Termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 se nezadržitelně blíží, a proto je vhodné věnovat pozornost problematickým aspektům a případům, které se mohou v rámci výpočtu daně z příjmů právnických osob objevit a poplatníci na ně často zapomínají.
V následujících řádcích se na některé nástrahy daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob podíváme blíž a ukážeme si, čemu je vhodné věnovat zvýšenou pozornost.
Odlišné pojetí technického zhodnocení z účetního a daňového pohledu
Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. je hranice pro účetní technické zhodnocení shodná s hranicí, kterou účetní jednotka používá pro stanovení samotného majetku. Účetní jednotka si může limit ocenění dlouhodobého majetku stanovit vnitřním předpisem v libovolné výši. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“) je hranice pro technické zhodnocení hmotného majetku stanovena ve výši 40 000 Kč u jednotlivého majetku za zdaňovací období. V případě dlouhodobého nehmotného majetku se jedná o technické zhodnocení, jsou-li jednorázově vynaložené výdaje na rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti u jednoho majetku vyšší než 40 000 Kč – nikoliv v úhrnu.
Ač se na první pohled může zdát, že je technické ...
Související příklady z praxe
Související předpisy SZČR