Koordinační výbor k časovému testu osvobození příjmů z prodeje movitostí, které byly ve společném jmění manželů

Největším problémem českých daňových zákonů je nejednoznačnost. Naštěstí má Ministerstvo financí ČR („MF“) a jeho podřízené složky snahu rozplétat gordický daňový uzel a nabízí četné metodické pomůcky, výkladová stanoviska a praktická doporučení. Nejznámější a historicky nejstarší jsou Pokyny řady D – dříve z pera MF, nyní vydávané Generálním finančním ředitelstvím (dále jen „GFŘ“) – zveřejňované na internetových stránkách Finanční správy ČR a ty významnější také ve Finančním zpravodaji. Stále více se ale do povědomí veřejnosti dostávají tzv. Koordinační výbory (dále také jen „KooV“), což jsou odborné diskuze na aktuální problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci GFŘ. Oproti „déčkovým“ Pokynům mají KooV výhodu v tom, že jsou podpořeny argumenty a je vidět logika uvažování poradců i správců daně. Pro daňové subjekty je podstatné, že postupy podle Pokynů D a KooV jsou bezpečné, a i když se s nimi někdy finanční úřady neztotožní, je vysoce pravděpodobné, že argumentaci těmito metodickými pomůckami – potažmo tzv. správní praxí – uzná Odvolací finanční ředitelství a rovněž soudy. KooV jsou volně dostupné na webu finanční správy, ten dnešní na: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2021 .

O čem to bude tentokrát?

„Karle, je ti 40, nepřemýšlel jsi o manželství?“ „To víš, že přemýšlel! Jinak bych už byl dávno ženatý.“

Ačkoli se lidstvu koncept manželství dlouhodobě spíše osvědčil, má pár stinných míst. Psychologicky i právně bývá jistě nejtragičtější jeho ukončení, ať už je nedobrovolné (úmrtí partnera), nebo dobrovolné (rozvod). Nás bude zajímat speciálně související daňová problematika. Konkrétně na poli daně z příjmů fyzických osob při prodeji – obecněji úplatném převodu – podílů v obchodních korporacích, cenných papírů a automobilů. Příjmy z úplatného převodu těchto věcí jsou totiž od zmíněné daně osvobozeny za podmínky splnění určitého časového testu, minimální doby mezi jejich nabytím a převodem (prodejem). Jenže – čímž se dostáváme zpět k manželství – otázka je, má-li na onen časový test nějaký relevantní vliv skutečnost, že dotyčný poplatník nebyl jediným vlastníkem dané věci, jelikož tato byla ve společném jmění manželů (dále také jen „SJM“). A snad neodradíme od pročtení zajímavého tématu, když prozradíme šťastný konec: vypořádání SJM nenarušuje běh časového testu.

Není to totiž až tak triviální, jak se možná na první pohled zdá. Narážíme tady opět na tradiční bolístku zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Nedefinované, resp. nejednoznačné pojmy, které používá. No jen zkuste v tomto zákoně najít, co se rozumí oním „příjmem“, na který má spadeno. Asi každý uzná, že pokus o definici v § 3 odst. 2 ZDP – „Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.“ – neříká nic o tom, co se konkrétně rozumí oním příjmem (ať už peněžním, či nepeněžním). Jasno v tomto ohledu mají snad jen účetní jednotky, pro které § 21h ZDP normuje: „U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví,“.

Sice tedy časový test pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje nejrůznějších věcí (podrobně dál) jasně stanoví, že rozhodující je doba mezi jejich nabytím a prodejem, ale už se nedozvíme, co se přesně míní „nabytím“. Ano, ve většině reálných případů zřejmě poplatníci nebudou na pochybách. Kupříkladu když dneska koupím a ihned zaplatím motorku, stanu se (až na okrajové výjimky) jejím vlastníkem a je to den jejího nabytí. Ale co když to bude pro manželku „poslední kapka“ a dojde k rozvodu, načež mi díky jejímu právníkovi zbude jenom ta úžasná motorka. Když se tímto změnilo dosavadní „bezpodílové spoluvlastnictví“ dvou osob (manželů) na výhradní vlastnictví jednoho rozvedeného manžela, nedošlo náhodou k relevantnímu „nabytí“ oné motorky?

Přičemž pokud by zde nebyl žádný problém a pro daňové účely plně platilo občanskoprávní vymezení vzniku a trvání práva vlastnického, pak by asi zákonodárce nemusel speciálně uvádět v § 4 odst. 2 písm. a) ZDP: „Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k … c) vypořádání společného jmění manželů, nebo d) rozdělení pozemku.“ Potíž je ale v tom, že toto bezpečné potvrzení toho, že vypořádání SJM nemá vliv na běh časového testu pro osvobození od daně je výslovně omezen pouze na nemovité věci, na které směřuje odkaz citace – odst. 1 písm. a), b). Takže nebylo jasné, jestli totéž platí rovněž pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje (převodu) věcí movitých, ať už hmotných (motorová vozidla, letadla, lodě), nebo nehmotných (podíly, cenné papíry)…

Čehož si ve odborné praxi povšimli tři daňoví poradci – Ing. Ladislav Malůšek, JUDr. Jana Fuksová, LL.M., Ing. Lucie Petanová – s evidenčními čísly 3990, 5029 a 4614. Nelenili a pro vyjasnění sepsali a obhájili představovaný příspěvek projednaný zcela nedávno na KooV pod pořadovým číslem 582/19.05.21 „Aplikace časového testu pro osvobození příjmů z prodeje podílů, které byly součástí společného jmění manželů“. I když jsou v názvu jen příjmy z prodeje podílů, týká se také obdobně časově podmíněných osvobození fyzických osob od daně z příjmů z úplatného převodu cenných papírů a z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí. Nežli se ale podíváme na samotný příspěvek z KooV, tak se jako obvykle napřed stručně zorientujeme v související právní a daňové problematice týkající se institutu SJM a oněch časově podmíněných osvobození příjmů od daně.

Společné jmění manželů v daních z příjmů

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je navýsost individuální záležitost, kde každý musí tzv. s vlastní kůží na trh a uvést (přiznat) pouze své vlastní zdanitelné příjmy a uplatnit stejně tak přísně individuální daňové výdaje… Nicméně podnikatelský i osobní život fyzických osob je daleko pestřejší, a tak někdy plynou společné příjmy více lidem a rovněž se k nim váží jejich společné výdaje. Pak pochopitelně vyvstává otázka, jak s nimi správně daňově naložit, prakticky řečeno: kdo je má přiznat a zdanit či osvobodit, resp. jak se o ně podělí.

V případě žen a mužů, kteří měli odvahu uzavřít manželství a nějaký čas v něm vydrželi, jde nejčastěji o jejich společné příjmy a výdaje. V českých podmínkách totiž manželé jen výjimečně speciálně řeší své společné jmění – dohodou před notářem nebo soudně – a proto jim prakticky všechny příjmy plynou do společného jmění. Jeho právní vymezení najdeme v § 708 až § 753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již pouze „OZ“). Součástí společného jmění manželů je obecně vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Praktičtější je si pamatovat, že do něj spadá vše, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů;
2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce/zůstavitel projevil jiný úmysl;
3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech;
4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví;
5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.