Ke změnám v nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany při práci

Úvodem

Předmětem našeho zájmu je nařízení vlády o podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci č. 361/2007 Sb. (dále jen „NV“). Toto nařízení vlády je na první pohled oproti svému předchůdci – nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, obsáhlejší. Sestává totiž celkem z 57 ustanovení, původní nařízení vlády č. 178/2001 Sb. obsahovalo jen 32 paragrafů. Nařízení vlády je však mnohem přehledněji členěno. Obsahuje celkem čtyři části:

• část první – Předmět úpravy (ustanovení § 1)
• část druhá – Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, zjišťování, hodnocení zdravotního rizika a další podmínky ochrany zdraví při práci (§ 2 až § 39)
• část třetí – Další bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti (§ 41 až § 55)
• část čtvrtá – Závěrečná ustanovení (§ 56 a § 57).

Nařízení vlády je vydáno na základě zmocnění v § 21 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZBOZP), k provedení jeho hlavy II. části I. (§ 7 a § 8), kde je upravena problematika „Předcházení ohrožení života a zdraví“. Tato část zákona č. 309/2006 Sb. se týká zaměstnavatelů, na jejichž pracovištích se vyskytují rizikové faktory – zákon rozeznává několik těchto faktorů, a to zejména fyzické (hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, plísně, bakterie), prach, fyzickou zátěž, psychickou a zrakovou zátěž a dále také nepříznivé mikroklimatické podmínky, jako je extrémní chlad, teplo, vlhkost. Dále v § 7 ZBOZP jsou upraveny další povinnosti zaměstnavatele pro případ výkonu činností spojených s vystavením biologickým činitelům skupin druhé až čtvrté dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zejména ustanovení obsažená v hlavě druhé (Péče o životní a pracovní podmínky) zákona č. 258/2000 Sb., zejména pak v sedmém díle (Ochrana zdraví při práci) druhé hlavy jsou pro problematiku BOZP významné, stejně jako ustanovení prováděcích právních předpisů, jejichž vydání ZBOZP předpokládá. Takovým předpisem je například nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V této souvislosti (rizikových faktorů) je třeba pamatovat též na úpravu obsaženou v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

V § 7 ZBOZP jsou upraveny též povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se stanovením kontrolovaných pásem a v § 8 ZBOZP je zakotven zákaz prací s některými látkami a azbestem, jakož i výjimky, kdy tento zákaz neplatí.

Dne 10. listopadu 2023 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 330/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. V historii tohoto nařízení vlády jde o jeho šestnáctou novelu. Tato novela bude předmětem našeho zájmu, protože nabývá účinnosti 1. ledna 2024.

Dne 29. prosince 2023 bylo ve Sbírce zákonů publikováno ještě jedno nařízení vlády, a to nařízení vlády č. 452/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 330/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Obě nová nařízení vlády nabyla účinnosti 1. ledna 2024, s výjimkou jednoho změnového bodu v nařízení vlády č. 330/2023 Sb., a to v příloze č. 1 části A tabulce č. 3, která nese název Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa, která nabude účinnosti 1. července 2024.

Hlavní cíle novely č. 330/2023 Sb.

Hlavním důvodem zpracování této novely byla transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (např. pro benzen, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny atd.). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti.

Členské státy EU musí uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci do 5. dubna 2024. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (konkrétně u látky benzen, akrylonitril, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny, N,N-dimethylacetamid, nitrobenzen, N, N dimethylformamid, 2-methoxyetanol, 2-methoxyethyl-acetát, 2-ethoxyethanol, 2-ethoxyethyl-acetát, 1-methyl-2-pyrrolidon, rtuť a anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého (měřené jako rtuť), bisfenol A; 4,4′-isopropylidenedifenol a oxid uhelnatý). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti.

Dalším důvodem zpracování novely nařízení vlády (ve vztahu k EU Pilot 9918 a EU PILOT 10178/2022) byla povinnost doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m³ vzduchu (ml/m³) u chemických činitelů stanovených v příloze č. 2 části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace).

Novelizací došlo k úpravám také v oblasti zátěže teplem a zátěže chladem na pracovišti. ...