Několik poznámek k novele zákoníku práce

Úvodem

Dne 27. července 2023 projednával Senát návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, tedy další novelu zákoníku práce. S ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR bylo navrhováno, že novela nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předpokládalo se tedy, že to bude 1. září 2023, s tím, že změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

Senát však návrh neodsouhlasil a vrátil jej Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy. Prvý návrh je legislativně-technický a druhý se týká účinnosti zákona, Senát doporučil, aby celý návrh nabyl účinnosti 1. ledna 2024. 

To znamená, že návrh zákona byl vrácen Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Podle plánu prací Poslanecké sněmovny může být návrh projednán nejdříve po 8. srpnu 2023. Je tedy otázkou, zda novela zákoníku práce nabude účinnosti 1. září 2023, nebo 1. ledna 2024. O tom se budeme okamžitě informovat.

Také je třeba zdůraznit další zvláštnost zákona, a to že ustanovení o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví mají již předem stanovenou dobu účinnosti – do 31. prosince 2028. Jen pro úplnost připomeňme, že předchozí právní úprava další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví také platila omezenou dobu, od 1. října 2008 do 31. prosince 2013. Legislativně však byla ze zákoníku práce vyňata až novelou zákoníku práce v roce 2020 (účinnou k 30. červenci 2020).

Kromě novely zákoníku práce dojde ještě k novelizaci

• zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
• zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
• zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
• zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
• zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
• zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
• zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
• zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě,
• zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

Novela zákoníku práce obsahuje celkem 48 změnových bodů a dá se rozdělit do pěti hlavních okruhů, kterými jsou změny v oblastech

1. transpozice práva EU do zákoníku práce,
2. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
3. pracovní doby,
4. práce na dálku,
5. doručování.

Transpozice práva EU do zákoníku práce

Hlavní úkolem novely zákoníku práce bylo provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. „směrnice WLB“) a dále transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (tzv. „směrnice TPWC“).

Směrnice WLB stanoví individuální práva zaměstnanců týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené a dále pružné uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči a pečujícími osobami. Převážnou část individuálních práv zaměstnanců upravených směrnicí již zákoník práce stanoví, proto se provádí jen dílčí úpravy rodičovské dovolené a pružného uspořádání práce.

Prodloužení dávky otcovské poporodní péče v šestinedělí na dva kalendářní týdny, které požaduje čl. 4 směrnice WLB, již bylo provedeno zavedením § 195a ZP do zákoníku práce od 1. prosince 2022.

Podle čl. 5 směrnice WLB lze rodičovskou dovolenou čerpat do doby, než dítě dosáhne určitého věku, který nesmí být vyšší než 8 let a zaměstnanci mají právo žádat o čerpání rodičovské dovolené pružnými způsoby. Tyto podmínky platná právní úprava splňuje, neboť rodičovská dovolená se poskytuje nejdéle do 3 let věku dítěte, a to v rozsahu, o jaký matka nebo otec požádají, přičemž žádat mohou i opakovaně. Nově se pouze stanoví písemná forma žádosti, která by měla být zaměstnavateli doručena zpravidla 14 dnů předem.

Podle čl. 9 směrnice WLB členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče (podle čl. 3 směrnice WLB pružným uspořádáním práce je možnost pracovníků přizpůsobit si rozvržení práce, včetně využívání práce na dálku, pružného rozvržení pracovní doby nebo kratší pracovní doby). Zákoník práce již nyní v § 241 odst. 2 ZP stanoví zaměstnavateli povinnost umožnit zkrácení stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby zaměstnanci (zaměstnankyni) pečujícímu o dítě mladší než 15 let, o osobu závislou na péči jiné osoby anebo těhotné zaměstnankyni, ledaže tomu brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Nově se kromě dílčích zpřesnění tohoto ustanovení umožňuje zaměstnanci, jehož žádosti o kratší pracovní dobu zaměstnavatel vyhověl, požádat o obnovu nebo částečnou obnovu týdenní pracovní doby, byť tato žádost není nároková a pouze jí odpovídá povinnost zaměstnavatele případné nevyhovění žádosti zaměstnanci písemně odůvodnit. Zaměstnavatel je též nově povinen písemně odůvodnit případné zamítnutí žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Podle nového § 241a ZP mohou zaměstnanci pečující o dítě mladší než 15 let, o osobu závislou na péči jiné osoby anebo těhotné zaměstnankyně žádat o výkon práce na dálku, byť i zde není tato žádost tzv. nároková, přičemž jí odpovídá povinnost zaměstnavatele případné nevyhovění žádosti zaměstnanci písemně odůvodnit.

Podle čl. 6 směrnice WLB členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Pokud jde o ošetřovné a nárok na pečovatelské volno, byly požadavky směrnice WLB do značné míry již naplněny v roce 2022 zákonem č. 330/2021 Sb., který mimo jiné rozšířil okruh osob s nárokem na ošetřovné při péči o blízké příbuzné i bez podmínky společné domácnosti. Dosud však nebyla tato dávka poskytována zaměstnancům vykonávajícím práci na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a při ...