1. Základní informace ke kryptoměnám
Kryptoměny, nebo-li virtuální měny, jsou pohledem českého práva věcí v právním smyslu, která může obdobně jako některé komodity (např. drahé kovy či stavební kámen) plnit za určitých okolností roli prostředku směny. Nejedná se však o zákonné platidlo (legal tender), čímž se liší od bankovek a mincí.
Kryptoměny jsou nehmotné věci dle § 496 občanského zákoníku. Jsou věcí nehmotnou, movitou, zastupitelnou, nezuživatelnou a dělitelnou.
Můžou se chovat jako druh platidla (směna), výrobek (těžba) či investice (na kryptoburze). Kryptoměna je nosičem nějaké hodnoty. Ta je většinou určena cenou, za kterou se dá kryptoměna prodat – tedy trhem. Při těžbě je hodnota určena náklady na výrobu (výrobní cena). Existuje také mnoho kryptoměn, které nejsou upsané na burze, není možné s nimi obchodovat a určit jejich hodnotu je těžké.
Virtuální měny nepředstavují pohledávku za jejich vydavatelem (není zde nárok na směnu za hotovost), tím se liší od bezhotovostních peněžních prostředků (na účtech u bank) a elektronických peněz (předplacené platební karty). Z hlediska terminologie je důležité podotknout, že virtuální měny jsou někdy označovány také jako kryptoměny. Ne všechny virtuální měny však fungují na základě šifrování (kryptografie, odtud kryptoměny), proto je obecné označení virtuální měny výstižnější.
První zmínky o kryptoměnách v českém prostředí mimo odborné kruhy byly v roce 2017 (spíše ke konci tohoto roku). V roce 2018 už těchto ohlasů bylo méně. Nyní se novináři začínají opět o toto téma intenzivněji zajímat. Co to vlastně je?
První, a zároveň v současné době nejrozšířenější, kryptoměnou je bitcoin. Server CoinMarketCap k 9. 8. 2018 nicméně uvádí 1784 existujících virtuálních měn s celkovou kapitalizací ve výši cca 193 mld. dolarů, které jsou obchodovány (směňovány za peníze) na celkem 12 730 burzách. Významná část těchto burz působí bez geografického omezení, virtuální měny je tedy díky nim možné nakupovat i v České republice. Obdobně existují i obchodníci, kteří v ČR přijímají nejrozšířenější virtuální měny jako jednu z platebních metod.
V roce 2009 vývojář nebo celá vývojářská skupina Satoshi Nakamoto spustil/a síť Bitcoin a vytěžil/a první bitcoin. Kdo se za pseudonymem skrývá není dodnes známo.
Do dnešního dne bitcoin ušel kus cesty – v roce 2010 se uskutečnil první reálný obchod – koupě dvou pizz za cca 10 000 BTC. A od té doby hodnota bitcoinu většinou rostla. Například v únoru 2011 byl 1 BTC roven 1 USD, v březnu 2017 překročila hodnota 1 BTC hodnotu jedné unce zlata.
Síť Bitcoin je decentralizovaná digitální síť postavená na základě asymetrické kryptografie. Je to vlastně základ blockchainu. Někdo o ní mluví jako o velké účetní knize, ale s účetnictvím to nemá moc společného. Spíše to je něco jako velká a narůstající databáze, kde veškeré záznamy v ní jsou uloženy navždy. Nejdou ani vlastními tvůrci nijak pozměnit, vymazat, přidat už z podstaty fungování této sítě. Každý záznam je potvrzován dalšími a dalšími uživateli a ti za toto potvrzení (poskytnutí výkonu svého PC/grafických karet/procesoru) dostanou odměnu ve formě bitcoinů – tzv. těžba kryptoměn. Každé použití bitcoinu je zaznamenáno v blockchainu a je zpětně dohledatelné až do prvních transakcí. Blockchain je veřejně přístupný na internetu na adrese: https://blockchain.info/.
Bitcoinů jako takových je omezené množství (21 milionu ks). Ve zdrojovém kódu je naprogramováno, kolik bude maximálně vytěženo mincí, a díky algoritmu těžby víme, že to bude v roce 2140. Pokud chceme bitcoin někam poslat (zaplatit), odešleme požadavek do blockchainu, kde jsou připraveni těžaři, kteří spustí na počítači-serveru složitou matematickou výpočetní úlohu. Jejím vyřešením dostanou jako odměnu nově vzniklý bitcoin plus náš poplatek za transakci. Naše transakce je potvrzená a tím pádem nesmazatelně zapsaná do blockchainu.
Každá transakce nás stojí určitý poplatek, ten se dá zvolit dle toho, jak rychle potřebujeme mít transakci potvrzenou. Čím rychleji, tím vyšší poplatek, tím větší odměna pro těžaře. Každá potvrzená transakce se zapisuje do veřejně přístupné databáze (blockchain), kde si ji každý může dohledat a nejde vymazat. Časem se transakce zanořuje hlouběji a dostává více a více potvrzení. Za nezvratně potvrzenou transakci se bere od šesti potvrzení. Tyto transakce fungují pouze na základě ochoty těžit a těžařům se to musí vyplatit - čistě tržní prostředí, nezávislé na hranicích, systému, státním zřízení. Jediný způsob, jak by se to vyšší mocí dalo omezit, je zakázání internetu jako takového, nebo vypnutí elektřiny. Takže i cena kryptoměn, pokud pomineme burzy a směnárny, se bude odvíjet od četnosti transakcí a výše poplatků.
