Asijské země, a Čína především, zažívají v posledních letech obrovský hospodářský vzestup. Čína je dvojkou světové ekonomiky. Bilance obchodu ČR je jednoznačně ve prospěch Číny. Z čínských e-shopů dorazilo jen za rok 2019 více než 28 milionů zásilek a s pandemií koronaviru v roce 2020 bude toto číslo zásadně vyšší. Do celé EU to bylo přes 150 milionů zásilek.
Evropa se dokázala dohodnout na společném postupu, jak odstranit nerovnost, kdy v současné době podléhají DPH standardně od plátců všechny zásilky ze zemí EU, a naopak malé zásilky v hodnotě do 22 eur ze zemí mimo EU jsou od DPH osvobozeny. Osvobození pro malé zásilky bude zrušeno v celé Evropské unii, a to na základě daňových balíčků týkajících se přeshraničního elektronického obchodu, které schválila Rada EU.
S novými pravidly při dovozu zboží nízké hodnoty ze třetích zemí, které nastavují směrnice EU a které budou zapracovány do novely zákona o DPH s pravděpodobnou účinností od 1. 7. 2021, se bude nutno zaměřit na dopad zrušení osvobození od DPH na dovoz zboží nízké hodnoty, tj. dosud na jednotlivé zásilky v hodnotě 22 EUR.
S naprostou jistotou lze očekávat, že si čínské společnosti budou chtít po zrušení osvobození uchovat své evropské zákazníky a pro jejich lepší dostupnost budou využívat evropských skladů, do kterých zboží budou dodávat, kde bude toto zboží rovněž zdaněno daní z dovozu a zákazník tak již se zbožím obdrží daňový doklad s DPH, aniž by musel řešit problémy s proclením a dovozním DPH.
Protože zásilky malé hodnoty většinou cílí ke koncovému soukromému zákazníkovi, nebude postačovat, aby si čínský obchodník v EU sklad jen pronajal, ale vyplyne mu povinnost registrace k DPH. V případě pronájmu skladu v tuzemsku, ze kterého bude dodávat zboží tuzemským kupujícím, se stane plátcem podle § 6c odst. 2 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení se stane plátcem osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, pokud bude uskutečňovat zdanitelná plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku.
Těmto obchodníkům se sídlem ve třetí zemi (Čína) a registrovaným v tuzemsku k DPH, bude poskytována tuzemskými plátci řada služeb. Vyvstává pak otázka, jak budou tito plátci postupovat z hlediska zákona o DPH.
Především by si každý plátce, který vstupuje do obchodního vztahu s čínským obchodním partnerem, měl prověřit, zda je či není registrován k dani v tuzemsku.
Tuto skutečnost, pokud mu ji nesdělí sám obchodní partner, může plátce ověřit prostřednictvím registru plátců DPH (http://adisreg.mfcr.cz/adistc/DphReg). Právní úprava k registru plátců DPH je pak obsažena v § 98 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů. Správce daně zde zveřejní mimo DIČ plátce nebo identifikované osoby a dalších údajů, také že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku. A tento údaj by se týkal právě osoby neusazené v tuzemsku, ale registrované jako plátce. Tato skutečnost je pro tuzemského plátce podstatná pro správné stanovení místa plnění, při poskytování služeb takovému obchodnímu partnerovi.
Jaké služby budou nejčastěji těmto čínským obchodníkům s českým DIČ poskytovány?
- Reklamní služby v českých mediích
- Přeprava zboží z Číny do tuzemska
- Poskytnutí celních služeb v tuzemsku
- Skladovací služby, logistické služby ve skladu v tuzemsku
- Pronájem skladů v tuzemsku
- Přeprava zboží ze skladu v ČR tuzemskému zákazníkovi
- Přeprava zboží ze skladu v tuzemsku zákazníkovi s místem pobytu či sídlem v EU
- Pojištění zboží umístěného v tuzemském pronajatém skladu
Podle zákona o DPH je obecně státem, kterým bude vybrána daň, ten stát, kde je místo plnění poskytnuté služby.
Pojďme se podívat do zákona o DPH, zda upravuje místo plnění při poskytnutí služeb osobě registrované ve třetí zemi, a přitom je plátcem v tuzemsku.
Základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytování služby pro osobu povinnou k dani (obecně řekněme podnikateli) nalezneme v § 9 odst. 1 zákona o DPH. Místo plnění se v daném případě nachází v sídle objednatele služby případně v místě, kde se nachází provozovna, které je ...
Související předpisy SZČR