Postavení zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele

Podnikání je komplexní činnost zaměstnavatele a bohužel ne vždy jde podle plánů. Někdy je to vinou špatné poptávky, špatným marketingem, nekompetentním vedením nebo z jiných důvodů. Tak i tak se může stát, že se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti. To se ale zásadně dotkne zaměstnanců, kteří pro tohoto zaměstnavatele pracují a ke kterým má zaměstnavatel mzdové povinnosti. Jaké je postavení zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele? Jaká jsou jejich práva?

Podívejme se nejprve na základní terminologii a legislativu.

Platební neschopnost

Nejprve se podívejme stručně na terminologii platební neschopnosti či úpadku. Platební neschopnost znamená neschopnost plnit své závazky. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v § 3 odst. 2 říká, že: „Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

1. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
4. nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.“

Legislativa

Kromě uvedeného insolvenčního zákona se platební neschopnost dotýká mnoha dalších zákonů. Z pohledu postavení zaměstnance jsou nejdůležitější:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP),
• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
• zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Každý z uvedených zákonů se na problematiku dívá z různého pohledu.

Postavení zaměstnance

Zaměstnanci dle § 109 zákoníku práce přísluší za vykonanou práci mzda, plat nebo odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a tuto mzdu, plat nebo odměnu je zaměstnavatel dle § 142 povinen vyplatit v zákonných penězích. Nevyplacení mzdy, platu nebo odměny je tak porušením povinnosti zaměstnavatele a proti tomu se může zaměstnanec bránit.

• Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance

Jednou z možností je okamžité zrušení pracovního poměru, kterému se věnuje zákoník práce. Než k takovému kroku však zaměstnanec přistoupí, je vhodné kontaktovat zaměstnavatele ...