Novela zákona o zaměstnanosti

Úvodem

Na Nový rok 2025 (1. ledna 2025) nabyly účinnosti tři novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jednalo se o následující zákony:

• zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích),
• zákon č. 469/2024 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o integračním sociálním podniku,
• zákon č. 470/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

Novela – zákon č. 263/2024 Sb.

Zákonem č. 263/2024 Sb. byla provedena pouze drobná změna ustanovení § 98 ZZ o zaměstnaneckých kartách. Do výčtu zaměstnání, ke kterým se nevyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta se doplňuje práce cizince, který vykonává v České republice činnost jako člen uměleckého souboru veřejné kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích.

Novela – zákon č. 469/2024 Sb.

Zákon č. 469/2024 Sb. navazuje bezprostředně na zákon č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, kterým se do českého právního řádu zavádí regulace sociálního podnikání, jakož i stanovení práv a povinností osob žádajících o přiznání statusu sociálního podniku a sociálních podniků. Zákon vymezuje integrační sociální podniky jako zaměstnavatele, zaměřené na zaměstnávání zranitelných skupin zaměstnanců a stanoví podmínky jejich činnosti a podmínky pro získání statusu integračního sociálního podniku. Nezbytnou součástí zákona je popis znaků integračního sociálního podniku a stanovení povinností vůči společnosti a zaměstnancům z řad znevýhodněných osob.

Zákon č. 469/2024 Sb. sám na tento zákon navazuje (provádí ho) a stanoví další prostředky k podpoře integračních sociálních podniků, pomocí čehož má být docíleno komplexní pomoci s udržitelným rozvojem sociálního podnikání. Jedná se o změny

• zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
• zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
• zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a
• zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Pokud se týká samotného zákona o zaměstnanosti, tak stávající právní úprava v oblasti zprostředkování zaměstnání obecně stanoví, že při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Zároveň je nyní v zákoně o zaměstnanosti upraveno, že ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Vzhledem k potřebám některých uchazečů o zaměstnání souvisejících právě se zvýšenou péčí je žádoucí tuto problematiku v zákoně o zaměstnanosti upravit podrobněji.

V návaznosti na to se nově stanoví dva stupňů profilace osob na trhu práce. Bude se jednat o osoby se specifickými potřebami, které budou příslušnou krajskou pobočkou úřadu práce zařazeny do jednoho ze dvou stupňů profilace. V zákoně je uveden taxativní výčet jednotlivých skupin osob se specifickými potřebami v rámci prvního a druhého stupně profilace. S novou úpravou týkající se profilace osob souvisí také individuální akční plány. Podle stávající úpravy ukládá zákon o zaměstnanosti úřadu práce vypracovat uchazeči o zaměstnání individuální akční plán, pokud o něj požádá, avšak vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Z praxe vyplývá, že tato úprava vypracování individuálních akčních plánů dává úřadu práce při jeho vypracování značnou benevolenci a v mnoha případech není dostatečně efektivní. Proto se stanoví, že individuální akční plán bude vypracován vždy v návaznosti na stupeň profilace uchazeče o zaměstnání a délku jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tak, aby byl dosažen jeho účel, kterým je zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce.

Nová právní úprava se týká také plnění povinného podílu, resp. problematiky náhradního plnění, tj. plnění povinnosti prostřednictvím odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů působcích na chráněném trhu práce nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou samostatně výdělečně činné. V rámci tzv. náhradního plnění přináší právní úprava dvě změny:

• rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o integrační sociální podniky,
• úpravu výše limitu pro celkový objem dodávek v rámci náhradního plnění, kdy pro integrační sociální podniky je ponechaná současná výše tohoto limitu, tj. 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením a pro zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce a osoby se zdravotním postižením samostatně výdělečně činné je limit snížen na 21násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, a to v prvním roce účinnosti zákona a následně s účinností od 1. ledna 2026 se bude jednat o 14násobek.

Rozšiřuje se také výčet potencionálních dodavatelů náhradního plnění o integrační sociální podniky zřízené podle zákona č. 468/2024 Sb. Nová právní úprava zajišťuje určitou výhodu pro tento nový segment – integrační sociální podniky. Rozšíření okruhu potencionálních dodavatelů náhradního plnění o integrační sociální podniky zajistí těmto podnikům odbyt jejich činnosti, resp. motivuje odběratele, aby odebírali výrobky, služby nebo zadávali zakázky také integračním sociálním podnikům. Jedná se o nefinanční benefit, který má spolu s dalšími nástroji motivovat zaměstnavatele k získání statusu integračního sociálního podniku.

Novela – zákon č. 470/2024 Sb.

Zákonem č. 470/2024 Sb. dochází ke změně celkem šesti zákonů, to:

• zákona č. 435/2024 Sb., o zaměstnanosti,
• zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
• zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,
• zákona č. 251/2005 Sb., o ...