Fyzické a právnické osoby mají k finančnímu úřadu různé povinnosti počínaje podáváním daňových přiznání, přes placení daní až po oznamování některých souvisejících skutečností. Důvodů pro povinné podání oznámení správci daně je již dnes nepřeberné množství a každoročně přibývají další a další oznamovací povinnosti, mnohdy bez povšimnutí povinných osob. V tomto článku shrnujeme některé ze základních oznamovacích povinností, které musí fyzické a právnické osoby učinit, aniž by je k tomu správce daně vyzval.
Oznamovací povinnosti vyplývající z daňového řádu
Nejčastější oznamovací povinnosti vůči finančnímu úřadu jsou obsaženy v daňovém řádu (DŘ). Každá právnická nebo podnikající fyzická osoba se setkala při zahájení své činnosti s tzv. registrační povinností, tj. povinností oznámit tuto skutečnost místně příslušnému správci daně prostřednictvím přihlášky k registraci. Pokud poté dojde ke změně registračních údajů nebo k ukončení činnosti, je subjekt povinen dle § 127 DŘ změnu či ukončení činnosti finančnímu úřadu rovněž oznámit, a to do 15 dnů ode dne, kdy skutečnost nastala. Oznamovací povinnost lze splnit pouze na správcem daně předepsaném formuláři.
Oznamovací povinnost se ale dle § 127 odst. 4 DŘ netýká údajů, jejichž změnu může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Seznam těchto údajů je zveřejněn na úřední desce správce daně a netýká se osob nemajících v tuzemsku trvalý pobyt či přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů ani sídlo (tyto osoby oznamují změnu jakýchkoli údajů). Údaji, u nichž není nutné dle tohoto seznamu nahlašovat změnu, jsou jméno a příjmení daňového subjektu, popř. název právnické osoby, právní forma, identifikační číslo, adresa místa pobytu či sídla a identifikátor datové schránky subjektu.
Další oznamovací povinnost je spojena s daňovými exekucemi srážkami ze mzdy, a to jak na straně zaměstnavatele (viz § 188 odst. 2 a 189 odst. 2 DŘ), tak na straně dlužníka (§ 189 odst. 1 DŘ), a daňovými exekucemi prodejem nemovitých věcí dlužníka (§ 219 odst. 2 DŘ).
Za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti může správce daně uložit v souladu s § 247a odst. 1 písm. a) DŘ pokutu až do výše 500 tis. Kč.
Následující tabulka shrnuje tiskopisy MF pro splnění oznamovací povinnosti dle DŘ:
Typ oznámení
| Tiskopis
| Vzor tiskopisu
| § zákona
|
Přihláška k registraci fyzických osob
| 25 5101 MFin 5101
| 21
| § 126 DŘ
|
Přihláška k registraci právnických osob
| 25 5102 MFin 5102
| 22
| § 126 DŘ
|
Přihláška k registraci plátcovy pokladny
| 25 5105 MFin 5105
| 13
| § 126 DŘ
|
Oznámení o změně registračních údajů
| 25 5111 MFin 5111
| 8
| § 127 DŘ
|
Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO
| 25 5557 MFin 5557
| 2
| § 56 odst. 1 písm. e) DŘ
|
Žádost o zrušení registrace
| 25 5129 MFin 5129
| 5
| § 127 DŘ
|
Oznamovací povinnosti vyplývající ze zákona o daních z příjmů
Fyzických osob se týká oznamovací povinnost dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP v souvislosti s příjmem získaným formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady (odstupného) za uvolnění bytu nebo této jednotky a dále v souvislosti s přijetím této náhrady (odstupného) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, použijí-li náhradu na uspokojení vlastních bytových potřeb do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu přijaly (nebo částku odpovídající výši náhrady na tento účel použily v době jednoho roku před jejím obdržením). Dále je třeba správci daně oznámit také příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu (pokud došlo ke zrušení nájemní smlouvy k bytu) a z prodeje rodinného domu či jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku (pokud v něm měl prodávající bydliště po dobu kratší než 2 roky před prodejem) za podmínky použití získaných prostředků na zajištění vlastních bytových potřeb. Oznámení je fyzická osoba povinna učinit do konce zdaňovacího období, ve kterém k přijetí náhrady došlo; obdobně se postupuje i v ostatních výše uvedených případech. Právnické osoby tuto oznamovací povinnost nemají.
Příklad:
Paní Houžvičková získala v dubnu 2021 za vyklizení bytu od vlastníka tohoto bytu odstupné ve výši 100 tis. Kč v souladu s podmínkami nájemní smlouvy. Toto odstupné následně složila do bankovní úschovy jako část kupní ceny menšího bytu, v němž hodlá bydlet. Kupní cena byla prodávajícímu vyplacena v lednu 2022.
Paní Houžvičková nesmí během celého náročného procesu koupě nového bytu zapomenout oznámit přijetí odstupného svému finančnímu úřadu do 31. 12. 2021.
Právnické osoby mají naopak oznamovací povinnost zaslat před převodem obchodního závodu, výměnou podílů nebo před fúzí či rozdělením obchodních korporací místně příslušnému správci daně oznámení podle § 23d ZDP o tom, že mají záměr uskutečnit některou z uvedených akcí a budou uplatňovat postup dle § 23a ZDP (pro převod obchodního závodu), § 23b ZDP (pro výměnu podílů) či § 23c ZDP (pro fúzi a rozdělení).
Zajímavá je oznamovací povinnost poplatníka o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, kterou s účinností od 1. 4. 2019 zavedla novela č. 80/2019 Sb. Poplatník, ať už fyzická či právnická osoba, který zamýšlí uplatnit tento odpočet, musí svůj záměr oznámit správci daně dle § 34ba ZDP za každý jednotlivý projekt výzkumu a vývoje. Záměr uplatnění odpočtu se pro každý projekt podává pouze jednou, přestože odpočet bude poplatníkem uplatněn ve více zdaňovacích obdobích. Dnem podání tohoto oznámení tak je určen okamžik, od něhož lze výdaje související s realizací projektu zahrnout do odpočtu. Oznámení musí kromě základních ...
Související předpisy SZČR