Použití repo sazby v daňovém řízení

V článku si objasníme tři základní úrokové sazby využívané centrální bankou (v ČR je to Česká národní banka) k ovlivňování měnové politiky a ukážeme si, jak se jedna z nich – tzv. repo sazba – používá v sankčním daňovém řízení dle daňového řádu.

Základní úrokové sazby stanovované centrální bankou

Diskontní sazba – jedná se o sazbu, za kterou si mohou běžné banky (komerční banky) u ČNB přes noc uložit bez zajištění volné peníze. Od výše diskontní sazby jsou odvozeny úrokové sazby komerčních bank, za které poskytují úvěry jiným bankám nebo klientům, přičemž jsou vyšší, aby komerční banky dosáhly zisku, a jejich pohyb zpravidla odpovídá pohybu diskontní sazby. Změny diskontní sazby jsou jedním z opatření monetární politiky centrální banky zaměřené buď na zvýšení množství peněz v oběhu zlevněním úvěrů (snížením diskontní sazby), nebo na snížení množství peněz v oběhu zdražením úvěrů (zvýšením diskontní sazby).

Lombardní sazba – jde o opak diskontní sazby; banky si mohou přes noc půjčit hotovost od ČNB, pokud svou půjčku zajistí cennými papíry. Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně. Taková monetární politika ČNB se označuje jako restriktivní. Opakem je její snížení, při kterém jde o expanzivní politiku.

Repo sazba – je využívána při tzv. repo operacích, které jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, jejichž prostřednictvím ČNB ovlivňuje množství peněz v oběhu. Centrální banka stahuje od bank přebytečnou likviditu a namísto ní předává jako protihodnotu dohodnuté cenné papíry. Po skončení splatnosti centrální banka cenné papíry vykoupí zpět a přidá i úrok v dohodnuté sazbě. Základní dobou splatnosti je 14 dní. Repo sazba je stanovena jako maximální možná sazba tohoto úroku – jedná se o dvoutýdenní úrokovou sazbu (2T repo sazba). Pokud banky půjčí hotovost centrální bance, tak ji nemohou půjčit lidem a firmám. Objem úvěrů klesá a úroky u úvěrů rostou.

Vývoj repo sazby od 2. 11. 2012 do současnosti

Využití repo sazby při stanovení sankcí v daňovém řízení

V daňovém řádu je výše repo sazby uplatněna v následujících situacích:

• stanovení úroku z prodlení za neuhrazení splatné daně v den její splatnosti dle § 252 DŘ,
• stanovení úroku z posečkání daně dle § 157 DŘ,
• stanovení úroku z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 DŘ,
• stanovení úroku z daňového odpočtu dle § 254a DŘ.

Pro stanovení příslušné sankce se vždy vychází z výše repo sazby platné pro první den ...