Přirozené úbytky zásob a ztratné v účetnictví podnikatelů

Během činnosti účetní jednotky může dojít k různým škodám. Před tím, než se budeme zabývat naším tématem, je třeba se seznámit s tím, co je považováno v účetnictví a pro daň z příjmů za škodu. Je to třeba i proto, že zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP) v § 25 odst. 1 písm. n) stanoví, že manka a škody přesahující náhrady, jsou daňově neuznatelné. ZDP definuje, co je škoda v § 25 odst. 2, a to takto: „Škodou … se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen“. Vyhláška č. 500/2002 Sb. (dále jen vyhláška) má nepatrně odlišnou formulaci: „Škodou se … rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin“. Domnívám se, že zvýrazněné rozdíly mezi formulacemi nepřinášejí obvykle v praxi problémy, přesto si ale všimněme rozdílů ve formulacích uvedených v předchozích citacích. Nejdříve ty uvedené tučně.

Aby vznikla škoda dle ZDP, je třeba, aby byl majetek v důsledku škody vyřazen, kdežto text vyhlášky požaduje, aby poškození bylo možno považovat za neodstranitelné. To znamená, že pokud v důsledku nějaké události dojde k poškození majetku, které bylo odstraněno opravou, není to z hlediska ZDP škoda, a proto jsou náklady na opravu daňově uznatelné. Aby bylo též účtováno o škodě, musí být poškozený předmět neopravitelný, pokud je opravitelný, nevzniká škoda. Jak je zřejmé, může dojít k situaci, že poškozený majetek bude sice opravitelný, ale náklady, které by oprava vyžadovala, by byly neúměrně vysoké, a proto dojde k jeho vyřazení. Pro daň jde o škodu, v účetnictví by bylo možné tvrdit, že škoda nevznikla, protože bylo možno předmět opravit. Může též dojít v jednom období k poškození majetku, ale nejdříve se budou vypracovávat posudky, zda je výhodnější oprava nebo pořízení nového majetku, nebo zda je oprava proveditelná, resp. se zjišťuje dostupnost a cena nového majetku, a tak může dojít k vyřazení v jiném období, než ve kterém došlo ke škodě. Obojí může způsobit komplikace. Jen připomínám, že vyřazení poškozeného či jakéhokoli jiného předmětu je třeba doložit protokolem o likvidaci, který je podepsán k tomu určenými osobami.

Nyní se podíváme na text kurzivou. Dle ZDP musí jít o majetek ve vlastnictví poplatníka, kdežto vyhláška uvádí dlouhodobý majetek a zásoby. Protože v účetnictví může být účtováno pouze o majetku ve vlastnictví účetní jednotky, jde jen o formální rozdíl, až na to, že z účetní definice škod tím pádem vypadla „škoda“ na penězích a cenných papírech. To lze pravděpodobně považovat pouze za nedopatření, které nemá žádné závaznější důsledky, hlavně proto, že škoda na penězích bude obvykle mankem.

Co je manko, definuje ZDP v § 25 odst. 2, a to jako „inventarizační ...