Práva a povinnosti zaměstnanců v BOZP

Obsah:

• Úvodem
• Předcházení ohrožení života a zdraví při práci
• Práva a povinnosti zaměstnance v oblasti BOZP
• Základní práva zaměstnance na úseku BOZP
• Právo na informace v oblasti BOZP
• Oprávnění zaměstnance odmítnout výkon práce
• Vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího prostředí
• Povinnosti zaměstnance
• Účast na školeních zaměřených na BOZP
• Pracovnělékařské prohlídky
• Povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP
• Povinnost dodržovat stanovené pracovní postupy
• Zákaz alkoholu na pracovišti
• Kontrola zaměstnance
• Kouření na pracovišti
• Nedostatky a závady na pracovišti
• Pracovní úraz
• Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

Úvodem

Je známo, že právní úprava BOZP je již téměř dvacet let ustálená. Zásadní úprava BOZP v zákoníku práce byla provedena v roce 2000, kdy bylo transponováno právo ES z této oblasti, tj. směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení BOZP (tzv. rámcová směrnice o BOZP; dále jen „rámcová směrnice o BOZP“) a na ni navazujících celkem 14 dílčích směrnic (k dnešnímu dni již celkem 19). Vzhledem k tomu, že se právo ES v této oblasti rychle vyvíjí a vyžaduje průběžné transpozice, bylo rozhodnuto, že v zákoníku práce bude ponecháno pouze základní minimum zásad BOZP a ostatní ustanovení budou vyčleněna do samostatného zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Základ BOZP je tedy upraven v části páté ZP (v § 101 až 108 ZP) a v zákoně č. 309/2006 Sb. Kromě toho byla do současné doby vydána ještě řada prováděcích předpisů z této oblasti. Celá oblast BOZP sestává z ustanovení kogentních a v případech, kde se jedná o transpoziční ustanovení, je možnost odchýlit se ve prospěch zaměstnance.

Úprava BOZP v zákoníku práce a zákoně č. 309/2006 Sb. však není zdaleka vyčerpávající, problematika BOZP je roztříštěna ještě v řadě dalších norem týkajících se např. hygieny práce – zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí předpisy, pracovnělékařské péče – zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a prováděcí vyhláška, dopravy – zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, technických požadavků na výrobky – zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a jeho prováděcí nařízení vlády, atd.

Ústavněprávní základ BOZP je v čl. 28 LZPS a v Úmluvě MOP č. 155/1981 o bezpečnosti a zdraví pracovníků (č. 20/1989 Sb.)

Předcházení ohrožení života a zdraví při práci

Předcházení ohrožení života a zdraví při práci je upraveno v § 101 a § 102 ZP, tato ustanovení jsou ustanoveními transpozičními, jsou vyjmenována v § 363 odst. 1 ZP. Zákoník práce v § 101 zavádí do našeho právního řádu bez definice pojem riziko. V teorii pracovního práva se pojem riziko definuje jako „kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance.“

Pro praxi je nesmírně důležitá další zásada, a to že péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Do § 101 odst. 4 ZP je transponována zásada obsažená v čl. 6 bodě 4 rámcové směrnice o BOZP „Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, pokud jsou na jednom pracovišti přítomni zaměstnanci více podniků, musí zaměstnavatelé spolupracovat při uskutečňování opatření týkajících se bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci a s přihlédnutím k povaze činností, koordinovat svou činnost v oblasti ochrany a prevence pracovních rizik, vzájemně se informovat o rizicích a informovat také své zaměstnance nebo zástupce zaměstnanců.“

Jinak se samozřejmě v tomto úvodním ustanovení o BOZP také výslovně stanoví, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. To je zásadní princip, který byl převzat již ze starého zákoníku práce.          

Pro praxi a hlavně pro zaměstnance samotné má zásadní význam princip, že zaměstnanec nesmí nést žádné náklady spojené s bezpečností a ochranou zdraví při práci, vše hradí zaměstnavatel. I to je výsledkem transpozice čl. 6 odst. 5 rámcové směrnice o BOZP.

V § 102 ZP je rozpracována prevence rizik. Jde o transpozici čl. 6 rámcové směrnice o BOZP „V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků. Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.“ Je to základní metoda celé BOZP, prevenci rizik musí v praxi provádět každý zaměstnavatel v podstatě denně, prevence rizik je předcházení pracovním úrazům a různým haváriím a neštěstím na pracovišti. Přestože byla upravena již ve starém zákoníku práce od roku 2000, statistika pracovních úrazů ukazuje každý rok, že jí naši zaměstnavatele v praxi neumí využívat.

Dosažení tzv. nulového rizika, tj. absolutní eliminace pracovních úrazů a nemocí z povolání, není v oblasti pracovněprávních vztahů prakticky možné. Z toho důvodu klade zákonodárce na toto ustanovení zvláštní důraz a odpovědnost za prevenci rizik ukládá zaměstnavateli.

Proces, jehož cílem je optimalizace rizika, se nazývá hodnocením a řízením rizik. První část procesu, která se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáním rizik, přináší podklady potřebné pro druhou část procesu, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru. To vše je směřováno k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Práva a povinnosti zaměstnance v oblasti BOZP

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až § 105 ZP. Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k souvztažným ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením ZP.

Úvodem je také třeba zdůraznit, že podle ustanovení § 363 ZP jsou ustanovení § 106 odst. 1 až 4 písm. a), c), d), f) a g) ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství, a od kterých se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance, což znamená, že jsou relativně kogentní. Nicméně z povahy všech ustanovení týkajících se BOZP (a nejen § 106 ZP) vyplývá, že jsou kogentní a nelze se od nich odchýlit vůbec, ani ve prospěch zaměstnance.

Dále je třeba mít na paměti zejména základní zásady pracovněprávních vztahů, z nichž některé právě silně směřují do oblasti BOZP – jedná se zejména o základní zásady, jako je zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance nebo zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce. Stejně tak je třeba brát do úvahy § 346b odst. 2 ZP, podle kterého zaměstnavatel nesmí riziko z výkonu práce přenášet na zaměstnance, nebo § 346b odst. 4 ZP, podle kterého zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhají svých práv. Jednotlivá práva a povinnosti jsou však detailní, jsou formulačně upřesněny, aby nepůsobily v praxi výkladové potíže.

Nakonec je třeba zdůraznit, že přes ucelený dojem úpravy v § 106 ZP je třeba vzít v úvahu, že další práva a povinnosti na úseku BOZP vyplývají zaměstnancům též z dalších právních předpisů na úseku BOZP.

Základní práva zaměstnance na úseku BOZP

• Právo na zajištění BOZP,
• právo na (pro něho srozumitelné) informace o rizicích jeho práce,
• právo na (pro něho ...