Úvodem
Kontrolní hlášení bylo zavedeno pro všechny plátce od 1. ledna 2016. Přineslo nejen nové povinnosti, ale zejména velmi přísné a nemilosrdné sankce, které i po různých změnách zůstávají stále strašákem pro všechny plátce.
Kontrolní hlášení je speciálním daňovým tvrzením, které vyplňuje plátce, pokud mu vznikne povinnost jej podat podle § 101c ZDPH. Kontrolní hlášení nenahrazuje podání řádného daňového přiznání k DPH a souhrnného hlášení (viz § 102). Kontrolní hlášení vychází především z evidence pro daňové účely, kterou plátce vede v souladu s § 100 a § 100a, či § 100b ZDPH. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti kontrolní hlášení nahrazuje původní samostatné podání výpisu z evidence pro účely DPH podle § 92a. Kontrolní hlášení podává plátce (§ 6 až § 6fa) a skupina (§ 5a). Při vyplňování kontrolního hlášení se postupuje podle obecné a příslušné části pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
Při zavedení kontrolního hlášení vydalo GFŘ ke dni 4. 12. 2015 informaci k vyplnění kontrolního hlášení DPH. Následovaly i další informace upravující pravidla pro podávání kontrolního hlášení a především pro udělování sankcí. Rovněž pokyny pro vyplnění kontrolního hlášení se postupně měnily. Poslední platný pokyn k vyplnění kontrolního hlášení je ke dni 13. 1. 2022 (čj. 748/22/7100-20118-012287).
Důvodem zavedení kontrolního hlášení byla podle důvodové zprávy snaha zamezit a především předejít daňovým podvodům páchaným za pomoci fiktivních faktur či řetězových obchodů. Mechanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o zásadních plněních, tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení. V okamžiku vyměřování daňových přiznání tak správce daně disponuje údaji, které by jinak získával převážně posteriorní kontrolní činností u jednotlivých plátců, přičemž v době realizace kontrolní činnosti jsou již některé články spojení nesoučinné („mizející obchodník“) a finanční prostředky jsou odčerpány mimo dispozici správce daně. Podstatou kontrolního hlášení je tedy to, že ještě než správce daně uzná plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ověří si, zda příslušná daň byla jeho dodavatelem přiznána a zaplacena.
1. Kdo je povinen podat kontrolní hlášení?
Plátce je povinen podat kontrolní hlášení v těchto případech:
- jestliže uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH);
- ze zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, které přijal, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění takového plnění poskytl a vznikla tomuto plátci povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) – tj. vyplňuje řádky 3, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 12 a 13 daňového přiznání k DPH, nebo uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce – tj. vyplňuje řádky 40, 41 daňového přiznání k DPH);
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato,
- když přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,
- uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo
- když investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato dle § 92 odst. 7.
Za skupinu spojených osob (§ 5a a násl. a § 95a) podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny.
Podle zákona o DPH ve znění účinném od 1. 7. 2017 (novela: zákon č. 170/2017 Sb.) je zrušena specifická úprava registrace a uplatňování DPH pro osoby podnikající na základě smlouvy o společnosti (§ 2716 občanského zákoníku). Od 1. 1. 2019 každý společník postupuje podle obecných ustanovení zákona o DPH, tj. eviduje a vykazuje veškeré požadované údaje týkající se jeho činnosti v rámci společnosti i mimo ni samostatně. To znamená, že podává i kontrolní hlášení samostatně sám za sebe.
Za plátce nacházejícího se v insolvenčním řízení podává kontrolní hlášení insolvenční správce (§ 20 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů).
2. Osoby, které nejsou povinny podat kontrolní hlášení
Mezi osoby, které nejsou povinny podat kontrolní hlášení, patří:
- osoba, která není plátcem, tedy také identifikovaná osoba (§ 6g až § 6l),
- plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné z výše definovaných plnění (§ 101c) a ani neuplatňuje nárok na odpočet daně z dříve uskutečněných plnění. Je-li plátce právnickou osobou (nebo skupinou) je sledovaným obdobím kalendářní měsíc, je-li plátce fyzickou osobou je sledovaným obdobím příslušné zdaňovací období,
- plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51),
- plátce, který uskutečnil plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa podle ustanovení § 110b odst. 2 ZDPH.
3. Které údaje se neuvádějí do kontrolního hlášení?
Do kontrolního hlášení se neuvádějí údaje týkající se:
- dovozu zboží (§ 23), řádek daňového přiznání: 7, 8,
- plnění, která se uvádějí do souhrnného hlášení, vymezená v § 102 odst. 1 písm. d), vývozu zboží (§ 66), řádek daňového přiznání: 22,
- dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4), řádek daňového přiznání: 23,
- vybraných plnění (§ 110b odst. 2) řádek daňového přiznání: 24,
- ostatních uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uváděných na řádku daňového přiznání: 26 (vyjma údajů vztahujících se k uskutečněným plněním ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92, které se podle § 101c písm. c) bodu 2 uvádějí do části A3 kontrolního hlášení!),
- zjednodušeného postupu při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17) prostřední osobou, řádek daňového přiznání: 30, 31,
- dovozu zboží osvobozeného podle § 71g, řádek daňového přiznání: 32,
- nároku na odpočet daně při dovozu zboží, kde je správcem daně celní úřad, řádek daňového přiznání: 42,
- nároku na odpočet daně uváděného v řádcích daňového přiznání: 43 a 44,
- korekce odpočtů podle § 75, § 77, § 79 až § 79e, řádek daňového přiznání: 45
- hodnoty pořízeného majetku vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) a e), řádek daňového přiznání: 47,
- plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet, řádek daňového přiznání: 50,
- údajů o krácení odpočtu daně podle § 76 (např. koeficient, část odpočtu v krácené výši, vypořádání odpočtu daně), tj. řádky daňového přiznání: 51, 52 a 53,
- úpravy odpočtu daně (§ 78 a násl.), řádek daňového přiznání: 60,
- vrácení daně (§ 84), řádek daňového přiznání: 61.
Pokud plátce neuskutečnil nebo nepřijal za rozhodné období žádné z plnění (nebo souvisejících úplat) definovaných ustanovením § 101c, neuplatňuje nárok na odpočet daně ani z dříve přijatých plnění, nebo v rámci daňového přiznání k DPH má povinnost deklarovat pouze ta plnění, která jsou vyplňována do položek daňového přiznání k DPH, které se do kontrolního hlášení neuvádí (viz výše), tak v takovýchto případech plátce kontrolní hlášení nepodává.
4. Náležitosti kontrolního hlášení
Náležitosti kontrolního hlášení nejsou stanoveny vyhláškou č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních, ale uvádí je § 101d zákona o DPH. Těmito náležitostmi jsou:
- identifikační a kontaktní údaje plátce,
- údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
- údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
- identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.
Pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.
5. Lhůty pro podání kontrolního hlášení (§ 101e)
Plátce, který je právnickou osobou (nebo zastupujícím členem skupiny), podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. měsíční i čtvrtletní zdaňovací období, ale i ve speciálních případech, např. v insolvenci nebo při přechodu daňové povinnosti při zrušení právnické osoby bez likvidace
Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tzn. může se jednat o zdaňovací období měsíční nebo čtvrtletní – pak je podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH.
Upozornění:
Pokud konec lhůty pro podání kontrolního hlášení připadne na dny pracovního volna (sobota, neděle) nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Příklad č. 1:
Podání kontrolního hlášení právnickou osobou
Právnická osoba firma Alfa s. r. o., plátce DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, uskutečnila v květnu dodání zboží jinému plátci daně, pronajala osvobozeně nebytový ...