Plátci mzdy a součinnostní dotazy soudních exekutorů

Dlouhodobě  přetrvávají mezi odbornou veřejností spory, zda zaměstnavatelé jako plátci mzdy poskytují při provádění srážek ze mzdy součinnost soudním exekutorům dle § 33 a 34 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen exekuční řád), nebo obecnou součinnost dle § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen občanský soudní řád), ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu. Zaměstnavatel totiž ve výčtu třetích osob poskytujících součinnost dle § 33 exekučního řádu výslovně uveden není.

Situaci zkomplikovalo Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679, ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“. Nové nařízení GDPR zavedlo nové prostředky ochrany osobních údajů před jejich zneužitím. Osobní údaje je možné po 25. 5. 2018 zpracovávat jen na podkladě přesně stanovených zákonných titulů pro přesně stanovené účely. Nejistota zaměstnavatelů při poskytování součinnosti soudním exekutorům se tím značně prohloubila.

K problematice součinnostních dotazů exekutorů ve vztahu k plátcům mzdy zpracovalo v měsíci lednu 2020 Ministerstvo spravedlnosti ČR metodické stanovisko. Zde vysvětluje nejen, na jakém právním základě poskytují plátci mzdy soudním exekutorům součinnost, ale i rozsah poskytovaných informací. Toto stanovisko sice nepodává závazný výklad zákonných ustanovení (k tomu je oprávněn pouze soud), vyjadřuje však právní názor ministerstva jakožto dohledového orgánu. Stanovisko dostupné zde: https://www.justice.cz/.

Exekuční řád § 34:

(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty ...