Mandátní versus příkazní smlouva, nezávislá povolání

Právní úprava mandátní a příkazní smlouvy byla odlišná ještě před několika lety, kdy smlouvu příkazní upravoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a mandátní smlouvu upravoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo k odstranění duplicitní úpravy těchto smluv v jiných právních předpisech a od 1. 1. 2014 je jednotná úprava tohoto typu smluv pro podnikatele i ostatní subjekty. Příkazní smlouva patří do smluv příkazního typu a její právní úprava je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, konkrétně v ustanovení § 2430 a následující.

Pojem mandátní smlouva není přímo v novém občanském zákoníku uveden (zákon č. 89/2012 Sb.), ale nelze říci, že by institut mandátní smlouvy přestal existovat, je jen jednotně označován jako příkazní smlouva. Mandátní smlouva určena dle „staré“ právní úpravy pro podnikatele při obchodním styku, tedy na obchodní záležitosti již v dané podobě neexistuje. Podnikatelé pro tyto účely tedy „nově“ uzavírají obecnou příkazní smlouvu.

Jak uvádí občanský zákoník, příkazní smlouva patří do oblasti závazků ze smluv příkazního typu. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Odpovědnost za plnění příkazu je na příkazníkovi, a to i v případě, že svěří příkaz jinému subjektu. Veškerý užitek z obstarávané ...