Založit si vlastní blockchain a vydávat vlastní kryptoměnu je snadné pro zdatnějšího programátora a neměnnost zápisů umožňuje a bude v budoucnu umožňovat spoustu využití.
Důležitou vlastností kryptoměn je jejich tzv. fork. Je to jakési rozdvojení, nová větev stávající kryptoměny. Objevuje se často u UNIX a open-source programů a u kryptoměn má pak za následek vznik nového druhu kryptoměny. Například u bitcoinu bylo už forků několik a každým vznikla nová kryptoměna, některé už zanikly. Čas forku je většinou znám předem a dá se na něj v praxi připravit. Poslední fork kryptoměny bitcoin byl 11. 5. 2020.Co to udělá na trhu, to teprve uvidíme.
Účtování forku jako takového je samo o sobě dost zajímavé. Vznikne vlastně nová kryptoměna, víme kdy, nevíme ale její hodnotu a vznikne pouze, pokud vlastníme prvotní kryptoměnu. Něco podobného jako přírůstek stáda. Vznikne bez vynaložení jakéhokoliv nákladu, její hodnota je ze začátku nulová, ale téměř okamžitě, pokud se na ni už čeká a začne se obchodovat na burze, získává novou hodnotu. Teoreticky, pokud se fork podaří a nová kryptoměna získá výrazně velkou hodnotu, tak můžeme při inventarizaci zjistit, že máme kryptoměny ve stokrát větší hodnotě než původně bez nějaké vynaložené snahy.
Jak šel čas, přicházelo se na nedokonalosti bitcoinu jako takového, někomu vadil konečný počet, někdo by rád něco anonymnějšího. Začaly vznikat i další „kryptoměny“, některé s potenciálem, některé bez. Některé se snažily vylepšit, co u bitcoinu nefungovalo úplně nejlépe, jiné dostaly přidanou hodnotu dle jejich tvůrce. Každá kryptoměna je svým způsobem unikátní, ale většinou fungují na podobném principu. Většina se také zapisuje do blockchainu. Dnes jich je okolo 2 400, stále přibývají nové a některé naopak zanikají. Po bitcoinu jsou k 9. 8. 2018 nejhodnotnějšími (z hlediska objemu tržní kapitalizace) virtuálními měnami:
Pro nadšence je těch rozdílů mnoho a některé zcela zásadní. Je jich nekonečné množství, různě zanikají, vznikají, některé se zapisují na burzu a obchodují se, jiné slouží pro interní potřebu uzavřené skupiny. Pro účetní evidenci jsou všechny podobné jako bitcoiny. Mimo kryptoměny se můžeme setkat s ICO, tokeny, smart contracty, apod. Důležité je pochopit, jakým způsobem fungují a jaký je jejich účel. Účetní jednotka může vydávat vlastní kryptoměny a dávat je jako odměnu zaměstnancům a zároveň s tím i podíl na firmě, nebo jako poukázku na nějakou konečnou službu. Z toho lze odvodit i způsob účtování. Jednou to bude přijatá záloha na budoucí služby, jindy třeba majetkový podíl na společnosti atd.
Co asi láká hodně lidí (a i já vidím jako přednost), je samotná decentralizace celé sítě, kdy žádný stát, vláda nebo skupina nedokáží kontrolovat pohyb kryptoměn. Nemůže se stát, že se někdo rozhodne a bude chtít řídit tok a přidělovat nebo omezovat pohyb kryptoměny na trhu. Nikdo ani nedokáže silou prolomit přístupy do peněženek bez privátního klíče. Různé útoky, které se dějí (vykrádání peněženek apod.), se mohou stát jen díky lidské chybě. Proto mají kryptoměny velký význam v nesvobodných státech, kde můžou zachránit lidem nějaký majetek.
Bitcoin a ostatní kryptoměny se za skoro 10 let dostaly z malé komunity technologických kryptonadšenců do širokého povědomí a místo dvou pizz se dnes za kryptoměny dají koupit nemovitosti, automobily i služby. Asi nastává čas, kdy se s nimi naučíme žít. Staly se už uznávaným druhem komodity, nově se s nimi dá obchodovat i na Forexu. Zatím není vyřešena velká volatilita (kolísání hodnoty), kdy kurz (přepočet na USD) se mění i každou hodinu a opravdu jsou možné výkyvy až o 100 %. Vše je dáno pouze poptávkou na burzách – čistě tržní prostředí, ale bohužel i podléhající případné kalkulaci vlastníků velkých objemů kryptoměn.
Ve své praxi se setkávám s kryptoměnami až poslední čtyři roky. Do té doby bylo hodně lidí ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies