Zaměstnavatelé mají s odkazem na zákoník práce přidělovat svému zaměstnanci práci podle dané pracovní pozice a za takto vykonanou práci je zaměstnavatel povinen také v příslušném výplatním termínu zaměstnanci vyplatit jeho předem určenou mzdu, plat nebo odměnu, a to za období předem určené pracovní doby.
K dané mzdě, platu nebo i odměně z dohody o provedení práce či pracovní činnosti za výkon práce nad stanovenou pracovní dobu nebo určenou směnu na dny pracovního klidu, v noci, ve státem uznaný svátek či práce ve ztíženém pracovním prostředí, pak zaměstnanci náleží též zákonné příplatky, nebo místo příplatku případně náhradní volno. Mimo tyto zákonné příplatky může zaměstnavatel zaměstnanci přiznat i nenárokové složky ke mzdě, platu, ve formě prémií, odměn za mimořádný přínos pro zaměstnavatele a v neposlední řadě i osobní příplatek, který je přiznáván u zaměstnanců odměňovaných platem.
A právě tento článek má za úkol připomenout zaměstnavatelům dané postupy při výpočtu shora uvedených zákonných příplatků a pravidla pro případné stanovení nenárokových složek, ke mzdě nebo platu.
Obsah:
1 Výpočty zákonných příplatků ke mzdě, platu, odměna za pracovní pohotovost
1.1. Příplatek za přesčas
1.2. Příplatek za svátek
1.3. Příplatek za sobotu a neděli
1.4. Příplatek v noci
1.5. Příplatek ve ztíženém pracovním prostředí
1.6. Zvláštní příplatek
1.7. Příplatek za vedení
1.8. Příplatek za dělenou směnu
1.9. Odměna za pracovní pohotovost
1.10. Smluvní mzda sjednaná s přihlédnutím k práci přesčas
2 Nenárokové složky ke mzdě, platu
2.1. Prémie, odměny
2.2. Osobní příplatek – osobní ohodnocení
1.1.) Příplatek za práci přesčas – mzda, plat
a) Příplatek za práci přesčas – mzda
V úvodu je třeba připomenout povinnost seznámit zaměstnance při uzavírání pracovního poměru s možností nařízení práce přesčas v rámci povoleného limitu 150 hodin v kalendářním roce a v průměru ne více než 8 hodin v týdnu (viz ust. § 78 písm. i) a § 93 odst. 2 a 4 zákoníku práce) v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Každému zaměstnanci, který pracuje s vědomím zaměstnavatele přes obecný rozvrh pracovní doby, tj. pracuje přesčas, náleží mu za tuto práci přesčas mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (viz ust. § 114 odst. 1 a 2 zákoníku práce), pokud zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem poskytování náhradního volna v rozsahu hodin práce přesčas, místo příplatku. Jestliže neposkytne zaměstnavatel zaměstnanci toto náhradní volno do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší mu výplata příplatku za práci přesčas.
Změna již od roku 2012 platná i pro rok 2023
U vedoucích zaměstnanců, tak jako v uplynulých letech, může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Rozšířil se u nich však celkový počet přesčasových hodin z původních maximálních 150 hodin až na možnost celkového rozsahu práce přesčas uvedeného v prvním odstavci, tj. 8 hodin týdně × 52 týdnů.
K zásadní změně však došlo i u běžného zaměstnance. I zde může zaměstnavatel sjednat výši mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok.
Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud zaměstnavatel se zaměstnancem sjedná výši mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas, nebude náležet příplatek ani náhradní volno za práci nad nominální stanovený fond zaměstnance.
Poznámka:
Sjednání mzdy k případné práci přesčas bude moci zaměstnavatel učinit poté, co dohodne se zaměstnancem předem rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je zřejmé, že této možnosti bude moci využít zaměstnavatel pro zaměstnance, který je odměňován měsíční mzdou a z charakteru jeho práce vyplývá „určitá periodicita“ práce přesčas. U zaměstnance, který je odměňován hodinovou mzdou a pracuje přesčas „nárazově“ podle momentálních zakázek sjednaných zaměstnavatelem, by takovéto sjednání hodinové mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas jednoznačně zaměstnance znevýhodňovalo. Proto u zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou je v praxi i nadále postupováno v souladu s § 114 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
b) Příplatek za práci přesčas – plat
Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku za práci přesčas. Za dobu náhradního volna se plat nekrátí.
I zde platí podmínka poskytnutí náhradního volna nejpozději v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, nebo v jinak dohodnuté době.
c) Příplatek za vedení a práce přesčas – plat
Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti.
V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas, a to až do maximálního možného rozsahu v kalendářním roce.
Modelové názorné příklady:
Příklad č. 1:
Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou s nárokem na příplatek
Zaměstnanec v březnu odpracoval plný fond, tj. 168 hodin a dále pracoval přesčas v tomto měsíci 15 hodin. Jeho hodinová mzda činí 120 Kč/hod. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 145 Kč/hod. Příplatek za přesčas činí 25 % z průměrného výdělku. Vypočtěte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu).
Odpověď:
Celkem odpracováno:
- 168 + 15 = 183 hod. × 120 Kč/hod. = 21 960 Kč mzda za odpracovanou dobu,
- 15 hod. × 145 Kč/hod. × 25 % = 544 Kč příplatek za přesčas.
Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) 22 504 Kč.
Příklad č. 2:
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou s nárokem na příplatek
Zaměstnanec s měsíční mzdou v březnu odpracoval plný fond, tj. 21 dnů (168 hodin) a dále pracoval 3 dny přesčas (24 hodin). Jeho mzda činí 20 000 Kč. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 113,64 Kč. Příplatek za práci přesčas je stanoven ve výši 25 % z průměrného výdělku. Vypočtěte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu).
Odpověď:
Celkem odpracováno:
- 168 + 24 = 192 hod.
- 20 000 Kč : 168 × 192 hod. = 22 857 Kč měsíční mzda za odprac. dobu
- 24 hod. × 113,64 × 25 % = 682 Kč příplatek za práci přesčas
- Celkem vyměřovací základ (hrubá mzda) = 23 539 Kč.
Příklad č. 3:
Tentýž zaměstnanec uvedený v příkladu 2 pracoval přesčas a čerpal si v témže měsíci volno za hodiny práce přesčas. Stanovte jeho vyměřovací základ (hrubou mzdu).
Odpověď:
Celkem odpracováno: