Řádné, opravné a dodatečné daňové přiznání

Každá fyzická osoba se zdanitelnými příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (dále ZDP) a řada zaměstnanců s příjmy dle § 6 ZDP se setkává s povinností podat za zdaňovací období daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Rovněž právnická osoba má tuto povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. V článku si rozebereme otázky související s druhy daňových přiznání jak dle daňového řádu, tak dle ZDP.

Jak dělíme daňové řízení?

Vymezením daňového řízení a jeho členěním se zabývá § 134 daňového řádu (dále DŘ). Daňové řízení se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí. Toto daňové řízení se podle § 134 odst. 3 DŘ skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Dílčím řízením se pro účely zákona rozumí:

a) řízení nalézací – toto zahrnuje:

• vyměřovací řízení, při němž dochází k vyměření daně,
• doměřovací řízení, při němž dochází k doměření daně,

b) řízení při placení daní – toto zahrnuje:

• řízení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky,
• řízení o zajištění daně,
• řízení exekuční,

c) řízení o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

Součástí výše uvedených dílčích řízení je případné řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v těchto řízeních.

Jaká známe daňová tvrzení?

V rámci nalézacího řízení v § 135 až § 148 DŘ jsou specifikovány tři druhy podání daňového subjektu o dani:

1. ve fázi vyměřovacího řízení je to řádné daňové tvrzení – obsahuje řádné daňové přiznání, hlášení a vyúčtování,
2. ve fázi vyměřovacího řízení je to dále opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování,
3. ve fázi doměřovacího řízení je to dodatečné daňové tvrzení – obsahuje dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování.

Daňová přiznání může poplatník podávat k dani z příjmů, k dani z přidané hodnoty, k dani z nemovitých věcí, k dani silniční a k dani spotřební, popř. k dani z hazardních her.

Řádné daňové přiznání

Řádné daňové přiznání je povinen podle § 135 DŘ podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává podle §  136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle §  136 odst. 2 DŘ ve znění zákona č. 283/2020 Sb. prodlužuje na:

1. 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
2. 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce. 

Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání uvedené pod písmenem a) podporuje a zvýhodňuje elektronickou formu podání daňového přiznání tím, že prodlužuje lhůtu o 1 měsíc. Zároveň však zachovává možnost podat elektronicky podání v rámci základní tříměsíční lhůty tak, že k prodloužení lhůty nedojde (toto je pro podatele žádoucí zejména tehdy, čeká-li vyplacení vratitelného přeplatku).

Text obsažený pod písmenem b) zachovává řešení podávání daňových přiznání poradci, jakož i daňových přiznání podávaných subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zákonem č. 283/2020 Sb. však došlo ke změně stávajícího způsobu realizace v případě daňových přiznání zpracovaných a podaných poradcem. Dosud byla změna délky lhůty v případě daňového přiznání zpracovaného a podaného poradcem odvislá od splnění dvou procesních kroků:

1. nutnost mít uplatněnou plnou moc udělenou konkrétnímu poradci u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty pro podání daňového přiznání,
2. zpracování a podání daňového přiznání konkrétním poradcem.

Nově v případě daňového přiznání podaného poradcem odpadá administrativa spojená s testováním, zda byla včas uplatněna plná moc udělená konkrétnímu poradci. Rovněž není posuzováno, zda poradce dané přiznání zpracoval, ale pouze to, zda jej podal. Správce daně bude moci určit, že k prodloužení lhůty došlo až poté, co bude daňové přiznání podáno. K prodloužení tak dojde ex post, ale se zpětnými účinky. V případě, že daňové přiznání nebude podáno, bude moci správce daně vydat případnou výzvu k podání daňového přiznání podle § 145 odst. 1 DŘ až poté, co marně uplyne 6 měsíců od konce zdaňovacího období.

Výše uvedený režim prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání se týká pouze obecné lhůty pro podání daňového přiznání podle § 136 odst. 1 DŘ, nikoliv lhůt speciálních, jako např. v případě úmrtí, zániku bez likvidace, zániku s likvidací, v případě insolvence ad. a u právnických osob rovněž v případech dle § 38ma ZDP.

Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, pak podle § 136 odst. 5 DŘ sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát. Podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců ČR, mohou daňové poradenství na základě smlouvy uzavřené ...