Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow)

Tento článek byl zpracován jako jeden z výstupů Interní grantové agentury číslo F1/25/2019 na Fakultě finančního účetnictví VŠE v Praze s názvem „Tržní selhání a jejich vliv na kvalitu auditu v České republice“. 

1. Úvod

Přehled o peněžních tocích (jinak též výkaz cash flow) je povinnou součástí účetní závěrky velkých a středních obchodních společností. Přehled o peněžních tocích (dále někde jen Přehled) nesestavují účetní jednotky, které jsou bankami, spořitelními nebo úvěrovými družstvy, pojišťovnami nebo zajišťovnami a penzijními společnostmi. Dále pak nejsou povinny přehled o peněžních tocích sestavovat malé a mikro účetní jednotky. Naproti tomu Přehled o peněžních tocích sestavují vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny) vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní dvě hodnoty pro povinný audit účetní závěrky (aktiva netto 40 mil., obrat 80 mil., průměrný počet zaměstnanců 50).

Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek z účetní závěrky. Podává informace o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Doplňuje tak informace z rozvahy a zejména pak z výkazu zisku a ztráty, neboť vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků, a naopak vykázaná ztráta jejich nedostatek. Požadavek na jeho strukturu a obsahové vymezení stručně upravují § 41 až 43 Vyhlášky č. 500/2002 Sb., podrobnou strukturu, obsah a způsob sestavení pak upravuje Český účetní standard pro podnikatele č. 023 - Přehled o peněžních tocích.

2. Struktura přehledu o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích vychází ze stavu peněžních prostředků na počátku účetního období a končí stavem peněžních prostředků na konci účetního období (vazba na rozvahu v části krátkodobého finančního majetku). Obsah přehledu mezi těmito položkami ukazuje, jak se jednotlivé činnosti účetní jednotky podílely na přítoku, či odčerpání peněžních prostředků. Pro uživatele účetních informací je Přehled důležitým zdrojem informací o finančním hospodaření účetní jednotky.

Přehled o peněžních tocích má následující strukturu:

• peněžní toky z provozní činnosti,
• peněžní toky z investiční činnosti,
• peněžní toky z finanční činnosti (přesněji z financování).

Struktura Přehledu uvádějící pouze součtové řádky a jejich výpočet je následující:

Položka A.6. byla zrušena v souvislosti se zrušením mimořádných výnosů a mimořádných nákladů.

3. Metody sestavování přehledu

Sestavení Přehledu je poměrně obtížné, protože jeho struktura je jiná než struktura výkazu zisku a ztráty, který doplňuje. Přehled o peněžních tocích lze sestavovat:

• přímou metodou, u které se vychází z vhodně zvoleného a uspořádaného způsobu sledování peněžních příjmů a peněžních výdajů,
• nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky zjištěný jako rozdíl výnosů a nákladů upraven na peněžní příjmy a výdaje. Jedná se zejména o:
  
  • nepeněžní transakce v provozní činnosti (tj. transakce, které ovlivňují účetní výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, jako např. odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek),
  • neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období (tj. náklady a výnosy hrazené s časovým posunem),
  • změnu stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu, kde se sleduje změna stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních, změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních, změna stavu zásob a změna stavu krátkodobého finančního majetku, který není považován za peněžní ekvivalenty.

Přehled o peněžních tocích podle ČÚS 023 je kombinací přímé a nepřímé metody. Nepřímá metoda se používá v první části provozní činnosti (u položek A.1. a A.2.), přímá metoda je použita v další části provozní činnosti (A.3. až A.7.) a v obou následujících částech, tj. u investiční a finanční činnosti.

4. Vysvětlivky k vybraným položkám přehledu

P. Za peněžní prostředky se považují

• peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21),
• peněžní prostředky na účtech finančních institucí (účtová skupina 22) a případně peníze na cestě (účtová skupina 26),
• peněžní ekvivalenty, kterými se rozumí krátkodobý vysoce likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků, zejména likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu (účtová skupina 25).

V příloze v účetní závěrce účetní jednotka uvede, co zahrnuje do peněžních prostředků a co případně do peněžních ekvivalentů.

Z. Do účetního výsledku hospodaření před zdaněním nejsou zahrnuty příslušné účty účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. Jedná se o nákladové položky splatné a odložené daně z příjmů, dodatečné odvody daně z příjmů a převod podílu společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností.

Peněžní toky z provozní činnosti

Následuje část přehledu sestavovaná nepřímou metodou, kdy se náklady a výnosy transformují na výdaje a příjmy:

A.1. Za nepeněžní operace se považují takové transakce, které jsou zaúčtované v nákladech a ve výnosech, ale nikdy nepředstavují peněžní toky. Jedná se zejména o odpisy dlouhodobého majetku, odpis zůstatkové ceny nebo pořizovací ceny fyzicky likvidovaných nebo darovaných stálých aktiv (s výjimkou prodeje stálých aktiv, zisk z tohoto prodeje se z této části přehledu vylučuje, neboť příjem z prodeje dlouhodobého majetku patří do investiční činnosti), odpis aktivního i pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a odpis kladného i záporného goodwillu. Dále se zde uvádí změna stavu opravných položek a rezerv, která se účtuje na vrub nebo ve prospěch nákladů, avšak nejedná se o příjmy či výdaje. Vliv těchto nákladových a výnosových položek na Přehled o peněžních tocích je následující:

Dále se z této části přehledu vylučují položky, které nepatří mezi nepeněžní operace, ale přesouvají se do provozní části Přehledu sestavované již přímou metodou (A.3.–A.7.). Jedná se o výnosy z podílů na zisku, vyúčtované nákladové úroky (s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku) a vyúčtované výnosové úroky.

A.2. Do položek pracovního kapitálu se zahrnují pohledávky, závazky, zásoby a krátkodobý finanční majetek, včetně aktivních a pasivních položek časového rozlišení a dohadných účtů aktivních a pasivních. Přitom se vychází z brutto stavů uvedených v rozvaze. Vliv těchto rozvahových položek na Přehled o peněžních tocích je následující:

Až sem je Přehled o peněžních tocích v provozní činnosti sestavován nepřímou metodou. Následující řádky již uvádějí položky představující příjmy a výdaje v provozní činnosti za použití přímé metody.

A.3. Peněžní toky související s vyplacenými úroky s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku se vykazují v provozní činnosti, pokud nejsou alternativně vykazovány u ...