální?

Není jednoduché najít správný čas, kdy toto téma rozebírat, neboť kroky ke vstupu, či naopak výstupu z paušálního režimu je možné učinit jen mezi 1. a 10. lednem aktuálního roku, kterého se naše rozhodnutí o paušálním režimu, tedy potažmo o paušální dani, týká. Před koncem roku obvykle nemáme k dispozici přesné údaje, které jsou ve vztahu k paušálnímu režimu potřebné, po 10. lednu je už po lhůtě, ve které je možné tyto kroky učinit.

Na provedení konkrétního kroku tak máme pouze deset dní. Na promyšlení podmínek pro vstup, na zvážení výhod a nevýhod, na rozhodnutí o setrvání či vystoupení z tohoto režimu je to velmi málo, nicméně na provedení samotného úkonu je to lhůta dostatečná. Co z toho vyplývá?

Nenechme vše na poslední chvíli a využijme aktuální čas k propočtům a úvahám, k promyšlení našeho budoucího postupu. I to bude, jak se zdá, velmi náročné. Důvodem není jen to, že si paušální režim musíme znovu připomenout, ale i navrhovaná vládní novela zákona o daních z příjmů, která paušální režim a paušální daň (zdá se) řádně zkomplikuje. Návrh je ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, na finální podobu paragrafového znění si tedy ještě musíme počkat. Pojďme zbylý čas využít na přípravu, neboť „štěstí přeje připraveným“.

2. Trocha historie

Dnešní paušální daň, tak jak ji známe, měla do konce roku 2020 svoji předchůdkyni, která se jmenovala „daň stanovená paušální částkou“ a měla taktéž svoje pevné místo v § 7a zákona o daních z příjmů. Byla svázána jen minimem pravidel, její výši poplatník se správcem daně sjednával (a to i na delší dobu než 1 rok) na základě předpokládaných příjmů a výdajů a případných odčitatelných položek a slev poplatníka. Žádost se podávala do 31. 1. daného roku, ke sjednání pak došlo nejpozději do 15. 5. daného roku. Výše této daně se pak správci daně hradila jednorázově do 15. 12. daného roku a pochopitelně se nepodávalo daňové přiznání. Nutno říci, že daň stanovená paušální částkou zahrnovala pouze daň z příjmů, pojistného na sociální a zdravotní pojištění se netýkala. Z toho důvodu poplatníci se stanovenou daní paušální částkou také podávali přehledy na sociální a zdravotní pojištění na výši sjednaných příjmů a výdajů. Jednalo se o institut málo propagovaný, tudíž také málo známý. Nicméně kdo splnil poměrně minimalistická pravidla (mohl být i plátcem DPH), získal obvykle nadstandardní daňové podmínky. Pokud ne, mohl výši paušální daně při jednání se správcem daně odmítnout. Měli jsme tedy sice málo poplatníků s takto stanovenou daní, ale dovolím si tvrdit, že 100 % z nich bylo maximálně spokojených, s čímž se pochopitelně veřejně příliš nechlubili.

Tolik k minulosti, která se již nevrátí. Současnost ...