Licenční poplatky

1. Licenční poplatky jako pojem

Při řešení problematiky zdaňování příjmů z licenčních poplatků je důležité si nejdříve vymezit, co zahrnuje pojem „licenční poplatky“. Definujeme si jej proto z pohledu české právní úpravy a podle Modelové smlouvy OECD.

1.1 Vymezení licenčních poplatků z hlediska české právní úpravy

Licenční poplatky jsou pro daňové účely definovány v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP), a to konkrétně v § 19 odst. 7. Podle tohoto ustanovení se licenčním poplatkem rozumí „platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.“

Tuto definici licenčních poplatků lze rozdělit na tři části:

1. příjmy z průmyslových licenčních poplatků – představují náhradu za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačového programu (softwaru) či know-how;
2. příjmy z kulturních licenčních poplatků – obsahují náhradu za užití práva autorského nebo práva souvisejícího s právem autorským;
3. ostatní příjmy z licenčních poplatků – zahrnují příjmy z užívání movitých věcí.

Důvodem tohoto členění je skutečnost, že jim některé Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) přikládají odlišný režim zdanění. Například v případě kulturních licenčních poplatků nastává situace, že bývají daňově zvýhodněny ve státě zdroje, nebo dokonce nejsou podrobeny zdanění vůbec.

1.1.1 Autorská práva

Autorské právo upravuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 1 autorského zákona je za předmět úpravy považováno také:

1. právo autora k jeho autorskému dílu,
2. práva související s právem autorským, do kterých můžeme zařadit například: práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání.

Autorským dílem se podle § 2 odst. 1 autorského zákona rozumí „dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam“. Dílem se podle tohoto odstavce rozumí: „slovesné dílo vyjádřené pomocí řeči nebo písma, dílo hudební, dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a pantomimické, dílo fotografické, dílo audiovizuální, jakým je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jakým je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické, dílo užitného umění, dílo kartografické“.

Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vytvořeno, a to v jakékoliv podobě (např. zaznamenáno na papír, předneseno, zahráno, atd.). Specifikem vzniku autorského práva je skutečnost, že ochrana díla vzniká automaticky bez nutnosti se kdekoliv registrovat či přihlašovat.

1.1.2 Počítačový program

Počítačový program je podle autorského zákona chápán jako autorské dílo za splnění podmínky, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Bližší specifikaci uvádí § 65 autorského zákona, podle kterého je z pohledu ochrany práv na počítačový program spolu s přípravnými koncepčními materiály nahlíženo jako na dílo literární.

Samotný ZDP blíže nespecifikuje pojem software. Vymezení tohoto pojmu pro účely daně z příjmů je stanoveno ve výkladu Ministerstva financí ke zdaňování zahraničních subjektů z příjmů za tzv. licenční a jim podobné poplatky, ve kterém se uvádí, že „software je pro účely ZDP chápán jako specifické „know-how“ (jde vlastně o analogii technologického postupu, dle kterého se projektuje, vyrábí, distribuuje, plánuje, účtuje, eviduje ve výrobním či obdobném procesu)“.

Převod softwaru může být z daňového hlediska proveden těmito způsoby:

1. úplný převod práv;
2. omezený převod práv k softwaru, který je vytvořen na objednávku pro jednoho uživatele či určitý okruh uživatelů a který bývá poskytován zpravidla na základě licenční softwarové smlouvy;
3. prodej standardního softwaru určeného pro širokou distribuci uživatelům.

Dle výše uvedeného výkladu je úplný převod práv chápán jako příjem, v rámci kterého dochází k převodu veškerých práv a není možné jej považovat za licenční poplatek. Daný příjem proto nemá zdroj na území České republiky, a tudíž zde také nepodléhá zdanění daní z příjmů. Omezený převod práv k intelektuálnímu vlastnictví (licence) je chápán jako příjem z licenčních poplatků, protože zde dochází k poskytnutí nevýhradních práv k softwaru, a tudíž podléhá zdanění v České republice. V případě prodeje standardního softwaru určeného pro širokou distribuci se jedná o pouhé poskytnutí omezených práv, avšak z hlediska daně z příjmů se jedná o prodej zboží a nikoliv o licenci. V tomto případě se uplatňuje stejný režim jako v případě úplného převodu práv, a proto jej není možné považovat za příjem dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 1 ZDP.

Software určený pro širokou distribuci je obvykle nazýván jako tzv. krabicový software. Takový software nepodléhá zdanění, což shodně uvádí i metodické pokyny Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství, podle kterých se „za příjmy z úhrad počítačových programů (software) nepovažují příjmy plynoucí z poskytnutí počítačového programu určeného pro širokou distribuci uživatelům (tzv. krabicový software)“.

1.1.3 Patenty

Udělování patentů a jejich zrušení řeší zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, podle kterého může být na vynález udělen patent, jestliže jsou splněny následující podmínky:

• patent je nový – není tedy součástí stavu techniky v tuzemsku ani v zahraničí. Stavem techniky se podle § 5 odst. 2 tohoto zákona rozumí vše, k čemu byl přede ...